Jaké země jsou nejbezpečnější, jaké naopak nejrizikovější a jak si vede Česko? Nabízíme data o koronaviru |
Podobným nebo i vyšším tempem než ve čtvrtek přibývalo uzdravených ve všech všedních dnech po Velikonocích. Počet nakažených, tedy množství případů nákazy snížené o uzdravené a zemřelé, tak postupně klesá, aktuálně jich je 5218.
Ze tří nově evidovaných úmrtí je jedno ze čtvrtečního dne, další ze starší doby. Středa 15. dubna tak zatím nadále zůstává v Česku prvním dnem bez úmrtí s nemocí covid-19 od 23. března. Naopak dnem s největším počtem zemřelých je středa 8. dubna, kdy jich bylo 14.
Největší část z úmrtí připadá na lidi nad 85 let, víc než 35 procent. Téměř třetina ze zemřelých na covid-19 je ve věku mezi 75 a 84 roky. Ve věku pod 25 let na tuto nemoc nezemřel nikdo, do 35 let dva lidé. Nejvíce úmrtí je v Praze, na hlavní město připadají čtyři z deseti zemřelých. Jedinou oběť má Zlínský kraj, nejméně ze všech regionů.
Lidé si z nás dělají legraci. Ke zmírnění zákazu cestovat chci nejprve znát tvrdá data od expertů, uvedl Hamáček |
Údaje o počtu testů ministerstvo zdravotnictví obvykle aktualizuje jednou denně. Ke čtvrtečnímu ránu jich bylo víc než 146 000 včetně opakovaných u stejného člověka. Za středu, kdy se počet případů onemocnění zvýšil o 160, bylo provedeno 8332 testů, dosud nejvíce v jednom dni.
Praha má vedle počtu úmrtí také nejvíce případů nákazy, aktuálně přes 1500. Na 100 000 obyvatel tak v hlavním městě připadá přes 111 nakažených. Naopak nejméně je nemocí zasažený Jihočeský kraj, na 100 000 obyvatel je tam stále méně než 25 případů.
Program Antivirus s příspěvky na mzdy v dubnu neskončí, stát by mohl využít evropské finance |
Ke středě bylo s nemocí covid-19 hospitalizováno 418 lidí. Jejich počet už několik dní klesá. Ubývá také lidí s těžkým průběhem nemoci, ve středu jich nemocnice registrovaly 75. Jako vyléčení nebo do domácí karantény odešlo z nemocnic 367 lidí.
