Astronomové objevili černou díru, která se nachází rekordně blízko od nás – ve vzdálenosti jen asi 1000 světelných let, což je třikrát blíže ve srovnání s předešlým rekordem. Na objevu vědců z Evropské jižní observatoře (ESO) se podílel i český astronom Petr Hadrava z Astronomického ústavu AV, kterého cituje tisková zpráva observatoře.
Měli štěstí
Objev černé díry byl dílem velké náhody a nutné dávky štěstí. Vědci se zaměřili na výzkum binárního systému HR 6819. Dvojhvězda se nachází v malém souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze. Dvě hvězdy by měly obíhat okolo společného těžiště poměrně blízko sebe.
Obě hvězdy jsou to, čemu říkáme hvězdy typu B – teplejší, hmotnější, modřejší a zářivější než Slunce. Jedna z nich je stále hvězdou hlavní posloupnosti, takže podobně jako Slunce „spaluje“ vodík na hélium. Druhá hvězda se blíží ke konci svého života. Ve svém jádru už vodík přeměnila na hélium a nyní ho spaluje na uhlík.
Oběh obou hvězd dokáží astronomové pozorovat pomoci spektra – stejným způsobem, jakým se hledají exoplanety tzv. měřením radiálních rychlostí. Pohyb hvězd se projeví posuvem spektrálních čar. K průzkumu v tomto případě využili 2,2 m dalekohled MPG na observatoři La Silla.
Obří hvězda skutečně vykonává očekávaný pohyb s periodou 40 dní, ale druhá se poněkud loudá. Její pohyb je pomalý, což ukazuje, že se ve skutečnosti nachází dál od první hvězdy.
Otázkou tedy je, co způsobuje pohyb první hvězdy? Podle pozorování to musí být objekt o hmotnosti 4 až 6 Sluncí, ale v dalekohledu žádná hvězda vidět není. Podle vědců existuje jediné vysvětlení. Hvězda obíhá ve vzdálenosti asi 35 milionů kilometrů okolo menší černé díry.
Objevit černou díru podobným způsobem je hodně neobvyklé. Černé díry se nenazývají černé pro nic za nic. Jejich gravitace je tak silná, že z její náruče neunikne nic a to včetně světla. Většinou je nacházíme v době, kdy se krmí, což materiál v jejich okolí zahřívá na extrémně vysoké teploty a dochází k vyzařování rentgenová záření. V případě systému HR 6819 se nic takového neděje. Černá díra je klidná. A přestože je rekordně blízko, je od nás stále bezpečně daleko.
Máme černou díru za humny?
1000 světelných let je stále dost daleko. Skutečně nejbližší černá díra může být mnohem blíže... možná jen „světelný týden“. Existuje totiž odvážná hypotéza, že tzv. planeta Devět, která ovlivňuje dráhy některých Kentaurů a transneptunických těles, je ve skutečnosti malinká černá díra.
