Zaměstnanec by podle návrhu ošetřovné pobíral, pokud dítě do otevřené školy nebo školky nepošle kvůli možnosti ohrožení potomkova zdraví či zdraví jiných členů domácnosti. K dalším vážným důvodům bude patřit omezená kapacita nebo provozní doba školského zařízení i jiná omezující opatření kvůli koronaviru. Důvody rodič uvede na předepsaném tiskopisu. Stejná pravidla by měla platit i pro lidi, kteří se starají po uzavření sociálních služeb o starší či postižené členy domácnosti. Zařízení se mají postupně otevírat s omezeními.
Kvůli zavřeným školám stát ošetřovné vyplácí na děti do 13 let i na starší školáky s postižením. Dostávají ho také rodiče dětí ze zavřených školek. Mateřské školy se začínají otevírat. Mladší školáci se pak budou moci do škol vrátit od 25. května. Ve skupině jich bude smět být nejvýš 15. V červnu budou moci do tříd po menších skupinkách starší školáci.
Rodiče po otevření škol o ošetřovné nepřijdou. Nepovinnou docházku ale provázejí zmatky |
V podkladech k návrhu poslanci uvádějí, že nyní nejsou stanovena závazná opatření, která by děti z rizikových skupin z výuky vyloučila. „Navrhuje se proto vytvořit podmínky pro to, aby se i rodiče těchto dětí mohli vzhledem k současné epidemiologické situaci sami rozhodnout, zda dítě do školy nebo školky v následujícím období umístí, nebo neumístí, aniž by tím ztratili nárok na ošetřovné,“ napsali.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) ve středu řekl, že jeho úřad na konci dubna poskytl ministerstvu práce ke speciálnímu zákonu o ošetřovném svůj výklad k fungování škol do konce školního roku. Podle něj zůstanou školy do června i po částečném obnovení svého provozu z pohledu povinné školní docházky zavřené a rodiče dětí, které zůstanou doma, by tak měli mít na ošetřovné nadále nárok. U školek, které se otevřou, by podle zákona rodiče na ošetřovné nárok ztratili, řekl. „Za mě je férové, aby byl sjednocen přístup k těm rodičům a ty technikálie a to, jak to bude vykládat Česká správa sociálního zabezpečení, tak je věcí od začátku ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Plaga.
Podpora zůstává 80 procent vyměřovacího základu. Vyplácet se bude nejdéle do konce nynějšího školního roku, tedy do konce června.
Poslanci opozičních stran postup vlády kritizovali. Podle nich nejsou koaliční strany schopné se už několik týdnů dohodnout a udržují rodiče i jejich zaměstnavatele v nejistotě. Způsob otevírání škol a stanovení dosavadních pravidel označovali za chaos.
Ošetřovné kvůli uzavření škol se blíží čistému výdělku. Někteří zaměstnavatelé si stěžují na to, že část pracovníků tak ztrácí motivaci vrátit se zpět do zaměstnání. Navrhovali přehodnocení částky. Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro server Blesk.cz zmínil, že koalice dlouze diskutovala o tom, zda by se zase nemělo vyplácet 60 procent základu příjmu jako do konce března. ČSSD snížení odmítala, ve středu se stejně rozhodl i klub poslanců ANO.
Odložení úhrad sociálních odvodů
Firmy zřejmě budou moci odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky by platily pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Předpokládá to návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který ve středu zrychleně schválila Sněmovna v souvislosti s koronavirovou krizí. Předlohu, jež má posílit likviditu zaměstnavatelů, ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 neuspěly s návrhy různých variant odpuštění části sociálních odvodů. „Chceme pomoci zaměstnavatelům nejen slovy,“ hájil návrh občanských demokratů jejich poslanec Jan Bauer. Snížení pojistného obsahoval i původní návrh ministerstva práce a sociálních věcí, vláda se na něm ale zatím neshodla. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že odpuštění odvodů, které byly epidemií koronaviru výrazně zasaženy, by měla vláda projednat příští týden.
Sněmovna odmítla i několik opozičních návrhů na ještě výraznější snížení penále, případně jeho úplně zrušení. KDU-ČSL neprosadila roční odklad splatnosti daně z přidané hodnoty.
Zaměstnavatelé uhradili za pojistném za první čtvrtletí podle důvodové zprávy vládního návrhu zhruba 86 miliard korun. „Odložením splatnosti pojistného za tři měsíce lze dočasně posílit likviditu zaměstnavatelů o desítky miliard korun,“ stojí ve zdůvodnění. Firmy tím podle vládního materiálu získají čas pro vyřízení úvěrů podporovaných nebo garantovaných státem.
Sociální odvody zahrnují nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z vybraných peněz se platí třeba důchody či mateřská. Zaměstnavatel odvádí z pracovníkova výdělku 24,8 procenta, zaměstnanec pak platí dalších 6,5 procenta.
Sociální odvody za daný měsíc hradí zaměstnavatel do 20. dne následujícího měsíce. Pokud bude návrh zákona platit, částky za květen až červenec bude muset splatit do 20. října. Penále nyní činí 0,05 procenta dlužné sumy za den. Snížené bude představovat 0,01 procenta denně, za čtvrt roku tedy zhruba jedno procento. Firmy nebudou muset podle návrhu hradit penále, které nepřesáhne 1000 korun.
Odklad plateb se bude předpokládat automaticky, postačí tedy, když firma peníze za květen do 20. června okresní sociální správě nepošle. Stejné to podle předlohy bude v následujících dvou měsících. Pokud zaměstnavatel dlužnou částku neuhradí do 20. října, správa sociálního zabezpečení mu vyměří běžné penále.
Měsíční přehledy budou muset zaměstnavatelé posílat sociální správě podle předlohy výhradně elektronicky. Odvody už nebude možné platit v hotovosti. Sněmovna elektronizaci rozšířila na návrh Hany Aulické Jírovcové (KSČM) také o evidenční listy důchodového pojištění, veškeré přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění a o oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání.
Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci března 282 000 zaměstnavatelů a téměř 4,55 milionu zaměstnanců. Živnostníků, kteří museli platit zálohy, bylo 696 300. Jim stát částku do minimálních záloh za půl roku už odpustil. Celkem se na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti letos v prvním čtvrtletí vybralo 133,7 miliardy korun.
