Utajený trekový ráj a klenot pro všechny milovníky hor najdete na Reunionu

Utajený trekový ráj a klenot pro všechny milovníky hor najdete na Reunionu

„A kde to je?“ zní otázka na nadšené vyprávění o naší plánované cestě. Malý ostrůvek uprostřed Indického oceánu je totiž pro řadu Evropanů (a dokonce i některých Francouzů, ačkoli je Reunion francouzským zámořským departmentem) velkou neznámou.

Sopečná činnost a eroze tu vymodelovaly krajinu tak překrásnou a jedinečnou, že člověku přechází zrak. Reunion je zkrátka opravdový ukrytý klenot pro všechny milovníky hor.

Reunion tvoří spolu s Mauriciusem a Rodriguesem sopečné souostroví Maskarény, které na mapě najdeme východně od Madagaskaru uprostřed Indického oceánu. A čím že je tenhle pidiostrov, který se dá přejet autem ze severu na jih i z východu na západ za hodinku, tak zajímavý? Rozeklané zelené svahy se vypínají strmě vzhůru ozdobené četnými bílými stuhami vodopádů. Trojice zborcených vulkanických kalder se na sebe lepí jako trojlístek a vytváří obří přírodní amfiteátry, které od sebe dělí dvoutisícová hradba hor. Na ostrově se co pár let probudí k životu jedna z nejaktivnějších sopek planety – Piton de la Fournaise, k jehož kráteru je možné vystoupat po ztuhlých lávových polích. Na jižním pobřeží se černá čedičová skaliska koupou ve vodní tříšti vln, západní pobřeží naopak pokrývá pás bělostných písčitých pláží. To vše doplňuje skvěle značená síť turistických stezek, mnoho horských chat, příjemně teplé klima a zcela evropský komfort – není potřeba žádné očkování, pitná voda je dobře dostupná atd. A to nejlepší nakonec? Tuhle krásu budete mít na řadě míst jen pro sebe!

V sopečném Mordoru

Místem, které vynechá málokterý návštěvník, je činná sopka Piton de la Fournaise, označovaná často familiárním el Volcan (tedy jen Vulkán). Jedna z nejaktivnějších sopek světa ční na jihovýchodě ostrova do výšky 2631 m a pravidelně co pár let vychrlí ze svých útrob proudy žhavé lávy, které po jejích východních úbočích stékají až do oceánu. Podívat se je možné i přímo do chřtánu vulkánu.

Pro většinu lidí výstup začíná od parkoviště u skalní hrany Rempart de Bellecombe (2311 m), ležící 20 km jižně od městečka Bourg Murat v centru ostrova. Klikatá silnička končí pod vyhlídkou na sopečnou poušť Plaine des Sables a posledních pár kilometrů je tak nutné dojet po prašné cestě plné výmolů. Vyplatí se zařídit si ubytování v jediné horské chatě v blízkosti Vulkánu – Gite du Volcan, aby člověk mohl začít výstup ke kráteru hned se svítáním. Dopolední jasnou oblohu a daleké výhledy totiž většinou odpoledne zahalí těžká bílá mračna od oceánu.

Samotná sedmikilometrová trasa ke kráteru začíná sestupem asi 100 výškových metrů z průsmyku Bellecombe na dno skalní bariéry, která obíhá Vulkán v půlkruhu až k oceánu. Tady začíná neuvěřitelně rozsáhlé pole ztuhlé lávy, přeskakuje se z jednoho zkrabatělého proudu lávy na druhý, člověk si v tom černočerném moři připadá až nicotně. Zkamenělou lávu střídá sypká sopečná suť, čerstvější, jen několik dekád staré proudy lávy jsou znatelně tmavší. Z vrchních partií sopky se pod mraky leskne modrá hladina oceánu, k níž ubíhá měsíční krajina, ze které sem tam vystupují menší sopečné kužely. Dokonalý obraz zkázy.

Celý kráter sopky se v minulosti dal obejít dokola. V dubnu 2007 se ale centrální skoro kilometr široký kráter propadl o 300 m dolů. Nyní je tedy přístupná pouze vyhlídka na Cratere Dolomieu (cca 2500 m), odkud je vidět, jak se nový kráter opět plní ztuhlou lávou.

Vítejte v Jurském parku

Stromové kapradiny, přesličníky, endemitické horské tamarindy, exotické květiny, banánovníky… Ve zdejší přírodě si připadáte jak na procházce z éry dinosaurů. Jelikož ale na ostrově nežije žádné jedovaté zvíře ani žádný z větších savců, není třeba se při trekování ničeho bát. Snad jen převýšení.

Nejkrásnější pro trekování je oblast zvaná Cirques – trojice bývalých sopek, jejichž kaldery se zhroutily do sebe a vytvořily obří prohlubně ohraničené ze tří stran skalní hradbou. Leží ve vnitrozemí severní části ostrova a lepí se na sebe jako trojlístek. V místě, kde se všechny tři kaldery setkávají, se tyčí nejvyšší bod ostrova, Piton des Neiges (3070 m). Ve všech kalderách najdeme půvabné drobné horské vesničky, ale jen dvě z nich – Cilaos a Salazie – jsou přístupné po silnicích, do nejdivočejší a nejodlehlejší z nich – Mafate – se dá dostat jedině pěšky nebo vrtulníkem.

Kromě řady lokálních stezek protínají ostrov také tři dálkové turistické trasy, které vedou právě přes Cirques. Trasa GR 1 prochází okruh kolem vrcholu Piton des Neiges po všech třech kalderách (56 km, 5 dní). GR 2 vede v asi jedenácti etapách od severu na jih přes celý ostrov – přes oblast impozantních zborcených kalder Cirques i aktivní vulkán Piton de la Fournaise (140 km, 14 dní). GR 3 obchází okruh po vesničkách divoké kaldery Mafate (40 km, 4 dny). TIP: Podrobný popis tras najdete na webu Pohora.cz.

Zkušenosti čtenářů

Mira

Hezke, ale tam uz stejne nikdo nepojede, jen par jedincu viz omezeni letani a i po pandemii bude nutne podstoupit hodne procedur. Viz testy, ockovani, mereni na letisti. https://www.forbes.cz/letani-v-dobe-koronaviru-do-letadla-bez-zavazadel-a-v-rouskach-pripravte-se-na-dezinfekcni-tunely-i-testy-krve/

Libor

Zajímavý článek. Možná tam málokdo poletí v následujících měsících, ale postupně to bude narůstat a nejpozději za několik let už tento koronavirus omezovat cestování nebude, i když některá opatření mohou zůstat v platnosti.

Mira

Libor: asi jako to po 11 Zari utoku v ramci bezpecnosti 😀 Ted v ramci zdravi 😀

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí