Doprava v karanténě klesla. Snížení emisí ovšem není přímo úměrné

Vyplývá to z analýzy vedoucího oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchyma Brzeziny.

Brzezina uvedl, že pokles dopravy se dal vzhledem ke karanténě očekávat, zajímala jej však data, která čerpal z více zdrojů. Například ze sčítače dopravy na dopravní stanici imisního monitoringu v Ústí nad Labem v zatížené Všebořické ulici. Zařízení je schopné sčítat nejen celkový počet aut v obou směrech, ale dokáže je i rozdělit podle délky do čtyř kategorií – na osobní vozy, dodávky, malá nákladní auta a autobusy a na kamiony. Vědec do analýzy zahrnul 2. až 19. týden roku 2019 a 2020, které vzájemně porovnal, přičemž karanténa byla v Česku kvůli šíření koronaviru vyhlášena na začátku 12. týdne.

Pokles nastal u všech typů vozidel. „To znamená osobních vozidel, dodávek, nákladních vozidel a autobusů i kamionové dopravy. Zároveň je vidět, že k poklesu všech typů vozidel v pracovní dny došlo právě v týdnu od vyhlášení nouzového stavu,“ uvedl Brzezina. Nejmenší pokles vědci pozorovali v případě osobních vozů, byly zhruba na 80 procentech průměru roku 2019, o víkendu pak na 60 procentech. Další typy vozů byly ve všední dny na přibližně 60 procentech roku 2019.

Data také ukázala, že od začátku vyhlášení nouzového stavu byl následující zhruba čtyři týdny stav obdobný a od 5. týdne nouzového stavu, tedy přibližně od poloviny dubna, se doprava znovu začala zvyšovat.

Zaměřil se také na intenzitu dopravy během dne v době karantény. „Je vidět potlačení ranní špičky, ta sice částečně nastává, ale v pozdějších hodinách. Odpoledne není špička patrna téměř vůbec. V nočních hodinách je počet vozidel podobný ve všech obdobích,“ uvedl Brzezina.

Vědec zkoumal to, zda doprava poklesla a lidé trávili více času v domácnostech, i z jiných veřejných zdrojů, například z anonymních dat o mobilitě uživatelů mobilních telefonů s operačním systémem Android či z údajů od mobilních operátorů a pohybu SIM karet. 

Z těchto dat lze podle Brzeziny říci, že se asi o 20 procent zvýšila doba, kterou lidé strávili v domácnostech a až o polovinu klesl podíl lidí na pracovištích. „Zároveň data naznačují, že se situace v České republice vrací k normálu výrazně rychleji než v okolních zemích a to stejné platí i pro Prahu ve srovnání s jinými velkoměsty světa,“ uzavřel Brzezina.

Emise nevytvářejí jen auta

Tým vědců úseku kvality ovzduší z ČHMÚ Praha-Komořany v souvislosti s šířením nového typu koronaviru a opatřeními zavedenými v České republice provedl analýzu koncentrací oxidu dusičitého (NO₂) a suspendovaných částic PM10 (polétavého prachu). Vycházel z naměřených dat na stanicích státní sítě imisního monitoringu v období od 16. 3. 2020 do 19. 4. 2020 a porovnal je s koncentracemi NO₂ a pevných částic (PM10) za stejná pětitýdenní období předešlých pěti let (včetně posunu dle pracovních a volných dnů).

Průměrná koncentrace NO₂ ze všech měřicích stanic za hodnocené období byla v hodnoceném období nejnižší za posledních šest let. Průměrná koncentrace NO₂ za hodnocené období je oproti průměrné pětileté koncentraci za hodnocené období nižší o 13 %.

„Nejvýraznější rozdíl v průměrných koncentracích lze pozorovat na stanicích dopravních. V relativním porovnání průměrných koncentrací NO₂ je největší rozdíl na lokalitách regionálních (30 %) a dopravních (17 %), na kterých zároveň byla koncentrace NO₂ během hodnoceného období v roce 2020 na nejnižší úrovni,“ uvádí se ve zprávě ČHMÚ. Upozorňuje ale, že oproti pětiletému průměru byly zaznamenány výrazně nižší průměrné měsíční koncentrace i během ledna a února letošního roku díky dlouhodobě příznivým meteorologickým a rozptylovým podmínkám od počátku roku 2020.

„Doprava je jedním z hlavních emisích zdrojů oxidů dusíku, které kromě intenzity dopravy závisí mimo jiné i na její plynulosti,“ uvádí tým analytiků, upozorňuje ale, že vztah mezi počtem automobilů a emisemi tak není lineární, což platí v ještě větší míře o vztahu mezi počtem automobilů a celkovými koncentracemi NO_X v ovzduší.

Nicméně pokud klesá počet automobilů a roste plynulost dopravy, dochází k poklesu koncentrací znečišťujících látek v ovzduší.

„Byla také provedena podrobnější analýza koncentrací NO₂ v dopravně zatížené Praze, kde se předpokládal výraznější vliv poklesu intenzity dopravy během nouzového stavu na úrovně koncentrací NO₂. V aglomeraci Praha představují mobilní zdroje hlavní zdroj emisí NO_X, cca 75 %. V chodu víkendových hodinových koncentrací během hodnoceného období nedochází od rána k nárůstu koncentrací oproti nočním hodinám a nenachází se zde tedy typická maxima (špičky) hodinových koncentrací, která souvisejí s nárůstem intenzity dopravy v průběhu dne,“ uvádějí autoři výzkumu. Tento rozdíl podle nich již nemůže být způsoben pouze vlivem meteorologických podmínek, ale jednoznačně souvisí s poklesem intenzit dopravy během nouzového stavu.

K výraznému poklesu koncentrací NO₂ a NO_X během nouzového stavu v důsledku poklesu intenzity dopravy došlo zejména o víkendech, kdy intenzita dopravy byla oproti normálnímu stavu nižší o polovinu a její utlumení bylo celodenní.

Výraznějšímu projevu poklesu NO₂ a NO_X po vyhlášení nouzového stavu zabránilo i mírné zhoršení rozptylových podmínek právě v době vyhlášení nouzového stavu a kolísavost v intenzitách dopravy během všedních dnů.

Průměrná koncentrace PM10 ze všech měřicích stanic za hodnocené období byla v roce 2020 třetí nejvyšší za posledních šest let. Průměrná koncentrace PM10 za hodnocené období je oproti průměrné pětileté koncentraci za hodnocené období vyšší o 6,8 %.

Na městských a předměstských stanicích a na stanicích venkovských je koncentrace PM10 v roce 2020 za hodnocené období nejvyšší v rámci posledních šesti let.

Na dopravních stanicích za hodnocené období došlo k meziročnímu poklesu koncentrací PM10. „Nicméně na základě chodu koncentrací na ostatních typech stanic v letech 2015–2020 lze usuzovat, že meziroční pokles v roce 2020 na dopravních stanicích je spíše relativní vzhledem ke zvýšené koncentraci v roce 2019,“ uvádí studie.

Průběh koncentrací PM10 během pěti týdnů nouzového stavu indikuje podle ČHMÚ jak vliv aktuálních meteorologických a rozptylových podmínek, tak vliv hlavních zdrojů pevných částic (PM10), tedy pravděpodobně vyšší intenzitu vytápění v důsledku setrvání obyvatelstva v domácím prostředí, jarní zemědělské práce a sezonní nárůst množství pylů v ovzduší.