Pod Himálajem roste napětí, Čína poslala k indické hranici tisíce vojáků

Podle posledních zpráv indických médií poslala Čína k hranici v oblasti Ladakh tisíce vojáků s vojenskými vozidly a těžkou technikou. Stanice NDTV odvysílala satelitní snímky naznačující, že Čínská lidová armáda v posledních týdnech rozšiřuje svoji základnu ležící asi dvě stě kilometrů od hranic a buduje zde novou ranvej.

7 fotografií

Indická armáda v reakci na tyto informace vyslala k hranici několik praporů pěchoty z města Leh, správního centra regionu Ladakh. Oboustranné posilování vojenské přítomnosti na sporné hranici pod Himálajem následuje po dvou šarvátkách mezi indickými a čínskými vojáky.

První se odehrála 5. května u jezera Pangong ve výšce 4 270 metrů nad mořem. Vojáci obou velmocí se do sebe pustili pěstmi a házeli po sobě kameny. Další potyčka se odehrála o tři dny později o dvanáct set kilometrů dál na východ v průsmyku Naku La poté, co indičtí vojáci zastavili čínskou hlídku. 

Trump se hlásí jako zprostředkovatel

Od té doby napětí na 3 500 kilometrů dlouhé hranici roste. Obě jaderné velmoci se obviňují z překračování „linie aktuální kontroly“ a vojenské eskalace. Premiér Nárendra Módí podle listu The Guardian jednal v úterý se svými bezpečnostními poradci a šéfem generálního štábu o „posílení vojenské připravenosti Indie při zvládání externích hrozeb“. 

„Čínská strana v poslední době podniká kroky, které brání Indii normální hlídkové činnosti,“ tvrdí indické ministerstvo zahraničí. „Čína je odhodlána zajistit bezpečnost své územní suverenity stejně jako míru a stability v oblastech na čínsko-indické hranici,“ reagovala čínská diplomacie.

Probublávajícího konfliktu si všiml i americký prezident Donald Trump, který se nabídl jako mediátor. „Informovali jsme Indii a Čínu, že Spojené státy jsou ochotny a připraveny rozsoudit jejich probíhající hraniční spory,“ vzkázal šéf Bílého domu přes Twitter.

Tentokrát je to vážné

Pohraniční spory mezi Indií a Čínou se táhnou už desítky let. Peking si nárokuje velkou část indického státu Arunáčalpradéš, Nové Dillí zase pošilhává po regionu Aksai Čin, který považuje za součást Kašmíru. V roce 1962 obě země svedly měsíc trvající pohraniční válku, která si vyžádala stovky mrtvých. 

Čína už nehodlá skrývat svou sílu, naznačuje tvrdý postup v Hongkongu

Před třemi lety nacionalistické vášně přiživily třenice o náhorní plošinu Doklam na pomezí Číny, Indie a Bhútánu (psali jsme zde: Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech). Vzájemné vztahy kalí i otázka Tibetu a intenzivní čínské námluvy s Pákistánem v rámci projektu „Pás a stezka“.

Potyčky na sporné a těžce militarizované „linii aktuální kontroly“ nejsou ničím zvláštním. Většinou se však rychle vyřeší. Současná situace je podle analytiků daleko vážnější. „Není to jen jeden lokální incident. Čínské chování je daleko agresivnější, což vysvětluje i větší počet jednotek,“ řekl listu The Guardian indický sinolog Ashok K Kantha.

Portál al-Džazíra připomíná, že Indie v posledních letech u hranic buduje silnice a letiště. Nová infrastruktura má zajistit lepší mobilitu indické armády ve složitém terénu. Lung Sing-čchun z Pekingské univerzity univerzity tvrdí, že současné třenice jsou ze strany indické vlády promyšleným krokem.

„Indie v posledních dnech buduje vojenská zařízení na čínském území v údolí Galwan. Čínské pohraniční jednotky nemají jinou možnost než podniknout v reakci nezbytné kroky, čímž se zvyšuje riziko eskalace a konfliktu mezi oběma stranami,“ cituje al-Džazíra čínského analytika.

Nacionalismus na obou stranách

Jak poznamenává list The Washington Post, pohraniční rozmíšky mezi Indií a Čínou sice nejsou ničím novým, okolnosti se však změnily. 

Nová studená válka je tady. Pandemie vyhrotila soupeření USA a Číny

„V Pekingu i Novém Dillí sedí vlády v zajetí nacionalistických ambicí. Pandemie v mnoha zemích vyhrotila pročínské a protičínské pozice, které se v posledních letech vytvořily uprostřed globální obchodní války,“ píše americký list ve své analýze.

Hinduistický nacionalista Nárendra Módí minulý rok zrušil autonomii Kašmíru a vyvolal nejhorší krizi ve vztazích s Pákistánem za poslední léta. Peking zase během posledních měsíců přitlačil ve snaze zpacifikovat vzpurný Hongkong, rostoucí ambice demonstruje i v Jihočínském moři a ve vztahu k Tchaj-wanu. 

„Čínské vedení nechce v teritoriálních sporech vypadat slabě. Dá se říci, že zde sledujeme stejný vzorec eskalace jako v Jihočínském moři a v Hongkongu,“ řekl portálu al-Džazíra analytik Manoj Kewalramani z indického think-tanku The Takshashila Institution.