Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvOdpuštění sociálních odvodů menším firmám schválila vláda v pondělí a odbory proti tomuto plánu ostře vystoupily.
„Je dobře, že pomoc cílí na malé a střední firmy do 50 zaměstnanců, které jsou české. Proti tomu nic nemáme,“ vysvětluje Josef Středula v rozhovoru pro iDNES.cz. „Musejí to ale být firmy, které byly během pandemie postiženy. Nevidíme důvod podporovat firmy, které postiženy nebyly,“ dodal.
„Stát ale nemá dostatečnou infrastrukturu na to, aby mohl rozlišovat, které pandemie postihla a které ne. Ale kdo to má dělat?“ ptá se. „My jsme navrhovali, aby to bylo ministerstvo financí. To ale řeklo, že to není schopné realizovat. Proto je podpora plošná.“
Boj proti daňovým rájům
Další požadavek ze strany odborů tedy zněl na vyloučení firem, které odvádějí daně v daňových rájích. „Na začátku byl proti tomuto našemu stanovisku odpor. V pondělí, po jednání vlády a tripartity, jsem však byl ubezpečen, že v návrhu, který půjde do Poslanecké sněmovny, tato otázka bude řešena. To považují za důležité. Dáváme tím jasný signál, že určitou korekci děláme.“
Josefu Středulovi by se podpora těchto firem příčila. „Odmítání podpory firem, které platí daně v daňových rájích, by mělo platit nejen v tomto případě, ale i do budoucna. Tady by měla platit jasná kultura podnikání v České republice. Je v pořádku, aby ten, kdo se dostane do potíží a platí daně v Česku, aby také žádal v naší zemi o pomoc.“
A naopak, kdo má daňovou povinnost jinde, měl by podle Středuly žádat o pomoc vládu té země, kde daně platí. „Ta ať mu pomůže, když je v nesnázích. On se tam podílí na jejich daňovém výnosu. Pokud to zvládly udělat vlády v Dánsku, Polsku a chystají se na to v Belgii, mělo by to být i u nás.“
Odbory ale nechtějí, aby šla pomoc na úkor zdrojů, které směřují do oblasti sociálního pojištění, tedy důchodů. „Vláda přece může říct, že to půjde z jiné částky, třeba že to bude stejná hodnota, kterou odvádí na sociální pojištění za zaměstnavatele. To si umíme představit. Ale ne, že tyto peníze nedoputují na důchody, protože pak tento problém může být mnohem vážnější.“
Zkrácení pracovní doby?
Jako jeden z možných receptů, jak vyřešit dočasný pokles zakázek u firem, zmínil Středula zkrácení pracovní doby. „U 77 procent subjektů, se kterými spolupracujeme, jsme zkrátili pracovní dobu o půlhodinu denně, takže je tam 37,5hodinová pracovní doba,“ uvádí. „A to bez ztráty stávající výše mzdy.“
„Novozélandská vláda, která je většinově závislá na cestovním ruchu uvažuje o tom, že by zkrátila pracovní týden na čtyři dny, čímž by lidé mohli o jeden den více cestovat,“ říká šéf odborů. „To ale v České republice není aktuální, nejsme ve stejné situace jako na Novém Zélandu. My jdeme cestou jinou, postupnou, snažíme se domluvit zkrácení.“
Bude 400 tisíc lidí bez práce
„Následující vývoj je těžké odhadnout,“ myslí si Josef Středula. „Ale už na začátku koronakrize jsme odhadovali, že by mohlo dojít k poklesu ekonomiky mezi šesti a osmi procenty. Počet nezaměstnaných jsme odhadovali na 400 tisíc. Čísla bohužel ukazují, že se to vydává tímto směrem.“
Výhodou České republiky však je, že do krize vstoupila s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii, upozorňuje šéf odborů na důležitý polštář pro budoucnost. „Pokud neuděláme zásadní chybu, tedy například neprovedeme zásadní změny v odměňování zaměstnanců, kteří jsou hybnou silou v rámci růstu HDP, může se ekonomika brzy vrátit k růstu,“ říká.
„V tomto ohledu může být hodně zajímavý už rok 2021,“ míní předseda ČMKOS. „Ale je tu hned několik podmínek. Třeba ta, do jaké míry se pandemie může vrátit, jaká budou opatření na ochranu občanů a do jaké míry to nebude kombinováno i s jinými jevy, jako je třeba chřipková epidemie.“
Proč by měli být zaměstnanci pokorní
Ještě před třemi měsíci vypadal český trh práce jinak. Existoval nedostatek pracovních míst, firmy dlouho hledaly kvalitní zaměstnance, na jejichž straně rostlo sebevědomí. Některé pracovní agentury teď hovoří o tom, že nastoupí zcela nová vlastnost zaměstnanců: větší pokora, lidé si začnou pracovního místa opět více vážit.
S tím ale Josef Středula nesouhlasí. „Ptám se: má pokora znamenat to, že pracovníci nebudou požadovat vyšší mzdu? Co například, když zaměstnanec pracuje v pobočce zahraniční firmy ze západní Evropy a bude dostávat měsíčně 600 eur a přitom zaměstnanec z mateřské společnosti bere za stejnou práci dva tisíce eur?“
„Náš zaměstnanec tedy řekne, že tvoří hospodářský výsledek, firma nebyla postižena koronakrizí a bude chtít přidat. Zaměstnavatel mu tedy vzkáže, aby byl pokorný a místa si vážil? To ne,“ nesouhlasí Středula. „Tohle od odborů nikdy neuslyšíte.“
„Pokus využít slovo pokora na menší požadavky považuji za neúnosné. Já jsem pokorný ke každému, kdo pracuje. Ale vždy zvednu hlas ve prospěch těch, kteří požadují zvýšení mezd ve chvíli, kdy se jejich firmě daří.“
Podpora cestovního ruchu aspoň do konce roku
Podle Josefa Středuly by měl stát podporovat co nejdéle oblast cestovního ruchu, kterou zasáhla pandemie koronaviru asi nejvíce z celého hospodářství. „Podpora by měla trvat po dobu, kdy budou problémy. Česko je známo třeba kongresovým cestovním ruchem. Jenže ten je závislý na otevření hranic,“ upozorňuje.
Nástroje jako kurzarbeit by v tomto sektoru měly platit delší dobu, třeba až do konce roku, míní Středula.
Prezidentská kandidatura není na pořadu dne
Josef Středula se v rozhovoru po Skypu vyjádřil i k tomu, zda bude v roce 2023 kandidovat na post hlavy státu. „Budu zvažovat takovou variantu. Ale v tuhle chvíli chci hlavně pomáhat lidem, protože to považuji za důležitější. Ještě se rozhoduji, ale společnost teď potřebuje jiné diskuse než ty, kdo bude za nějakou dobu prezidentem.“
Pokud by kandidaturu nakonec přece jen zvážil, inspiroval by se Josef Středula u první hlavy samostatného Československa, Tomáše Garrigua Masaryka. „To byl člověk, který ukázal naší zemi, že můžeme být ve světě hrdí a uznávaní. Být stejně otevření k protivníkům, i těm, kteří vám mohou pomoci.“
Masaryk to podle Středuly dokázal. „Naše země po první světové válce ukázala, že je schopna se vzedmout a udělat všechno pro to, aby byla lepší. Moc bych si přál, aby Česká republika měla v podobě prezidenta osobu, která v lidech probudí hrdost na naši zemi,“ uzavřel šéf ČMKOS.
