Vedení města si od zákona slibuje lepší ochranu občanů před svévolí úřadů nebo například i policie. Především berlínští strážci zákona se ale nyní obávají, že nová pravidla je budou při jejich práci omezovat. Pokud totiž například v budoucnu někdo berlínské policisty obviní, že někoho legitimovali například kvůli jeho etnickému původu, budou nově strážci zákona muset doložit pravý opak.
Útočník, který střílel u synagogy v Halle, se pokusil o útěk z vězení. Dle ministryně šlo o chybu ostrahy |
Policisté se proto nyní obávají, že je kvůli tomu čeká řada žalob, což by mohlo z dlouhodobého hlediska znemožnit její práci. „Je to ztělesněné vyjádření nedůvěry vlády vůči vlastním úředníkům,“ kritizoval vládní návrh místní poslanec za opoziční liberální Svobodné demokraty (FDP) Holger Krestel pro veřejnoprávní rozhlas RBB. Podle jeho slov tím prý přestane pro policii platit presumpce neviny.
„Každý policista, který se rozhodne stíhat kriminální rodinné klany, musí počítat s tím, že jimi bude následně obviněn z diskriminace,“ připojil se ke kritice další opoziční politik, křesťanský demokrat Burkhard Dregger.
V případě, že zastupitelé zákon podpoří, stane se tak Berlín prvním regionem v Německu, který podobnou normu přijal. Řízení policie spadá do pravomoci spolkových zemí. Dopady zákona by ale mohly být dalekosáhlé. Bývá totiž běžnou praxí, že německé regiony si v případě potřeby při zajišťování bezpečnosti vzájemně vypomáhají. Hlavně Berlín toho často využívá, když jde například o zajištění pořádku během velkých demonstrací nebo o bezpečnost při vrcholných politických setkáních v německé metropoli.
Spolková spolupráce v ohrožení?
Jestliže by ale v Berlíně platil zákon, který by tímto způsobem reguloval policejní práci, mohly by se ostatní spolkové země do budoucna zdráhat posílat své policisty do metropole, aby například nemohli být osočeni z diskriminujícího chování.
Berlínská vláda návrh obhajuje tím, že v německé společnosti jsou prý lidé cizího původu často vystavováni ústrkům ze strany úřadů a čelí například i častějším policejním kontrolám. Odvolává se přitom na řadu studií, které existenci těchto problémů potvrzují. Proti přijetí zákona se naopak vyslovil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer, jehož citují agentury se slovy, že je to „bláznovství“.
Již teď se dá odhadnout, že v případě antidiskriminačního zákona bude mít poslední slovo berlínský zemský ústavní soud. Opozice se na něj chce obrátit a pokusit se tak na poslední chvíli zabránit, aby vstoupil v účinnost.
