Několik stovek, tisíc, či snad více než deset tisíc? V takovém rozmezí se pohybují odhady počtu obětí brutálního zásahu čínské armády proti poklidným demonstrantům na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) před jedenatřiceti lety.
Zatímco propaganda čínských komunistů výročí připadající na 4. červen každoročně ignoruje, v Hongkongu se vzpomínkových akcí na „masakr v Pekingu“ každoročně účastnily desítky tisíc lidí. Letos ale hongkongské úřady poprvé žádná shromáždění nepovolily.
Extradice, bezpečnostní zákon, a co dál?
Oficiálním důvodem zákazu bylo, že akce by odporovala bezpečnostním opatřením kvůli koronavirové epidemii. Mnozí obyvatelé Hongkongu za zákazem ale vidí jen další utažení šroubů, kterým se Peking snaží zadusit demokratické poměry v enklávě.
Británie přijme hongkongské občany, prosadí-li Čína bezpečnostní zákon, uvedl Johnson |
Hongkong předali v souladu se smlouvou Britové Číně v roce 1997 za podmínky, že na území budou po dalších padesát let (tj. do roku 2047) platit svobodné poměry podle zásady „jedna země, dva systémy“. To je však nyní evidentně ohroženo.
Série pokusů, kterými se čínští komunisté pokoušejí získat větší kontrolu nad Hongkongem, začala loni v únoru návrhem takzvaného extradičního zákona. Podle něj by mohli být hongkongští občané obvinění z některých trestných činů vydáváni komunistické justici v pevninské Číně.
Tento manévr byly ještě komunisty dosazené hongkongské úřady donuceny pod tlakem statisícových demonstrací stáhnout, letos už to ale bylo jinak. Minulý týden schválil loutkový parlament ČLR v Pekingu takzvaný bezpečnostní zákon pro Hongkong, podle něhož se v enklávě mají potlačovat „teroristické aktivity, podvratná činnost a zahraniční vměšování“. Symbolickou poslední kapkou pak bylo včerejší schválení zákona o trestnosti „hanobení čínské státní hymny“.
Včerejší výroční den masakru na Tchien-an-men proto v Hongkongu probíhal v napjaté atmosféře, na pozadí kulis tisíců policistů rozmístěných v ulicích. Organizátoři shromáždění nakonec částečně ustoupili, vyzvali však, aby se lidé vydali do Parku královny Viktorie (místa každoročních připomínek událostí na Tchien-an-men) v malých skupinách. Na místo nakonec dorazily v osm hodin večer místního času (14.00 SELČ) davy, tisíce lidí na památku zabitých rozsvítily svíčky.
‚Situace v Hongkongu je jen ukázkou síly.’ Čína ořeže svobodu města o 27 let dříve |
„V průběhu minulých měsíců jsme na vlastní kůži zažili, jak vypadá krutost čínských komunistů. Je nutné, abychom se tomu všichni rázně postavili,“ řekl místopředseda hongkongských sociálních demokratů Leung Kwok-hung.
Tisíce lidí s transparenty a megafony přišly také před vězení Lai Chi Kok, kde úřady zadržují prodemokratické aktivisty zachycené během protestů proti extradičnímu zákonu. Žádné větší střety s bezpečnostními silami nebyly do uzávěrky LN hlášeny.
Johnson: Můžeme přijmout miliony
Mnoho politiků západních zemí považuje schválení bezpečnostního zákona za faktický konec dosud dodržovaného statu quo „jedna země, dva systémy“. Americký prezident Donald Trump pohrozil zrušením politických výjimek pro Hongkong a téma silně rezonuje také ve Spojeném království, jehož kolonií Hongkong do roku 1997 byl.
Britský premiér Boris Johnson tento týden slíbil, že jeho země umožní hongkongským občanům s britským pasem získat ve Spojeném království pracovní povolení a tím výhledově i britské občanství. Takových lidí jsou v Hongkongu asi tři miliony.
Johnsonovo prohlášení bylo překvapivé i pro jeho příznivce: dodržení tohoto slibu by totiž mohlo vyvolat silnou přistěhovaleckou vlnu z Hongkongu, podobnou té, ke které došlo v 90. letech 20. století z Hongkongu do USA a Kanady. Jedním z hlavních argumentů pro Johnsonem prosazovaný brexit (odchod Spojeného království z EU) byla přitom větší kontrola nad imigrací.
