Začátkem června nabyla účinnosti novela zákona o kompenzačním bonusu poskytovaném v souvislosti s krizovými opatřeními spojenými s výskytem koronaviru. Tato novela rozšiřuje okruh osob, které o kompenzaci mohou žádat, a to konkrétně o některé ze společníků společností s ručením omezeným.
Takzvaný kompenzační bonus se dle novely zákona nyní vztahuje nejen na osoby samostatně výdělečně činné, ale i osoby podnikající prostřednictvím společností s ručením omezeným. Koho se kompenzace přesně týká a jaké zákonné podmínky musí tito společníci splnit, aby měli na podporu nárok, jak novela přistupuje k fyzickým osobám, které jsou společníky ve více společnostech, jaká je výše bonusu a zda jej lze kombinovat s dalšími způsoby státní podpory ve svém korporátním mailingu podrobně rozebrali advokáti kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Dosavadní právní úprava umožňovala žádat stát o kompenzační bonus pouze osobám samostatně výdělečně činným, avšak nedopadala na malé podnikatele, kteří si k výkonu své výdělečné činnosti zvolili formu společností s ručením omezeným. Právníci přitom poukazují na fakt, že činnost vykonávaná pod právní formou označovanou jako s.r.o. se v praxi často materiálně příliš neodlišuje od samostatné výdělečné činnosti a pro podnikatele zároveň může být (stejně jako u OSVČ) často také jediným zdrojem příjmu.
Novela zákona rozšířila okruh subjektů kompenzačního bonusu o společníky společností, kteří v důsledku krizových opatření přišli o svou ekonomickou činnost, anebo na ní byli významně omezeni (nad míru obvyklou), ať už z důvodu uzavření provozovny společnosti, omezení jejího provozu nebo z dalších příčin. Je však nezbytné zdůraznit, že pro získání bonusu zákon vyžaduje splnění celé řady kumulativních podmínek, které se vztahují jak k osobě společníka, tak ke společnosti jako takové.
K významným omezením patří například to, že bonus lze poskytnout pouze společníkovi společnosti, která má buď jednoho, nebo maximálně dva společníky. Smyslem tohoto omezujícího kritéria je cílit pouze na společníky společností, kteří jsou v postavení obdobném jako OSVČ. Zákon tedy z tohoto důvodu určuje maximální počet společníků společnosti, zatímco počet jejích zaměstnanců zde nehraje žádnou roli.
