Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Ornitologové v Beskydech sčítali a kroužkovali celosvětově ohrožené chřástaly polní

Celý MS kraj |

Malý nenápadný noční pták s nezaměnitelným hlasem. To je chřástal polní. Jde o celosvětově ohrožený druh a proto ornitologové a ochránci přírody dělají vše proto, aby jeho počty neklesaly. Ornitologové v těchto dnech, respektive po nocích chodí po Beskydech a chřástaly počítají a odchycené kusy kroužkují.

Michaela Běčáková, Správa CHKO Beskydy: “Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve spolupráci s místními organizacemi letos organizuje celobeskydské sčítání chřástala polního. To představuje to, že několik desítek mapovatelů projde v noci 60 předem určených tras po celé CHKO Beskydy. Sčítá se v noci. Budou sčítat a zaznamenávat jednotlivé volající samce, GPS souřadnice, které potom získají po jednotlivých volajících samcích se potom přenesou do nálezové databáze ochrany přírody a my je dále budeme využívat v ochraně hnízdišť chřástalů.”


Právě v této době hrozí chřástalům největší nebezpečí od žacích strojů. Často hyne v ostrých břitech.

Daniel Křenek, ornitolog: “Tady vlastně v oblasti Beskyd mapujeme chřástala polního. Je to celosvětově ohrožený druh, u nás v České republice podle naší legislativy patří mezi druhy silně ohrožené a jedná se taky i celoevropsky významný druh, takže i pro něj jsou takzvané ptačí oblasti, což jsou území, kde má být nějakým způsobem zajištěna jeho ochrana. Je to pták, který žije na loukách a kdysi obýval hlavně podmáčené louky, které se postupně vlivem intenzivního zemědělství vysušily a dneska ho najdeme spíše na takových těch mezofilních klasických vysokostébelních loukách. Chřástal totiž potřebuje poměrně velký vegetační kryt, to znamená trávu od výšky aspoň minimálně 20 cm. A je bohužel jeden problém, a to je to, že v době, kdy k nám chřástali přilétnou třeba z Afriky, samečkové začnou intenzivně volat, je to teda noční živočich, takže to volání se ozývá nejčastěji po setmění, většinou až po desáté hodině až do rána. Samečkové takto lákají samičky, s kterými se spáří. Následně samička postaví hnízdo, kde vysedá vajíčka a sameček volá dál. Takže jsou takzvaně polygamní.”

Ochrana chřástala je prospěšná i pro další zvířata.

Daniel Křenek, ornitolog: “V té době, kdy většina samiček sedí na vejcích, tak probíhají seče a velká část ptáků je prostě vysečena. Protože se jedná o poměrně malého ptáka, který má velmi dobré ochranné zbarvení a když vlastně jede traktor, tak on se jenom přičapne k zemi a spoustu chřástalů je takto vysečeno. Tím, že vlastně se snažíme chránit chřástala, tak chráníme i ostatní druhy, takže pokud vlastně na té louce se ten chřástal zjistí a podaří se nějak posunout dobu seče, tak vlastně ochráníme celou řadu dalších druhů živočichů, protože do té trávy kladou srny srnčata, jsou tady malí zajíci a další druhy ptáků. Podle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 až 2003 bylo na území ČR zjištěno kolem 1500 volajících samců a v tomto období přibližně na území CHKO Beskydy to bylo 180 až 200 volajících samců, což je jedna z nejsilnějších populací na našem území. Vlivem intenzivního hospodaření a zvláště tedy rozrůstající se zástavby a intenzivního sečení luk tento druh rychle ubývá a v současné době odhadujeme zatím populaci asi na polovinu a uvidíme co přinesou výsledky sčítání. Jedním z dalších výzkumů tohoto druhu je jeho kroužkování. Protože potřebujeme zjistit, kde se vlastně ti ptáci pohybují, jakého věku se dožívají, jestli se objevují na těch samých místech, nebo přeletují úplně někam jinam a vlastně i kam táhnou. Kroužkování probíhá tak, že se v nočních hodinách chytají na přehrávku hlasu pomocí sítě, kdy do toho teritoria přijdeme, natáhneme síť, pustíme hlas samce chřástala a ten samec, protože samozřejmě jednak láká samičku, ale hájí si i své teritorium, tak jde vyhnat toho soka a chytí se do sítě. Chřástalům se potom nasazují kroužky.”

Při nočním odchytu v polích u Frenštátu pod Radhoštěm jsme byli úspěšní. V síti uvízl jeden chřástal, který už byl dříve kroužkovaný.

Daniel Křenek, ornitolog: “Zatím tedy nevíme, odkud je, takže zadáme údaj do databáze a z té pak zjistím, kdy a kdo toho samce někdo kroužkoval.”

Jak se později porovnáním údajů z kroužku v databázi zjistilo, chřástal byl odchycen 1. 6. 2018 v lokalitě Dolní Moravy na Jesenicku. Mezi tím stačil přeletět přezimovat do Afriky, aby se pak zase vrátil zpátky na tuzemská pole. 

Ornitologové jsou zvědaví, kolik chřástalů v Beskydech letos napočítají. Velkým optimismem však neoplývají.

Nahlásit chybu


K tématu

Plachého tetřeva hlušce mohou lidé spatřit na různých místech v Beskydech

28. dubna 2023 17:41 | Celý MS kraj | Bára Kelnerová

Když budou mít turisté v Beskydech velké štěstí, na několika místech mohou spatřit tetřeva hlušce. Protože původní populace téměř vyhynula, pustily se Lesy ČR do umělého odchovu tetřevů. Do volné přírody bylo v posledních pěti letech vypuštěno přes 70 jedinců.

“Čeladenská ovečka” zaznamenala rekordní počet soutěžních prací

2. května 2023 12:20 | Čeladná | Petra Dorazilová

Taneční vystoupení místních dětí zahájilo vernisáž výtvarná soutěž O pohár čeladenské ovečky. Konala se ve sportovní hale, do které se vešel rekordní počet účastníků letošního 9. ročníku.

Projekt Student v lese pomáhá přírodě i mezigeneračním vztahům

5. května 2023 12:05 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Projekt Student v lese sdružuje dobrovolníky napříč generacemi, kteří společnými silami uklízejí černé skládky, zakládají motýlí louky, stahují klestí po kůrovcové kalamitní těžbě, ale také sázejí stromky v Beskydech. Na konci dubna vysadili nad Pražmem v Beskydech 2000 sazenic buků.


Fajne školní bistro Ostravě závidí i okolní města. Špičkoví kuchaři pomáhají v jídelnách

Kvalita jídla ve školních jídelnách se v posledních letech výrazně zlepšila a v Ostravě na tom má podíl i velmi oblíbený a úspěšný projekt Fajne školní bistro. Školy objíždějí špičkoví kuchaři a pomáhají kuchařkám s přípravou chutných jídel podle norem a děti jsou nadšené.

Fotografie ze života Ostravy jsou nově k vidění ve Slezskoostravské galerii

Více než 100 černobílých reportážních fotografií z Ostravy si mohou nově prohlédnout návštěvníci Slezskoostravské galerie. Jejich autorem je významný a oceňovaný ostravský fotograf a rodák Jiří Kudělka, který své dílo vystavoval na mnoha místech v Česku i v Evropě.

Slezskoostravský korfbalový tým bojuje v baráži o účast v extralize

Slezskoostravské korfbalové družstvo KK Sokol Koblov bojovalo v neděli o účast v extralize. V prvním kole baráže se hráči setkali s prvoligovými nováčky z Prievidzy a ostřílenými několikanásobnými mistry extraligy – Českými Budějovicemi.

Městská policie v Havířově má nový moderní komisariát

23. dubna 2024 20:14 | Havířov | Bára Kelnerová | Regionální zprávy POLAR

Veškeré práce na rekonstrukci budovy v Kubelíkově ulici v Havířově jsou hotovy. Stavba prošla kolaudací a městská policie tak může spustit provoz nového komisariátu. Práce vyšly radnici na 44 milionů korun.

Středisko volného času Juventus hostilo nejlepší modeláře z celé ČR

23. dubna 2024 16:26 | Karviná | Monika Danková | Karvinský expres

Teď nás čeká malé ohlédnutí. Podíváme se na letošní 40. ročník soutěžní výstavy modelářů. Ukážeme vám do detailů nejpropracovanějších modely a podíváme se i na práci rozhodčích.

Radnice v rámci akce Brány památek dokořán ukázala svou historii i moderní prostory

Nový Jičín se připojil k výzvě Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a v rámci akce Brány památek dokořán otevřel veřejnosti prostory radnice, které nejsou běžně přístupné. Akci využili k návštěvě úřední budovy i školní skupiny.

Masturbace online neměla šťastný konec. Vyděrači chtěli za nezveřejnění videa 150 tisíc kč

V posledních dnech policisté evidují případy vydírání prostřednictvím sociálních sítí. V Ostravě pachatelům naletěl muž středního věku, který poslechl údajnou krásnou blondýnu a natáčel se mobilem při masturbování. Byl pak velmi překvapen, když po něm chtěla 150 tisíc, jinak video zveřejní na internetu.

Děti vyrábějí loga a erby městské části Hrabůvka v rámci oslav 100 let Velké Ostravy

23. dubna 2024 16:25 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová | Expres Ostrava-Jih

Historická loga, erby a dominanty jednotlivých obvodů Velké Ostravy. Ty vznikají v rámci akce „Loguj!“ ve výtvarných dílnách ostravských knihoven. Minulý týden patřil Hrabůvce.

Děti ve Vítkovicích si budou hrát na novém hygienickém písku

Písek v pískovištích může být zdrojem závažných onemocnění. Radnice v Ostravě-Vítkovicích proto každoročně písek obměňuje. Použitý písek nekončí na skládce, ale je dál využíván např. při opravě chodníků.

V životických sadech mají kvůli počasí obavy o úrodu jablek

22. dubna 2024 20:30 | Havířov | Bára Kelnerová | Regionální zprávy POLAR

V roce 2018 sklidili v životických sadech rekordních 1 900 tun jablek. Letošní sklizeň může ohrozit počasí. Sady nyní nově vlastní město Havířov, které chce získat do vlastnictví pronajaté pozemky od zemědělského půdního fondu.

Přípravy na MS v hokeji vrcholí. Pozor na falešné vstupenky a na halu přijeďte tramvají

Hokejové MS se rychle blíží a pořadatelé hlásí, že je téměř vše připraveno. Velký důraz se klade na bezpečnost, na které budou s pořadateli spolupracovat i složky IZS. Ostravu čekají i dopravní omezení a například dopravní podnik chystá speciální tramvajovou linku X.

Mistrovství ČR dětí a mládeže ve fitness sportu proběhlo v Bruntále

Po březnovém Mistrovství ČR v boxu přivítal Bruntál další prestižní podnik. Česká asociace naturální kulturistiky a fitness uspořádala pro kategorie dětí a mládeže do 18 let Mistrovství ČR ve fitness sportu. Fitness v poslední době pochází velkým rozvojem a stává se stále oblíbenějším.

Razovský pohár je nový sedmidílný přespolní běh u Slezské Harty, právě proběhlo jeho 2. kolo

23. dubna 2024 15:32 | Celý MS kraj | Karel Soukop

Ani téměř zimní počasí dubnového víkendu neodradilo sportovní nadšence od účasti na Razovském poháru. Místní Sokol Razová připravil atraktivní sedmidílný přespolní běh v terénech v okolí přehrady Slezská Harta. Na druhý pohárový závod a i ve sněhové vánici sjeli běžci nejen z okresu Bruntál.

V DK Poklad se předávaly moravskoslezské Ceny Jantar. Umělci si odnesli celkem 15 skleněných sošek

V kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě se slavnostně předávaly moravskoslezské umělecké Ceny Jantar za rok 2023. Na sedmém ročníku bylo ve všech kategoriích rozdáno celkem čtrnáct cen a také dvě ceny za celoživotní přínos.

Lidé mohou policistům pomoci při objasnění úmrtí 50letého muže v Ostravě

22. dubna 2024 16:04 | Celý MS kraj | Libor Běčák

S výzvou na veřejnost se obrátili ostravští policisté, kteří objasňují okolnosti úmrtí 50letého muže ve Vítkovicích.

Ornitologové v Beskydech sčítali a kroužkovali celosvětově ohrožené chřástaly polní
Vydáno 5. června 2020 13:27, Celý MS kraj, Libor Běčák
Malý nenápadný noční pták s nezaměnitelným hlasem. To je chřástal polní. Jde o celosvětově ohrožený druh a proto ornitologové a ochránci přírody dělají vše proto, aby jeho počty neklesaly. Ornitologové v těchto dnech, respektive po nocích chodí po Beskydech a chřástaly počítají a odchycené kusy kroužkují.

Michaela Běčáková, Správa CHKO Beskydy: “Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ve spolupráci s místními organizacemi letos organizuje celobeskydské sčítání chřástala polního. To představuje to, že několik desítek mapovatelů projde v noci 60 předem určených tras po celé CHKO Beskydy. Sčítá se v noci. Budou sčítat a zaznamenávat jednotlivé volající samce, GPS souřadnice, které potom získají po jednotlivých volajících samcích se potom přenesou do nálezové databáze ochrany přírody a my je dále budeme využívat v ochraně hnízdišť chřástalů.”


Právě v této době hrozí chřástalům největší nebezpečí od žacích strojů. Často hyne v ostrých břitech.

Daniel Křenek, ornitolog: “Tady vlastně v oblasti Beskyd mapujeme chřástala polního. Je to celosvětově ohrožený druh, u nás v České republice podle naší legislativy patří mezi druhy silně ohrožené a jedná se taky i celoevropsky významný druh, takže i pro něj jsou takzvané ptačí oblasti, což jsou území, kde má být nějakým způsobem zajištěna jeho ochrana. Je to pták, který žije na loukách a kdysi obýval hlavně podmáčené louky, které se postupně vlivem intenzivního zemědělství vysušily a dneska ho najdeme spíše na takových těch mezofilních klasických vysokostébelních loukách. Chřástal totiž potřebuje poměrně velký vegetační kryt, to znamená trávu od výšky aspoň minimálně 20 cm. A je bohužel jeden problém, a to je to, že v době, kdy k nám chřástali přilétnou třeba z Afriky, samečkové začnou intenzivně volat, je to teda noční živočich, takže to volání se ozývá nejčastěji po setmění, většinou až po desáté hodině až do rána. Samečkové takto lákají samičky, s kterými se spáří. Následně samička postaví hnízdo, kde vysedá vajíčka a sameček volá dál. Takže jsou takzvaně polygamní.”

Ochrana chřástala je prospěšná i pro další zvířata.

Daniel Křenek, ornitolog: “V té době, kdy většina samiček sedí na vejcích, tak probíhají seče a velká část ptáků je prostě vysečena. Protože se jedná o poměrně malého ptáka, který má velmi dobré ochranné zbarvení a když vlastně jede traktor, tak on se jenom přičapne k zemi a spoustu chřástalů je takto vysečeno. Tím, že vlastně se snažíme chránit chřástala, tak chráníme i ostatní druhy, takže pokud vlastně na té louce se ten chřástal zjistí a podaří se nějak posunout dobu seče, tak vlastně ochráníme celou řadu dalších druhů živočichů, protože do té trávy kladou srny srnčata, jsou tady malí zajíci a další druhy ptáků. Podle výsledků mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001 až 2003 bylo na území ČR zjištěno kolem 1500 volajících samců a v tomto období přibližně na území CHKO Beskydy to bylo 180 až 200 volajících samců, což je jedna z nejsilnějších populací na našem území. Vlivem intenzivního hospodaření a zvláště tedy rozrůstající se zástavby a intenzivního sečení luk tento druh rychle ubývá a v současné době odhadujeme zatím populaci asi na polovinu a uvidíme co přinesou výsledky sčítání. Jedním z dalších výzkumů tohoto druhu je jeho kroužkování. Protože potřebujeme zjistit, kde se vlastně ti ptáci pohybují, jakého věku se dožívají, jestli se objevují na těch samých místech, nebo přeletují úplně někam jinam a vlastně i kam táhnou. Kroužkování probíhá tak, že se v nočních hodinách chytají na přehrávku hlasu pomocí sítě, kdy do toho teritoria přijdeme, natáhneme síť, pustíme hlas samce chřástala a ten samec, protože samozřejmě jednak láká samičku, ale hájí si i své teritorium, tak jde vyhnat toho soka a chytí se do sítě. Chřástalům se potom nasazují kroužky.”

Při nočním odchytu v polích u Frenštátu pod Radhoštěm jsme byli úspěšní. V síti uvízl jeden chřástal, který už byl dříve kroužkovaný.

Daniel Křenek, ornitolog: “Zatím tedy nevíme, odkud je, takže zadáme údaj do databáze a z té pak zjistím, kdy a kdo toho samce někdo kroužkoval.”

Jak se později porovnáním údajů z kroužku v databázi zjistilo, chřástal byl odchycen 1. 6. 2018 v lokalitě Dolní Moravy na Jesenicku. Mezi tím stačil přeletět přezimovat do Afriky, aby se pak zase vrátil zpátky na tuzemská pole. 

Ornitologové jsou zvědaví, kolik chřástalů v Beskydech letos napočítají. Velkým optimismem však neoplývají.

Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000020631/ornitologove-v-beskydech-scitali-a-krouzkovali-celosvetove-ohrozene-chrastaly-polni