Přehledně: Jaké změny přinesla koronakrize na trhu s nemovitostmi

Ve spolupráci s odborníky z realitní platformy Cincink Komerční banky přinášíme souhrn těch nejdůležitějších.

Na návrh ministryně Aleny Schillerové vláda v dubnu schválila zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši čtyř procent z ceny nemovitosti, kterou od roku 2016 hradil kupující.

Tento návrh již v prvním čtení podpořila i Sněmovna, nicméně opozice s některými částmi zákona nesouhlasí a pro druhé čtení chystá změny.

Zrušení daně by mělo mít i zpětnou účinnost, nebude ji muset platit ani kupující, který si nemovitost pořídil již v prosinci 2019. Ti, kteří již daň uhradili, dostanou peníze zpět.

Ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se váže i konec daňově odečitatelných položek, kdy se ze základu daně odečítají úroky z hypoték a úvěrů od stavebních spořitelen. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Refinancování dříve uzavřených hypoték bude v zákoně ošetřeno tak, aby nebylo posuzováno jako nový úvěr.

Součástí zákona by mělo být i prodloužení doby, po kterou nemusí majitel nemovitosti zaplatit daň z příjmu, když nemovitost prodá. Nyní činí pět let a nově by měla být deset let. Zároveň by to mělo platit pro nemovitosti koupené po 1. lednu 2021. Daň činí až 15 procent a platí se z rozdílu toho, za kolik byla nemovitost koupena a následně prodána.

Změnou pro prodávající je zrušení předkupního práva, a to od 1. července 2020. Od tohoto data se toto právo uplatní pouze tehdy, když spoluvlastníci nemohli nabytí do spoluvlastnictví od počátku ovlivnit (například při dědictví), a to navíc po omezenou dobu šesti měsíců od nabytí nemovitosti.

I v takovýchto případech tedy bude možné se předkupnímu právu vyhnout. Bude pouze nutné s dalším prodejem počkat právě po uplynutí šesti měsíců od nabytí spoluvlastnického podílu. V praxi to tedy pro drtivou většinu prodávajících znamená, že od 1. července 2020 mohou předkupní právo přestat řešit.

Vláda se snažila ulevit i lidem, kteří kvůli pandemii měli problém s úhradou nájemného. Do konce července ho nemusí platit, což zároveň nesmí být důvodem pro jejich výpověď. Zákon ovšem dále říká, že dlužné nájemné musí uhradit do konce letošního roku.

Nájemník ovšem nemůže přestat splácet jen tak. Pronajímateli musí skutečnost nejenom oznámit, ale i doložit, že prodlení nastalo v důsledku epidemie a souvisejících opatření, které mu znemožňovaly řádnou úhradu nájemného.

Poplatků spojených s užíváním bytu, například za elektřinu, plyn, vodné, stočné a podobně, se odklad netýká a musejí být i nadále hrazeny.

Již v počátcích koronavirové krize v polovině března přišly banky s nabídkou odkladu splátek hypoték, ale i dalších spotřebitelských úvěrů. Cílily pochopitelně na klienty postižené následky pandemie a opatření s ní spojených. Odklad splátek řídily podle vlastních pravidel a podmínky se tak v různých bankách lišily. V současné době se ale odklad splátek řídí pokyny státu, který podmínky odkladu uzákonil.

Odložit splátky je možné u úvěrů, které byly klientům poskytnuty před 26. březnem 2020, a to na tři nebo šest měsíců. Klienti důvody odkladu nemusí bankám dokládat. Nicméně je třeba dodržet základní podmínku - dlužník nesmí být k 26. březnu 2020 v prodlení se splácením delším než 30 dnů. Přerušení splácení nemá vliv na zápis klienta do registru dlužníků. Jak ale odborníci upozorňují, u vašeho úvěru se může objevit poznámka, že jeho splácení je přerušené dle zákona. Do budoucna to ale není komplikace pro případnou žádost o další úvěr.

Po dobu odkladu klienti nesplácí ani úroky ani jistinu. Dlužná částka se ale i nadále úročí. Podle zákona po ukončení odkladu nedojde k navýšení výše měsíční splátky úvěru, klienti uhradí odložené splátky s úroky později. Banky většinou prodlouží dobu splatnosti.

Bankovní rada České národní banky od 1. dubna zmírnila doporučení pro posuzování nových hypoték. Limit pro nové hypoteční úvěry se v případě LTV (loan to value, výše hypotéky v poměru k hodnotě zastavované nemovitosti) zmírnil z 80 procent na 90 procent. Žadatelům tak bude stačit méně peněz vlastního zajištění.

Doporučený limit ukazatele DSTI (debt service to income), který vyjadřuje, jak velkou část čistého měsíčního příjmu žadatel o úvěr vynakládá na splátky celkového dluhu, se ze 45 procent zvýšil na 50 procent.

ČNB také od 1. dubna zrušila třetí ukazatel DTI (debt to income). Banky tak již nejsou povinny posuzovat nové hypotéky podle poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr.

Koronavirová epidemie výrazně zasáhla i trh s nájemním bydlením. Prakticky ze dne na den se do nabídky dostaly prázdné byty uvolněné kvůli pozastavení krátkodobých pronájmů služeb Airbnb či Booking. To výrazně ovlivnilo i ceny pronájmů, v Praze se ceny snížily i o desítky procent.

„Zvýšil se počet nabídek pronájmů. Jde především o Airbnb byty, jejichž majitelé teď preferují dlouhodobý pronájem, nebo rovnou prodej,“ uvedla Kateřina Stehlíková z portálu Cincink.

Zároveň dodala, že klienti, kteří plánovali koupit nemovitost od tohoto kroku často ustupují. „Důvody jsou logické. Ptají se, zda má tato nemovitost danou hodnotu nebo v brzké době zlevní.“

Kvůli karanténě vzrostla poptávka po chatách, chalupách i domech. Zájemcům nahrává, že hypotéky začaly plošně zlevňovat a budou podle ekonomů i nadále.

„Za rok touto dobou budou jak nemovitosti, tak hypotéky citelně levnější než dnes. Člověk tak ušetří třeba statisíce za samotnou nemovitost a třeba i tisíce na měsíční splátce hypotéky,“ je přesvědčen analytik

Lukáš Kovanda.