Nezákonné odposlechy Jany Nečasové. Přečtěte si celé rozhodnutí Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud zveřejnil celý text rozhodnutí ve věci přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního hovoru ve věci Jany Nečasové, dříve Nagyové. Specializovaný senát trestního kolegia Nejvyššího soudu vydal dne 27. května 2020 ve věci tři výroky, jimiž konstatoval, že zákon byl porušen v části týkající se navrhovatelky už prvotním příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Okresního soudu v Ostravě dne 5. září 2012. HlídacíPes.org ho přináší v plném znění.
Zákon byl po prvotním povolení odposlechu porušen i následným příkazem k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Krajského soudu v Ostravě dne 4. ledna 2013, a stejně tak i dalším následným příkazem k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným soudkyní Krajského soudu v Ostravě dne 3. května 2013.
Z textu rozhodnutí: „ …pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, resp. příkaz musí být podložen relevantními indiciemi, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání daného trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06)… …z předmětného příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 0 Nt 5908/2012/V (V 269/2012), není seznatelné, kterými konkrétními skutkovými okolnostmi podepřenými jakými indiciemi měla být skutková podstata kterého trestného činu naplněna, a jaký, resp. jaké trestné činy jsou tedy v jednání navrhovatelky spatřovány a jakým způsobem se měla na jejich páchání podílet, což nevyplývá ani z přiloženého důkazního materiálu.“
Celý text rozhodnutí najdete zde.
Nejvyšší soud zároveň upozornil na některé zavádějící informace, které se v souvislosti s předmětným usnesením objevily v médiích. Zejména upozornil na to, že vydané rozhodnutí se týká pouze navrhovatelky Jany Nečasové, odposlechy ostatních spoluobviněných se senát z povahy věci vůbec nezabýval, nemohl tak nijak zpochybnit jejich zákonnost. Rovněž nemůže být podle mluvčího soudu Petra Tomíčka pravdou, že vydané rozhodnutí odporuje ustanovení § 88 odst. 6., zákona číslo 141/1961 Sb., trestního řádu, který za přesně stanovených podmínek připouští užití odposlechu také v jiné trestní věci. Senát se takovou otázkou při svém rozhodování vůbec nezabýval, nebyla předmětem rozhodování a žádný výstup směřující k hodnocení použití odposlechů v jiné trestní věci z tohoto řízení ze strany Nejvyššího soudu nevzešel.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
1 komentář
Bohužel, je to jak jsem čekal. Po přečtení lze souhlasit s prohlášením Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v médiích . Že pokud (pokud) přijmeme tyto formální argumenty NS nebylo by možné odposlechy povolovat a provádět NIKDY. Opakuji NIKDY a NIKOHO..
I toto by bylo cenné , kdyby se takto za cenu zvýšení kriminality (a beztrestnosti zločinu) alespoň zamezilo jakékoliv odposlouchávání a fízlování občanů státem.
Jenže -ani to bohužel neplatí, Odposlouchávat občany smí policie, BIS (možná i další složky) dál (nějaký souhlas od nějakého soudce se vždycky dostane), a může je proti občanu i zneužívat -možností je ve státní správě vela).
Pouze že je tím dána libovolná pravomoc soudcům – v pozdějších fázích trestního řízení takové důkazy trestné činnosti – a jen dle svého uvážení, škrtnout. Což už tedy tak legitimně nevypadá, pokud se takto škrtnou akurát v případě zneužívání politické moci na nejvyšší úrovni…To se pak obyčejný člověk opravdu musí ptát, jak se vlastně „pozná“ nezávislost našich soudců na politické moci?