Server Neovlivní.cz informoval, že ve hře by mohly být až dvě miliardy korun, přičemž kritériem při rozdělování stovek milionů by podle předběžných návrhů mohla být výše tržeb daných médií.
„Na pomoc by tak dosáhly velké mediální domy, včetně premiérovy Mafry,“ uvedl server. Babiš uvedl, že jde o nesmysl a lež. Jeho mluvčí Vladimír Vořechovský odkázal na ministerstva kultury a financí.
Zaorálek a Havlíček chtějí miliardu pro podnikatele v kultuře. Půjde o větší i menší projekty |
Zaorálek uvedl, že o případné podpoře médiím hovořil už v březnu. „Proto jsme spolu s ministerstvem financí začali připravovat dotační program pro podporu zpravodajských medií - jak těch velkých, tak i malých, který by měl být inspirován hlavně dánským modelem. Konkrétní kritéria teprve formulujeme,“ uvedl Zaorálek.
Nechtěl upřesnit, kolik by do programu mohla vláda uvolnit peněz, to podle něj bude záviset na vývoji rozpočtu. Podotkl také, že program bude muset schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a notifikovat Evropská komise.
Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec napsal, že pomoci médiím se úřad nebrání, v současnosti není ale nic konkrétního připraveno. „Ministerstvo financí se nebrání jednání se zástupci nejzasaženějších sektorů hospodářství, jako je například cestovní ruch, lázeňství a podobně, které jsme, společně s věcně příslušným resortem, samozřejmě připraveni vyslechnout. Nejinak tomu bylo v případě médií. Co se týče speciální pomoci pro mediální produkci, není však v tuto chvíli nic konkrétního na stole, uvedl.
Hrady a zámky by se mohly v létě otevřít, říká Zaorálek. Kultura tratí dvě miliardy měsíčně |
Schillerová později novinářům řekla, že se účastnila jednoho jednání, kde se z iniciativy ČSSD téma probíralo. „Protože ten dotační program by se případně týkal ministerstva kultury. Bavili jsme se o problémech, s kterými se média potýkají, a jsou zásadní,“ uvedla. Šlo podle ní ale o jedno z mnoha jednání. „V tuto chvíli není na stole nic konkrétního. Určitě by to ale musela být plošná podpora,“ řekla.
Podle serveru by kritérium výše tržeb znamenalo, že na největší díl pomoci dosáhnou největší vydavatelské domy. „Jako je třeba CNC Daniela Křetínského, Mafra premiéra Andreje Babiše nebo VLM Marka Dospivy. Malá média, například ta nezávislá, která jsou k vládní politice nejvíce kritická, mají v případě takové verze pomoci minimální šanci peníze získat,“ uvedl web. Podle ministerstva kultury má jít podpora i malým subjektům.
S vydavatelskými domy jednali podle serveru v uplynulých týdnech politici vládních ANO a ČSSD. „Původní požadovaná částka byla 2,5 miliardy korun. To ale ministryně financí Alena Schillerová vetovala s tím, že maximální výše jsou dvě miliardy,“ uvedl server. Podle návrhu, o kterém informoval a který nepochází z ministerstva kultury, by měla vláda kromě jiného uvolnit na inzerci související s epidemií koronaviru nového typu v tištěných médiích 1,1 miliardy, v televizi 700 milionů, v rádiích 300 milionů a na venkovní reklamu 200 milionů korun.
Dánský model
Cílem dánského modelu, které koncem května schválila EK, je kompenzovat část škod, která média utrpěla v důsledku koronavirových opatření. Jde zejména o pokles příjmů z inzerce, které se v Dánsku propadly až o 55 procent.
Nárok na náhradu škody by měla všechna registrovaná tištěná i internetová média, licencované televize, rádia a jejich přidružené platformy - celkem podle odhadů asi 1000 mediálních titulů.
Kompenzace bude dorovnávat ztráty příjmů z reklamy daného média v období 9. března až 8. července, přičemž pokles se bude vypočítávat porovnáním se stejným obdobím v roce 2019. Pokud v předmětném období vzrostly médiu jiné příjmy, například z předplatného, kompenzovaná částka se bude krátit.
Stát bude médiím hradit až 80 procent poklesu příjmů, a to ve formě přímých grantů. Program bude stát daňové poplatníky 240 milionů dánských korun (v přepočtu přes 850 milionů Kč).
