  |
V moderní půjčovně na Špičáku si můžete zapůjčit běžné horské kolo nebo elektrokolo a vydat se za šumavskými výhledy do okolních kopců. My si zapůjčili elektro enduro kolo a vydali se s ním nejprve lanovkou na vrchol Špičáku, abychom otestovali nové dalekohledy na tamní rozhledně. A musíme konstatovat, že dalekohledy stojí za vyzkoušení – rozhodně jsme nečekali, že se podíváme i na grilovačku chatařů v Hamrech. Od letoška je tedy vstup na rozhlednu zpoplatněn, kdo má ale jakoukoli jízdenku na lanovku, má vstup automaticky zdarma.
Špičák v kostce:
|
Ze Špičáku jsme se dále vydali po asfaltovém sjezdu na Špičácké sedlo, a odtud asfaltovým výšlapem do kopce na vrchol Pancíře. Také na Pancíři můžete navštívit rozhlednu, rozhodně si tu ale nezapomeňte udělat takřka povinnou fotku v šumavských dveřích „We love Šumava“ – ideálně při západu slunce.
Z Pancíře jsme sjeli lesní cestou pod historickou jednosedačkovou lanovkou na Hoffmanky a odtud jsme opět po zpevněné cestě sjeli na Belveder a výlet tak zakončili v Železnorudském pivovaru. Kdo není pivař, může se v Železné Rudě odměnit zmrzlinou v kavárně Charlotta, v Pohádkové cukrárně nebo v Cross Café v centru města.
Na Špičák můžete klidně vyrazit s celou rodinou, protože horská kola jsou v půjčovně k mání i v dětské velikosti, a pokud ratolesti neholdují cyklistice, můžete je zabavit na pískovišti, na letním tubingu nebo je můžete vzít na naučné stezky – Zajícovo stezku přes Čertovo jezero nebo delší Datlíkovo stezku přes Černé jezero. V obou případech se děti dozvídají zajímavé informace o přírodě a zvířátkách a vyplňují tajenku, za jejíž vyluštění jsou v areálu odměněni nálepkou. Arch k luštění vyzvednete na pokladně.
My se na Špičák zpravidla nejvíc těšíme na tamní bikepark, protože jeho tratě jsou pestré, mají vysoký faktor zábavy, každoročně se vylepšují a jsou rok od roku přívětivější i pro běžné milovníky rozmanitých sjezdů, nejen pro ortodoxní sjezdaře, jako tomu bývalo kdysi. Naší oblíbenou tratí je tu Black Friday, která je nejvíc vyhlazená a letošní novinkou je na ní stylový wallride. který je díky své dostatečné délce a příjemnému sklonu optimální na naučení. Celkově se tato trať dočkala i na dalších místech několika kosmetických změn, jako jsou třeba vyhlazenější a širší klopené zatáčky.
Pomaleji a pozvolněji klesá nejméně náročná trať Forest Virgine, na které mě baví její hravé úseky v kamenech a kořenech a sem tam se dá poskočit na nějakém jednoduchém dvojáčku.
Profíci tu uvítají černou trať Struggle, která už vyžaduje vyšší úroveň sjezdových schopností a ne nadarmo se na ní jezdí i Evropský pohár ve sjezdu (letos kvůli covidu-19 zrušen). Letošní návštěva mě opět utvrdila v přesvědčení, že špičácký bikepark nabízí možná ze všech českých bikeparků nejvíc překážek, lávek, dropů, dvojáků, lavic… Zkrátka je tu každoročně znát práce „holýma rukama“ a zatímco pro zkušeného bikera představuje bikepark kvalitní cvičiště, pro méně zkušeného jezdce jsou tratě příjemnou dovednostní výzvou.
Kdo si na zdejších tratích není jistý v kramflecích, ať využije instruktora z bikové školy Gravity Academy, která tu už funguje slušných 10 let. Instruktor, kterého si rezervujete dopředu buď přes e-mail nebo telefon vám pomůže zlepšit technické dovednosti a naučí vás jakoukoli překážku, na kterou si v bikeparku ukážete. Mě před lety v této bikové škole naučili správně se dívat do zatáčky a skákat „přespotočák“!
Troufnu si také tvrdit, že rovněž špičácká půjčovna kol je nejlepší u nás, protože si tu můžete půjčit opravdu kvalitní prémiové modely sjezdových i endurových kol. „Osedlat“ si tak můžete i modely v hodnotě přes 150 tisíc korun, jako je například sjezdové kolo Kona Operator v karbonu na 29 palcových kolech.
Už v zimě jsme psali o nové špičácké gastronomii, kterou tu můžete na Blažence nebo ve Skibaru ochutnat i v létě. Na Blažence si například můžete dát domácí lívance, masové dobroty z grilu, ovšem i takový grilovaný hermelín se tu servíruje ve stylu. Mně osobně tu těší, že se za svůj sportovní výkon můžu na terásce s výhledem odměnit mým oblíbeným Aperolem!
