Hlavní obsah

Na Staroměstském náměstí v Praze stane druhé Palladium země České, požehná mu kardinál Dominik Duka

Novinky, Ivana Kvasnicová

Na Staroměstském náměstí byl ve čtvrtek 7. června vztyčen Mariánský sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty). Na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna, bude obraz Panny Marie Rynecké slavnostně vložen do sanktuáře a obnovenému Mariánskému sloupu požehná kardinál Dominik Duka.

Foto: Ivana Kvasnicová
Článek

Raně barokní pískovcový sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) na vrcholu byl postaven jako projev díků Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před Švédy na konci třicetileté války na podzim roku 1648. Základní kámen položili dne 26. dubna 1650. Sloup vysvětil kardinál Arnošt z Harrachu, 13. pražský arcibiskup a velmistr řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Sochařskou výzdobu zhotovil Jan Jiří Bendl. Jméno architekta se nedochovalo.

Sloup byl postaven na třech stupních se schodištěm, obíhajícím sloup ze všech stran. Na horním stupni bylo kamenné zábradlí s kuželkami, sloupky a madly. V takto ohraničeném centru stál mohutný kamenný podstavec a čtyři pilíře pro sousoší andělů.

Sloup i s pozlacenou sochou Panny Marie byl vysoký 15,83 metru. V poledne stín sloupu ukazoval tzv. pražský poledník. V nárožích soklu stály figury andělů přemáhajících ďábly. Podstavec sloužil jako kaplička pro vzácný gotický deskový obraz Panny Marie Rynecké od neznámého malíře ze 14. století. Obraz byl nazýván druhým Paladiem země České.

Pražský mariánský sloup byl postaven na místě, kde bylo roku 1631 saskými vojsky, která v té době obsadila Prahu, potupeno Staroboleslavské palladium.  Když v roce 1631 vpadli protestanští Sasové do Prahy, vzali ze Staré Boleslavi mimo jiných cenností i Palladium. Palladium poté přibili na židli pod šibenici se slovy, když jsi tak zázračné, tak si pomoz samo. Samotná socha i obraz Panny Marie Rynecké byl někdy v této souvislosti označován jako Palladium Evropy.

Palladiem nazývali ve starověkém Řecku dřevěnou sošku bohyně Pallas Athény, přenesenou podle báje z Troje, aby symbolicky zajišťovala ochranu města. Tento výraz se začal později užívat k označení reliéfů a soch, které měly ochrannou funkci.

Palladium země České - reliéf Madony s dítětem - je uchováván ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Jeho význam se srovnává s korunovačními klenoty.

Podle legendy sv. Ludmila dostala od sv. Metoděje při svém křtu obrázek, na kterém je vyobrazena Panna Maria s Ježíškem v náruči. Ludmila si reliéf odnesla na svůj hrad, kde jej uctívala. Po její mučednické smrti jej zdědil její vnuk Václav.

Když byl svatý Václav úkladně zavražděn svým bratrem Boleslavem a jeho druhy ve Staré Boleslavi na prahu kostela sv. Kosmy a Damiána, byl s ním i druh Podiven. Podiven nechtěl nechat potupit reliéf od vrahů svého pána, vzal ho a utíkal pryč. Vrahovi komplicové se ho jali pronásledovat, a ten zahrabal reliéf do země na vršku za Boleslaví, a prchal dále k lesu. Na jeho kraji ho však komplicové dostihli a oběsili. Od té doby byl mariánský reliéf na dvě a půl století ztracen.

Až za doby panování Vladislava I., kolem roku 1160, jeden rolník oral na svém poli a v brázdě objevil lesklý kovový obrázek. Na místě, kde rolník reliéf našel, vystavěli kapli, dnes chrám Panny Marie, a obraz umístili na oltář, kde je dodnes.

Další informace: www.marianskysloup.cz

Reklama

Výběr článků

Načítám