Slogan Black Lives Matter je rasistický, záleží na všech životech, řekl Zeman na americké ambasádě

Heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na životech černochů záleží) je podle českého prezidenta Miloše Zemana rasistické. Zeman to uvedl při návštěvě v rezidenci amerického velvyslance ku příležitosti oslav 244. výročí Dne nezávislosti USA. Zeman dodal, že záleží na všech životech. Kritizoval také názorové vůdce spojené s protesty. Uvedl, že nepotřebuje žádné nové velké bratry, kteří mu budou říkat, jaké hodnoty by měl zastávat.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman s americkým velvyslancem Stephenem Kingem.

Prezident Miloš Zeman s americkým velvyslancem Stephenem Kingem. | Zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka

Zeman řekl, že společnost v Česku i Spojených státech v současnosti čelí útokům na nezávislost svých občanů.

„Toto nebezpečí nemůžeme ignorovat, musíme mu čelit,“ řekl. Kritizoval nepokoje v ulicích, ničení soch i zapalování aut. Dodal, že je na akci jako nezávislý občan i jako přítel USA. „A z obou těchto rolí říkám, že slogan Black Lives Matter je rasistický, protože záleží na všech životech,“ prohlásil. Projev přednesl anglicky.

Lidé v Praze protestovali proti rasismu v USA, připojili se k vlně solidarity s hnutím Black Lives Matter

Číst článek

Zeman na oslavě předeslal, že jeho proslov tentokrát bude mírně nezdvořilý a ne tak hřejivý jako obvykle. Při kritice názorových lídrů a chování amerických demonstrantů citoval verše z písně Old Time Religion. „Co bylo dost dobré pro mého otce, co bylo dost dobré pro mou matku, to je dost dobré i pro mě,“ řekl.

Společnosti v USA i Česku si podle něj potřebují zachovat svou svobodu k vytváření názorů a zdravý rozum. „Totéž se týká i takzvaných názorových vůdců. Nepotřebuji žádné nové velké bratry, nepotřebuji žádné nové názorové vůdce,“ prohlásil Zeman.

Hnutí Black Lives Matter se podílí na organizování protestů proti rasismu a policejní brutalitě, které vyvolala květnová smrt George Floyda po nepřiměřeném policejním zákroku. Policista mu klečel téměř devět minut na krku, přestože Floyd si stěžoval, že nemůže dýchat. Protesty se po Spojených státech konaly i v řadě dalších zemí.

,Cítím optimismus´

Americký velvyslanec Stephen King v projevu označil USA za spojence a přítele Česka. Hodnotil zejména poslední měsíce ve znamení pandemie covidu-19.

„Udělali jsme velké oběti, ale už dnes cítím, že nejhorší je za námi a začal proces rekonstrukce,“ uvedl. Česko podle něj bylo při pandemii jednotné a konalo rychle. „Teď už cítím optimismus ve vzduchu,“ konstatoval.

Oslavy v rezidenci amerického velvyslance se zúčastnili mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO) s manželkou Monikou, vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), kardinál Dominik Duka či náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Připomeňte si zahraničněpolitické výroky prezidenta Zemana

„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“ (pro slovenskou tiskovou agenturu TASR/15. prosince 2015).

„Souhlasím, že historii nemají interpretovat politici, neboť v jejich rukách se z dějin nezřídka stává pouhý nástroj sloužící jejich politickým zájmům, a že poznání a výkladu minulosti se mají věnovat především historici. Zároveň se však domnívám, že si nelze nepřipomínat události, které stály život 1,5 milionu nevinných lidí a které představují tragickou kapitolu dějin nejen arménského národa, ale i celého civilizovaného světa.“ (dopis z 24. dubna 2017 arménské diaspoře v ČR, který kritizovalo turecké ministerstvo zahraničí).

Při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy v říjnu 2017 označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Připomněl bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle Zemana prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce. „Jen cituji, nic víc. Tedy: Chcete riskovat evropskou válku?“ zeptal se Zeman. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Jeho nápad tehdy odmítl jak Kyjev, tak i Kreml.

„Proč útočí (Turci) na Kurdy? No protože jsou faktickými spojenci Islámského státu... I když jsou členy Severoatlantické NATO a hlásí se do Evropské unie - a tam je ovšem málo pravděpodobné, že budou přijati - tak existovaly informace o tom, že v době, kdy Islámský stát okupoval podstatnou část jak Sýrie, tak Iráku, bylo právě Turecko, které zprostředkovávalo některé logistické operace pro zásobování Islámského státu. Konkrétně například vývoz ropy a podobně.“ (na setkání s občany ve Vintířově na Sokolovsku/19. března 2019).

„Mám rád Srbsko a Srby. A nemám rád Kosovo,“ řekl Zeman na začátek své loňské návštěvy Srbska tamnímu prezidentovi Aleksandaru Vučičovi. „Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ prohlásil Zeman během návštěvy na adresu Kosova.

„Turecko se podle mého názoru (při invazi na severu Sýrie) dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimálně nemělo být členem Evropské unie... Turecko se sbližuje s radikálním, vraždícím islamismem.“ (v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov, 17. října 2019)

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme