V Česku zatím palivo nazývané E10 povinné není, nicméně setkat se s ním čas od času dá. Běžné je třeba v Německu a od počátku letošního roku je povinné také na Slovensku, takže majitelé starších vozů by měli zbystřit při případných výletech za hranice.
V Británii, kam většinou čeští motoristé po vlastní ose nemíří, zvažuje vláda povinné zavedení paliva E10, tedy benzinu s 10% podílem biosložky (bio-etanolu), od roku 2021. Tamní pobočka pojišťovny Hagerty, která se specializuje na pojišťování historických automobilů, tak přišla s řadou rad, jak mohou motoristé své plechové miláčky před poškozením novým palivem uchránit.
Hagerty tvrdí, že přechod na E10 je z technologického hlediska nejvýznamnější a nejrizikovější záležitostí od přechodu na bezolovnatý benzin (ten byl v Británii zakázán v roce 2000). Podle britského autoklubu RAC by se novému palivu měli rozhodně vyhnout řidiči s vozy vyrobenými před rokem 2002.
U většiny moderních aut, zejména těch vyrobených po roce 2005 (ale jistotou je až rok 2011), by pak palivo nemělo představovat problém, vůz je na jeho využití již připraven a tankování E10 by nemělo mít vliv na servisní intervaly nebo třeba spotřebu oleje. Zvýší ale mírně spotřebu jako takovou, jelikož palivo E10 má oproti běžnému benzinu mírně menší výhřevnost, a tedy na získání stejného množství energie je nutné spálit o trochu více paliva.
Britská pojišťovna ve svém materiálu připomíná, že zatímco se stávajícím palivem E5 s 5% podílem etanolu zvládne fungovat i většina starších vozů, zdvojnásobení podílu lihu již může představovat zásadní potíže. Etanol totiž váže vodu, a ta se pak může usazovat v celém palivovém systému a způsobovat korozi: čím větší podíl lihu, tím větší riziko koroze tu je. Coby rozpouštědlo pak může líh ničit různá těsnění či plastové části, které jsou u starších vozů využity. Moderní auta již využívají materiály, které líh nerozpouští, ale u veteránů je potřeba dát pozor.
Ekologický otazníkNad ekologickým přínosem paliva E10 se neustále vedou diskuse. Teoreticky má sice spalování biolihu přinášet snížení emisí CO2, jenže mírné zvýšení spotřeby a především samotná potřeba pěstovat plodiny pro výrobu biopaliva podle mnohých tuto bilanci narušují. Při zavádění E10 v Německu v roce 2011 proti tomuto palivu protestovaly i ekologické organizace jako Greenpeace nebo Nature and Biodiversity Conservation Union. Organizace připomínají, že kromě toho, že biopaliva zabírají místo potravinovým plodinám, často kvůli nim farmáři v mnohých částech světa sahají po kácení lesů či vysoušení bažin. Určitou nadějí jsou sice takzvaná biopaliva 2. generace (a generací dalších), jenže jejich výroba je zatím příliš nákladná a v praxi je jejich zastoupení minimální. |
I u nich je možné vyměnit kritické části za ty z modernějších materiálů, někdy však bývá složité funkčnost takových dílů ověřit. V Británii ale vydává seznam použitelných materiálů tamní Federace britských klubů historických vozidel (FBHVC).
Jedinou spolehlivou cestou, jak se vyhnout nákladným (byť třeba preventivním) opravám, je využívání paliva bez biosložky. Taková jsou na benzinových stanicích bez problémů k dostání, biosložku neobsahují mnohá prémiová paliva, tedy ta, která různé čerpací stanice označují svými různými marketingovými názvy: Shell prémiová paliva proslavil svým V-Power, Benzina používá název Verva a tak podobně. Jenže takové palivo stojí víc než palivo s příměsí biosložky.
Pro málo používané historické vozy s minimálním nájezdem jde ale o nejsnazší a nejjistější řešení. Už jen proto, že dlouhodobé stání auta s biosložkou v nádrži je největší potíž – složka se z paliva odděluje a způsobuje ještě větší problémy. Dva nebo tři měsíce stání auta tak mohou způsobit velké potíže. K jejich prevenci lze použít aditiva (Hagertu doporučuje třeba Castrol Classic Valvemaster, který zároveň slouží i jako aditivum za olovo – a tedy je využitelný u aut vyrobených před rokem 1996), modernější klasická auta s katalyzátorem mohou zvolit aditiva jako Millers Ethanol Protection nebo Lucas Oil Ethanol Fuel Conditioner. Nevyužívání paliva s biosložkou je však vždy větší jistotou.
Možností je také výměna částí, které mohou být biosložkou poškozovány. To znamená například i výměnu palivové nádrže: místo laminátové je třeba instalovat hliníkovou, palivové vedení by nemělo být z gumových hadiček. Líh narušuje i pájené spoje, i na to je třeba pamatovat.
Britská pojišťovna dále motoristy uklidňuje, že nechtěné natankování paliva E10 by jejich vůz nemělo zásadně poškodit. Není tedy třeba se nádrže paliva okamžitě zbavit, jako při chybném natankování benzinu do naftového vozu (nebo nafty do benzinového). Doporučení ale zní: palivo co nejdříve spotřebovat a ideálně ho v průběhu ředit běžným palivem E5 nebo prémiovým bez biosložky.
