Kojenecké mléko nebo elektrocentrály pro případ blackoutu. Státu chybí a nedá na ně peníze
Koronavirová krize provětrala strategické zásoby českého státu. A vedle chybějících ochranných pomůcek postrádá Správa státních hmotných rezerv i další podle ministerstev klíčové potřeby: elektrocentrály pro případ výpadku elektrického proudu, sušené kojenecké mléko či cisterny na pitnou vodu. Některé ve skladech chybí roky, nejsou na ně peníze. A podle poslance Václava Votavy (ČSSD) z rozpočtového výboru pro nákup není vůle ani letos.
Během pandemie koronaviru se ukázalo, že sklady hmotných rezerv mohou být pro Česko v době krize klíčovou pomocí. Zhruba deset tisíc respirátorů a stejný počet ochranných brýlí z nich zmizelo během několika dní a další zásoby chyběly.
České firmy kritizují tendry na roušky a respirátory. ‚Konec pohádky,‘ říká jeden z výrobců
Číst článek
I proto v současnosti běží zakázky na ochranné pomůcky za celkem 1,85 miliardy korun, další chce mít vláda nasmlouvané u českých společností. Jen respirátorů FFP3 chce mít na skladě přes milion, těch o třídu níž více než 1,5 milionu.
Do státních hmotných rezerv (SSHR) by podle předsedy Pavla Švagra bylo ale potřeba dokoupit i další zásoby. „Například jde o potravinovou bezpečnost – třeba nákup kojeneckého sušeného mléka nebo nákup dalších cisteren na extrémní sucho, elektrocentrál, prostředků pro dekontaminaci osob i techniky nebo prostředků pro odstraňování následků povodní a ropných havárií,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Švagr.
A podobně se v pozměňovacím návrhu k letošnímu rozpočtu vyjádřil také poslanec a člen rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Žádá v něm, aby se rozpočet organizace letos zvýšil o 460 milionů korun. Ty by měly jít do potravinových zásob, na logistické prostředky a na opravu vytopeného skladu v Kostelci u Heřmanova Městce.
Schillerová? ‚Nesouhlasí‘
„Bohužel znám stanovisko paní ministryně financí (Aleny) Schillerové (za ANO), která tomu nepřeje a nesouhlasí s tím. Mrzí mě to, protože by to podle mě byly účelně vynaložené prostředky,“ řekl poslanec Votava.
Správa státních hmotných rezerv nakupuje podle požadavků jednotlivých ministerstev, které vycházejí z krizových plánů země. Poté vypracuje odhady finančních nákladů a o ně žádá na ministerstvu financí, které je musí zahrnout do státního rozpočtu. A právě tam se proces zasekl.
Ve vzorcích půdy u skladu hmotných rezerv se objevily ropné látky. Znovu se budou kontrolovat studně
Číst článek
„Požadavky jednotlivých ministerstev dlouhodobě převyšují rozpočtové možnosti SSHR. Například pro rok 2020 šlo o zhruba 800 milionů korun. Samozřejmě že je to otázka priorit, ale abychom alespoň postupně české rezervy doplňovali, a to v různých oblastech, chtěli jsme minimálně 200 milionů korun,“ vysvětlil Švagr.
Podle mluvčího resortu financí Zdeňka Vojtěcha jsou ale prostředky hmotných rezerv „dostatečné“. „Finanční krytí těchto požadavků je součástí výdajů kapitoly 374 – SSHR a vychází z ekonomických možností země, respektive možností státního rozpočtu na příslušný rok,“ vysvětlil s tím, že letos už se rozpočet pro SSHR navýšil kvůli epidemiologickým opatřením o více než 1,2 miliardy.
Ministryně financí Alena Schillerová na dotaz redakce neodpověděla.
Sklady bez kojeneckého mléka
Zmiňované kojenecké mléko přitom v zásobách státu není vůbec. Votava v návrhu píše, že „v případě krizového stavu by to mohlo znamenat fatální následky“ a i podle správy hmotných rezerv i resortu zdravotnictví je v zásobách „nenahraditelnou“ a „důležitou“ položkou.
„Prioritním zdrojem výživy ve věkové skupině nula až jeden rok, explicitně ve skupině kojenců do šesti měsíců věku, je mateřské mléko. V případě jeho nedostupnosti je nahrazováno potravinou pro zvláštní účely – počátečním kojeneckým mlékem, které se svým složením přibližuje složení mateřského mléka,“ popsal mluvčí ministerstva zdravotnictví Martin Novotný.
Kolik kojeneckého mléka by v rezervách mělo být, ale nechtějí instituce „z taktických důvodů“ zveřejnit.
Elektřina při blackoutu?
Ve skladech státních rezerv také podle Švagra chybí dostatečné množství elektrocentrál, které při výpadcích elektrické energie využívají zejména hasiči.
„Tyto prostředky umožňují pružně reagovat na situaci, kdy dojde k výpadkům elektrické energie a bude třeba zajistit zejména akceschopnost Hasičského záchranného sboru krajů, dalších složek integrovaného záchranného systému, popřípadě činnost orgánů státní správy nebo subjektů kritické infrastruktury,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Rudolf Kramář.
Chybějící ropu teď do zásob nenakupujeme, říká šéf hmotných rezerv. Stát by podle něj ušetřil stamiliony
Číst článek
„Dále je lze využít při zajišťování nouzového přežití obyvatelstva a na podporu akcí souvisejících s možným rozhodnutím vlády o poskytnutí zahraniční pomoci vládám jiných zemí postižených mimořádnou událostí,“ dodal.
Hasičský sbor na podobné vybavení nemá peníze, proto využívá elektrocentrály, které jsou nakoupené do hmotných rezerv. Celkem mají ve správě jedenáct energetických center s výkonem 88 kVA, čtyři o výkonu 200 kW a tři o výkonu 400 kVA. Nejméně výkonných centrál má v příštím roce přibýt dalších sedm.
„Ideální stav by byl, kdyby každý kraj měl centrálu s výkonem 88 kVA a 200 kW,“ řekl redakci Kramář. Elektrocentrály o výkonu 88 kVA jsou vhodné pro lokální výpadky, větší centra lze navíc využít v rozvodných sítích energetických společností.
V minulosti s nimi hasiči dodávali energii například do areálu dětského domova v Čeladné při sněhové kalamitě v roce 2009 nebo při výpadku u elektrické pece ve společnosti Vítkovice, a. s.
Obce v Česku také kvůli extrémnímu suchu v posledních letech stále častěji mají zájem o větší cisterny s pitnou vodu. „V tuto chvíli máme stovky cisteren na extrémní sucho. Zatím se nestalo, že by nám chyběly. Registrujeme ale zvýšenou poptávku obcí po autocisternách a také po větších cisternách na devět metrů krychlových vody,“ napsal redakci mluvčí rezerv Jakub Linka.
Respirátory do podzimu?
Ve správě státních rezerv kromě toho momentálně chybí veškeré ochranné pomůcky. Správa státních hmotných rezerv proto vypsala tendry, ve kterých chce chybějící materiál vysoutěžit. Smlouvy s firmami chce uzavřít začátkem srpna.
Má jít o respirátory typu FFP2 a FFP3, filtry do respirátorů FFP3, roušky, ochranné brýle, obleky, štíty, návleky na obuv, rukavice, čepice, výtěrové sety bez média, rychlotesty a suroviny pro výrobu dezinfekce. Některé firmy ale podle zjištění serveru iROZHLAS.cz považují zakázky za diskriminační.
Pro financování nákupu osobních ochranných a zdravotnických prostředků mají být využity nespotřebované peníze jednotlivých resortů, které byly účelově určeny na výdaje spojené s pandemií nemoci covid-19. Z vládní rozpočtové rezervy tyto peníze dostaly ministerstva vnitra a zdravotnictví.
