Daň z nabytí nemovitosti bude minulostí, odpočty u hypoték však zůstanou, rozhodla sněmovna

Události ČT: Poslanci zvýhodnili bydlení (zdroj: ČT24)

Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Neprošel však souběžný návrh na zrušení daňových odpočtů u hypoték. Poslanci také vyřkli poslední slovo i k prohloubení schodku letošního státního rozpočtu na půl bilionu korun.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti prošlo v Poslanecké sněmovně téměř jednomyslně – pro bylo 187 ze 192 hlasujících, zbylých pět se zdrželo. Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) označuje daň z nabytí za nespravedlivou.

Novela ovšem nepřišla v podobě, jak ji vláda navrhla. Překvapivě, byť velmi těsně totiž prošel pozměňovací návrh, ze kterého vyplývá, že se zrušení daně nebude kompenzovat zrušením daňových odpočtů z hypoték. Maximální částku úroků, kterou si lze za rok odečíst od základu daně, však klesne z nynějších 300 tisíc korun na polovinu.

Události: Schválen rekordní deficit státního rozpočtu (zdroj: ČT24)

Ponechat daňové zvýhodnění navrhl Vojtěch Munzar (ODS) a podporu nalezl u dvou poslanců koaliční ČSSD Václava Votavy a Romana Onderky a také části poslanců KSČM. Munzar poukázal na to, že daňové odpočty jsou jedinou podporou vlastnického bydlení, kterou střední třída má. Věra Kovářová (STAN) dodala, že banky už při rozhodování o poskytnutí hypotéky počítají s tím, že si klient bude úroky odečítat, a změna by proto mohla ovlivnit jejich rozhodování. 

Ministryně financí naopak argumentovala tím, že kupující po zrušení daně ušetří peníze hned a mohou je použít na něco jiného. Zrušení odpočtů je podle ní zrušením daňové výjimky, která navíc zvýhodňuje pouze kupující bez úvěru na bydlení. Výsledek hlasování o Munzarově návrhu ji nepotěšil. O hlasování dvou sociálních demokratů bude chtít hovořit na koaliční radě, byť zdůraznila, že pro ni nejde o fatální problém. Radost neměla ani z postupu komunistů, byť připustila, že věděla, že KSČM měla volné hlasování.„Je to politická realita, se kterou musím žít,“ poznamenala.

Debata o bydlení v Česku

Hlasování předcházela také debata o dostupnosti bydlení v Česku, majetkových poměrech a privatizaci bytů. Leo Luzar (KSČM) privatizaci kritizoval stejně jako fakt, že se v republice dostatečně nestaví. Lidé podle něj často ani nemají na výběr, zda si vezmou hypotéku a pořídí si vlastní byt, nebo zda budou bydlet v nájmu.

„Nyní se bavíme o tom, že tady odpustíme procenta. Ano, každý chce ušetřit. Nediskutuji o tom. Samozřejmě, každý kdo si chce pořídit nový byt. Ale bavme se, pro koho to je? A jestliže ta procenta jsou plošná, tak ta úspora třeba v Ostravě z ceny bytu milion korun, anebo z ceny v Praze, deset milionů korun. Bavme se o tom, jestli toto taky není určitá regulace toho, aby se nám nevylidňovaly městské obvody mimo Prahu,“ řekl Luzar.

Dominik Feri (TOP 09) se podivil, proč si komunisté, když jim současná situace vadí, nevyžádali změnu na vládě, kterou podporují. Tím ale popudil předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. „Nechte si ty poznámky. My jsme dostatečně suverénní politickou stranou, abychom nemuseli poslouchat právě vaše rady,“ řekl.

Jaroslav Faltýnek (ANO) zase vyzdvihl způsob, jakým se prodávaly byty dosavadním nájemníkům v Prostějově – jak zdůraznil, byty se nájemníkům prodávaly levně, a to na návrh jeho samého, který byl tehdy městským zastupitelem za ČSSD. „Bylo to moudré rozhodnutí, které se mi podařilo tehdy, mně osobně, prosadit v celém zastupitelstvu,“ zdůraznil.

Skládky zaniknou až v roce 2030, navrhuje vláda

Při schvalování odpadové legislativy se čeká spor o termín odsunu konce skládkování. Vláda navrhuje šestiletý odklad na rok 2030, navrhované dřívější termíny dolní komora zřejmě odmítne.

V průběhu hlasování ve 12:30 ale poslanci projednávání změn ohledně skládkování přerušili, protože měli napevno zařazené volby členů některých rad. Mimo jiné jde o dva členy Rady Českého rozhlasu a jednoho člena rady České tiskové kanceláře. Tím se stal někdejší sportovní novinář Aleš Mareček. Navrhl ho poslanecký klub sociální demokracie za Michaelu Marksovou, která se stala v polovině června politickou náměstkyní ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).

Dvaapadesátiletý Mareček byl jediným navrženým kandidátem do tajné volby. Dostal 124 poslaneckých hlasů, ke zvolení jich bylo nutných 93. Mareček v minulosti působil v zastupitelstvu Prahy 13, čtyři roky byl v této městské části zástupcem starosty.

Zvoleni jsou také členové sněmovní komise pro hybridní hrozby. Každý klub v ní musí mít jednoho zástupce, budou to Robert Králíček z ANO, Ondřej Veselý z ČSSD, Pavel Žáček z ODS, Jan Lipavský z Pirátů, Pavel Jelínek z SPD, Jiří Valenta z KSČM, Jan Bartošek z KDU-ČSL, Helena Langšádlová z TOP 09 a Jan Farský ze STAN.