V úterý vešel v platnost další zákon čínské vlády, který ještě rozšiřuje pravomoci policie v Hongkongu a podle odborníků omezí svobodu slova. Policie teď bude moci požádat jednotlivce, aby smazali příspěvky, které podle ní porušují zmíněný bezpečnostní zákon z minulého týdne. Ten vyjmenovává jako zločiny terorismus, separatismus, podvratnou činnost a spolupráci s cizími silami.
Novinka týkající se příspěvků na internetu se ale vztahuje kromě lidí i na firmy. Policie může "v odůvodněných případech" nařídit například poskytovatelům internetu nebo provozovatelům sociálních sítí, aby odstranili "nevhodné" příspěvky a poskytli své údaje o uživatelích.
To bylo podle serveru The Verge dosud možné jedině na základě soudních příkazů a zákonů Hongkongu.
"Chci předem varovat radikály, aby se nepokoušeli tento zákon porušit a nepřekročili (stanovenou) hranici, protože důsledky porušení zákona budou velmi vážné," varovala podle thajského deníku Bangkok Post správkyně Hongkongu Carrie Lamová, politička nakloněná čínské vládě.
Pokud firmy nevyhoví žádosti policie o poskytnutí informací o uživatelích, musí počítat s pokutou sto tisíc hongkongských dolarů (v přepočtu 305 tisíc korun) a se zatčením odpovědného zaměstnance. Tomu bude hrozit šest měsíců za mřížemi, případně až dva roky, pokud by poskytl falešné informace.
Lidé, kteří příspěvek napsali, mohou pak dostat stejnou pokutu a skončit až na rok ve vězení.
V souvislosti s tím policie nebude potřebovat soudní povolení ani pro domovní prohlídky, zmrazení účtů nebo třeba na sledování osob, píše hongkongský list South China Morning Post. "Nová pravidla jsou děsivá, protože dávají moc, kterou by normálně měla justice, policii," vysvětluje advokát Anson Wong Yu-yat.
Vzpoura ze zahraničí
Nový zákon se ale také vztahuje na zahraniční firmy, jako jsou sociální sítě Facebook a Twitter nebo vyhledávač Google. Ty sice v Hongkongu nemají své sídlo a často ani servery shromažďující data, ale působí zde. Obyvatelé města mohou využívat jejich služby bez omezení, na rozdíl od lidí v pevninské Číně.
Tyto často americké firmy se nyní proti zákonu ohradily a oznámily, že než ho zkonzultují s odborníky na lidská práva, žádné informace policii neposkytnou. Zákon přitom také uvádí, že policie po nich může chtít i informace o jejich aktivitách v Hongkongu, údaje o majetku nebo příjmech a výdajích.
"Věříme, že svoboda slova je základním lidským právem a podporujeme právo lidí na vyjádření se beze strachu o bezpečí," uvedl mluvčí sociální sítě Facebook. Ta jen v loňském roce, kdy ještě zákon neplatil, obdržela od hongkongské policie 384 žádostí o poskytnutí dat o uživatelích, píše deník Financial Times.
"Pokud Facebook odmítne poskytnout bezpečnostním složkám data, mohou být jeho služby v Hongkongu pozastaveny, a tím firma ztratí přístup k místnímu trhu," popisuje možné důsledky Glacier Kwongová z nevládní organizace Keyboard Frontline, která monitoruje práva v digitálním světě. Podle ní je právě tohle postup, kterým Čína nutí zahraniční firmy, aby přistoupily na její podmínky, dodala pro americký deník New York Times.
Jak dodává expert na digitální bezpečnost Ray Walsh, v důsledku by trpěli samotní obyvatelé Hongkongu. Ať už po odchodu zahraničních firem, nebo po jejich přistoupení na čínské podmínky by ztratili necenzurované spojení se světem. "Je zde velká šance, že to může ve výsledku způsobit ještě větší cenzuru," uvedl pro Financial Times.
Další odborník, Charlie Smith z organizace zaměřené na monitorování cenzury GreatFire, zase vidí naději v případném spojení zahraničních firem proti "společnému nepříteli". "Čínské úřady byly dosud částečně úspěšné v přesvědčování zahraničních technologických firem k autocenzuře, protože s nimi jednaly samostatně," vysvětluje. "Pro Peking bude ale těžké bojovat s technologickým spolkem v Hongkongu a minimálně to odloží jakoukoliv jeho akci."
Jen krok od pálení knih
Hongkong už zažívá první dopady týden starého bezpečnostního zákona a nejde jen o případy z protičínských demonstrací. Ozvaly se například i knihovny a školy.
Ty musely dočasně stáhnout knihy od autorů spojených s prodemokratickým hnutím, aby mohly projít kontrolou, zda neodporují novým opatřením. Přestože zákon z minulého týdne uváděl, že nebude uplatňován zpětně, stažené knihy jsou i několik let staré.
Autorem dvou knih, které jsou nyní revidovány, je i Joshua Wong, který byl studentským vůdcem demonstrací v roce 2014 a minulý týden kvůli obavám z potrestání opustil opoziční prodemokratickou stranu. O akci řekl, že je už jen jeden krok od pálení knih.
Less than a week after #NationalSecurityLaw has been put in place, #Hongkong's public libraries started to put books under review and suspend them from lending, including two of mine published in 2013 and 2015. pic.twitter.com/Dbuj62rEfj
— Joshua Wong 黃之鋒 😷 (@joshuawongcf) July 4, 2020
