Česko-ruské vztahy
Zmocněncem pro konzultace s Ruskem bude asi Jindrák. Urovná rozjitřené vztahy?
10.07.2020 14:26
Česká republika navrhla jako zmocněnce pro konzultace s Ruskem ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka. Na dotaz ČTK to v pátek uvedlo ministerstvo zahraničí, podle kterého mají konzultace pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem. Jindrák ČTK návrh potvrdil, podle něj se bude mandátem pro jeho jednání ještě zabývat vláda.
"Rusku jsme navrhli jako zmocněnce pro vzájemné konzultace Rudolfa Jindráka. Jde o návrh ministra zahraničních věcí, který byl konzultován s prezidentem i premiérem. Chceme, aby konzultace pokryly celé spektrum otázek, nikoliv jen dílčí problémy, jako je spor o sochu (sovětského maršála Ivana) Koněva," sdělila ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Oficiální odpověď na svůj návrh zatím Česko z Moskvy nedostalo.
Jindrák ČTK řekl, že návrh na jeho jmenování je výsledkem debaty mezi prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO), vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD). "Měl bych jednání koordinovat a vést. Mandátem pro jednání se bude v brzké době zabývat vláda," řekl. Zdůraznil, že jednání povede v úzké spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a případně s dalšími členy vlády, kdyby se obsah debaty týkal jejich resortu.
"Prioritou je mluvit o politické dimenzi česko-ruských vztahů, nejen o dílčích věcech, které Rusko vnímá jako problémové," řekl Jindrák. Česká strana podle něj klade důraz na to, aby jednání předcházela důkladná příprava a aby konzultace mohly skutečně přinést nějaký výsledek. Podotkl také, že volba na něj padla zřejmě i z toho důvodu, že má zkušenosti s obtížnými vyjednáváními, jako byla například příprava česko-německé deklarace v 90. letech.
Česko-ruské vztahy se v posledních letech výrazně zhoršily. Ministerstvo zahraničí v květnu navrhlo Moskvě na základě vzájemné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 konzultace k vyřešení vzájemných sporů. Rozhovory se ale dosud neuskutečnily, podle české strany Rusko nechtělo přistoupit na jednání v rovném postavení.
Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že Moskva je připravena k dialogu s Českem na úrovni náměstků ministrů zahraničí, brzkému setkání ale podle úřadu brání nynější pandemie nemoci covid-19. Místo toho chce Moskva co nejrychlejší konzultace zplnomocněnců.
Rudolf Jindrák |
- Narozen 25. ledna 1964 v Praze. - Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1987 získal titul JUDr. - Po studiích působil na konzulárním odboru čs. ministerstva zahraničních věcí (MZV); vedoucí oddělení pro země střední a západní Evropy na MZV (1990); konzul na generálním konzulátu v Mnichově (1991); generální konzul ČR v Mnichově (1993 až 1995); ředitel prvního teritoriálního odboru MZV (1995 až 1997; na starosti měl vztahy s Lichtenštejnskem, Maďarskem, Německem, Polskem, Rakouskem, Slovenskem, Slovinskem a Švýcarskem); vrchní ředitel sekce právní a konzulární na MZV (1997 až 1998); velvyslanec v Maďarsku (1998 až 2001); náměstek ministra zahraničních věcí (2001 až 2004); velvyslanec v Rakousku (2004 až 2006); velvyslanec v Německu (2006 až 2014); náměstek ministra zahraničních věcí (2014 až 2015); poradce premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD); ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR; od března 2017). - Ambasádu v Berlíně vedl Jindrák osm let, stal se nejdéle sloužícím velvyslancem v Německu. Mezi tamními politiky si vydobyl renomé. Po odchodu z funkce náměstka ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v květnu 2015 některá média spekulovala, že by Jindrák mohl nahradit Livii Klausovou v čele české ambasády v Bratislavě. - V červenci 2015 začal radit ve věcech zahraniční politiky premiéru Sobotkovi. Věnoval se zahraniční politice, mimo jiné bilaterálním vztahům s Německem či agendě středoevropské regionální spolupráce v rámci českého předsednictví V4. Už jako šéf zahraničního odboru KPR se letos v únoru stal poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO) pro zahraniční politiku. - Jindrákovo jméno se začátkem letošního roku objevilo v souvislosti s dopisem čínské ambasády, který dostal během novoročního oběda s prezidentem Milošem Zemanem tehdejší šéf Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Velvyslanectví v něm varovalo před Kuberovou plánovanou cestou na Tchaj-wan. Kubera si podle médií dopis odnesl z Hradu i s Jindrákovým přípisem. - "Cesta předsedy Senátu je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009," napsal Jindrák. Narážel tím na přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy tehdejším premiérem Janem Fischerem. - Server Euro.cz v roce 2010 informoval, že Jindrák v létě 1989 podepsal vázací akt jako spolupracovník Zpravodajské služby Generálního štábu - komunistické vojenské rozvědky. Jindrák uvedl, že o svých kontaktech už v 90. letech informoval nadřízené. "Následně jsem byl třikrát prověřen na stupeň přísně tajné," řekl s tím, že s žádnou rozvědnou službou "fakticky nikdy nespolupracoval". - Jindrák hovoří německy, anglicky, rusky a maďarsky. Je ženatý, má dvě dcery. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.