Dnes je čtvrtek 28. března 2024., Svátek má Soňa
Počasí dnes 14°C Skoro zataženo

Olympijská vítězka nebyla žena. Odhalila to až její pitva

Olympijská vítězka nebyla žena. Odhalila to až její pitva
Stella Walshová/Stanisława Walasiewiczová při tréninku v dobách své největší slávy. | zdroj: Narodowe Archiwum Cyfrowe

Byla sprinterskou hvězdou první velikosti. Legitimitou medailí a rekordů, které získala, však otřáslo zjištění z pitvy, která následovala po její vraždě. Letos od ní uplyne 40 let.

Stella Walshová byla jednou z nejlepších sprinterek třicátých let minulého století. Vytvořila osmnáct světových rekordů a v roce 1932 vyhrála na olympiádě v Los Angeles běh na 100 metrů.

Pozornost na sebe strhla nejen rekordy a olympijským zlatem, ale také odhalením, které následovalo po její násilné smrti.

Smrt z rukou lupiče

Život Stelly Walshové se uzavřel čtvrtého prosince 1980. Tento den jela devětašedesátiletá žena koupit do obchodního domu na předměstí amerického Clevelandu červenobílé stuhy pro polské basketbalisty, kteří přijížděli hrát do Ameriky.

Walshová, rodným jménem Stanisława Walasiewiczová, byla imigrantka z Polska. Do Spojených států přijela s rodiči, když jí byl jeden rok. Avšak ponechala si polské občanství, závodila za původní vlast a působila v polských spolcích.

Když osudného dne na parkovišti vystoupila z auta a vyrazila k obchodu, zastoupili jí cestu dva ozbrojení muži. Chtěli, aby jim vydala peníze. Poté, co se postavila na odpor, jeden z lupičů ji zastřelil.

Protože to byl případ násilné smrti, nařídil prokurátor pitvu. A při ní vyšlo najevo, že s ženskostí věhlasné atletky není vše v pořádku. V den jejího pohřbu se pak v několika denících objevila šokující informace: Stella Walshová byla muž!

Nebylo to však zcela správné tvrzení. Při pitvě vyšlo najevo, že Walshová byla intersexuálka. Chyběla jí děloha i vagína. Zato měla penis, i když nedostatečně vyvinutý a nefunkční a pod ním otvor, kterým močila. Kromě toho měla v organismu vysokou koncentraci chromozomu Y.

Z Koubkové byl Koubek

Z biologie si připomeňme, že ženu dělá ženou hormon estrogen a muže zase mužem hormon testosteron, jehož výrobu zajišťuje zmíněný chromozom Y. Testosteron zvyšuje výkonnost organismu, agresivitu, dodává člověku sílu, vytrvalost, lepší prostorovou orientaci a rychlejší regeneraci.

Jeho vysoká koncentrace dávala Stelle výhodu před ostatními ženami. Stejně jako v nedávných letech Jihoafričance Caster Semenyaové, dvojnásobné olympijské vítězce na trati 800 metrů.

Poté, co atletická asociace v roce 2011 zavedla limit na testosteron, musela se Semenyaová podrobit hormonální terapii, která snížila její výkonnost. Arbitráž později regulaci zrušila. Jenže od listopadu 2018 platí v pozměněné podobě znovu. Zapovídá startovat ženám s větším množstvím testosteronu v krvi.

Avšak ve třicátých letech, kdy Walshová soutěžila, se na olympiádách testy pohlaví neprováděly. Až v padesátých letech byly na některých atletických závodech ve výjimečných případech provedeny fyzické prohlídky. Na letní olympiádě 1968 se začaly používat chromozomové testy, od kterých se ale později upustilo, protože nebyly spolehlivé.

zdroj: YouTube

Patří se připomenout, že ověřovat pohlaví přiměl atletickou federaci také případ české atletky Zdeny Koubkové. Tato Stellina současnice v první polovině třicátých let, obdobně jako později zmíněná Semenayová, zářila zejména na osmistovce. V roce 1933 na této trati dokonce zaběhla světový rekord.

Byl to však hermafrodit. Dva roky po rekordu Zdena Koubková podstoupila operaci a stal se z ní Zdeněk Koubek, který se oženil a hrál ragby za Říčany.

Walshová a Koubková se ve své době potkávaly na vrcholných atletických soutěžích. Na rozdíl od Koubkové však Walshová pohlaví neměnila. Dokonce se provdala za boxera Harryho Olsona.

Manželství však vzalo rychlý konec. Olson ji za několik týdnů opustil. Později o ní prohlásil, že je "hříčkou přírody".

Udělal mi to bůh?

Rekordy Koubkové atletická federace zrušila. Odebrala jí také medailová umístění z velkých akcí. Walshové zápisy do rekordní tabulek však ponechala, byť o nich v roce 1981 jednala. Obdobně olympijský výboj jí ponechal zlato z Los Angeles a stříbro z Berlína, které získala čtyři roky poté.

Walshové případ nicméně vyvolal vlnu debat o pohlaví sportovců a přiměl mezinárodní svazy, aby se začaly zabývat kontrolu pohlaví.

Sama Walshová ve své době čelila kritice soupeřek, které upozorňovaly na její hluboký hlas a mužskou muskulaturu. Žalovaly, že se jim vyhýbá ve sprchách a v šatnách.

Walshové kamarádka z dětství, Beverly Conyersová, krátce po její smrti vypověděla, že znala tajemství anatomie budoucí atletky. Viděla ji ve sprše a Stella jí se jí plačtivým hlasem zeptala: „Udělal mi to bůh?"

Tak, či onak, leckomu se podaří odnést si svá tajemství do hrobu. Stella Walshová takové štěstí neměla.

Zdroje:
Rob Tannenbaum:The Life and Murder of Stella Walsh