Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovské vozítko Perseverance startuje

Marsovský rover roku 2020, Perseverance
Autor: NASA

Po mnoho let jsme o něm slýchali jako o misi Mars Rover 2020 a naštěstí se podařilo dvacítku v názvu podržet a dočkali jsme se startu. Vozítko bylo mezitím pojmenováno Perseverance („Vytrvalost“). Ačkoli jde už o třetí start k Rudé planetě po arabské misi al-Amal („Naděje“) a čínské Tianwen-1 („Nebeské otázky“), jedná se jistě o nejočekávanější start letošního roku. Rover má totiž podobné parametry, jako Curiosity, která studuje povrch Marsu od roku 2012 a tak velký robot má potenciál nám přinést mnoho zajímavých poznatků. A v případě Perseverance o tom není pochyb. Má se pokusit najít stopy případného dávného života a nasbírat vzorky, které by měly být následně dopraveny na Zemi.

V repertoáru letošních startů nám asi nejvíc chybí evropská mise ExoMars, která byla odložena o dva roky (už podruhé). Nezbývá nám, než si přát, aby se dařilo všem letošním sondám, a k úspěchu té třetí jsme už velmi blízko. Start je v plánu 30. července ve 13:50 našeho času a předpověď počasí zatím dává startu zelenou (80 % dobrého počasí). Sondu má vynést raketa Atlas V ve verzi 541 (tedy s 5m aerodynamickým krytem, čtyřmi přídavnými motory na tuhé pohonné látky a jedním urychlovacím stupněm Centaur). Ačkoli je solidní šance, že start proběhne už dnes odpoledne, může dojít k odkladu pro technické problémy nebo z důvodu počasí. Startovní okno k Marsu proto trvá až do 15. srpna.

Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět  sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni. Autor: ULA
Raketa Atlas V ve verzi 541 pro marsovské rovery Curiosity a Perseverance. Vidíme červený centrální stupeň a čtyři bílé urychlovací bloky na tuhé palivo. Nahoře je pod 5 metrů širokým aerodynamickým krytem schován horní stupeň Centaur a samotný rover je zde vidět sbalený jako oranžový kužel na válcovém přeletovém stupni.
Autor: ULA

Jméno Perseverance bylo vybráno dle jednoho z mnoha návrhů. Vítězný podal student sedmého ročníku střední školy ve Virginii v USA. Jeho esej na téma „Pojmenuj rover“ získala na 28 000 hlasů. S překladem do češtiny může být problém. Můžeme to slovo chápat jako vytrvalost, ale též jako doslova houževnatostúpornost. Jméno navazuje na dlouho řadu návrhů přijatých od studentů počínaje rokem 1997, kdy šlo o vozítko Sojourner, přes vozítka Spirit a Opportunity, která přistála v roce 2004 až po Curiosity, která pracuje na povrchu Marsu od roku 2012 dodnes.

Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance Autor: NASA
Marsovská helikoptéra, dron, který by měl létat na Marsu v rámci mise vozítka Perseverance
Autor: NASA
Zajímavým doplňkem mise je testovací dron – marsovská helikoptéra – který je přimontován na břiše vozítka. V plánu je především vyzkoušet, zda je schopen několikrát popoletět, ale budoucí mise by z případného úspěchu mohly čerpat a získat tak chytrého průzkumníka okolí.

Jestliže půjde vše podle plánu, k přistání na Marsu by mělo dojít 18. února 2021 a jako místo přistání byl vybrán kráter Jezero. V tomto místě v minulosti jezero bylo, ale název jinak odkazuje na město v Bosně a Hercegovině. Jedná se tedy o jeden ze slovanských jazyků a proto i název se píše stejně, jako v češtině. Na Marsu jsou i útvary pojmenované Cheb, Tábor nebo „Moravské údolí“.

Mise vozítka je v základu plánovaná na jeden marsovský rok (687 solů), tedy asi dva pozemské roky, ale všichni jistě věříme, že vydrží po mnoho pozemských let a snad i mnohem více než deset. Nejdřív ale musí odstartovat a přistát a to nebude jednoduchý úkol. Držme palce, ať se vše podaří.

Veškeré podrobnosti nabízí anglicky Launch Press Kit. Podrobně misi dlouhodobě popisují články na serveru Kosmonautix.cz, kde najdete i odkaz na Živě a česky komentovaný přenos startu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA, Mars 2020



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Perseverance, Mars Rover 2020


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »