Morava - Slovensko 2020

Den první

První den trasa Tábor-Znojmo-Pálava. Rotunda sv.Kateřiny a vyhlídka na údolí Dyje.

 

Pěšky okruh k romantické vyhlídce Sealsfieldův kámen v údolí Dyje. Trasa je sice jen jen 11 km, ale první půlka je poněkud neschůdná a kamenitá a vedena údolím podle řeky - bylo teplo, vlhký vzduch a bezvětří a přehříval jsem se jak parní kotel. Po cestě oběd na terase hospody, zbytek trasy byl již příjemnější. I s obědem asi 4 hodiny
======

 

Charles Sealsfield vlastním jménem Karl Anton Postl či Carl Anton Postl](3. března 1793, Znojmo-Popice, dnes Česká republika − 26. května 1864 Solothurn, Švýcarsko) byl rakouský a americký spisovatel, původem z Moravy.

 

Potom přejezd k Pálavě. Kempy s obsazenými chatkami a obytňáky, stanaři nikoho nezajímají . Krom toho ztráta zavazadla s karimatkou a spacákem :-). Nocleh v chatce Kempu Erika 1 noc. Jako nouzové místo k noclehu zmiňuji tábořiště v lomu Klentnice -- takové trempské s malou zoologickou :-). Spaní možné i pod střechou v hlavní dřevěné budově. Jen stroje by měli parkovat mimo protože tábořiště je na ploše přírodní rezervace.

Den druhý přejezd Brno - Uherské Hradiště

Přejezd do Pavlova s výstupem (30+30 minut) na hrad Děvičky (též Dívčí hrady nebo Maidenburg) - opět dusné vedro a ačkoli v lese nějaké mokro a bláto nebylo, hlína byla jílovitá a lepila se na boty.

 

Pak vizitace Archeopark Pavlov: Historické muzeum s tématem lovců mamutů - často je přirovnávaljí k domorodcům na Sibiři.

Vynucený přejezd do Brna do Decathlonu a útrata 2 tis. za karimatku,  spacák a nepromokavý futrálek - pak  a směr kemp okolo Uherského Hradiště. Cestou oběd v Brankovicích, přejezd Buchláků. Chtěl jsem do Kempu Velehrad - Salaš, který znám z minula. Ale hygiena kvůli menší kapacitě WC snížila kapacitu kempu jen na chatičky  a ... stanaře nebrat. Byl mi doporučen kemp Smraďavka.

 

Den třetí

Vizitace Baťova kanálu, Slováckého muzea, jen zvenku kostel Sv. Ducha, který se údajně stavěl 20 let z darů věřících, Památníku Velké Moravy, oběd v lepší restauraci (hodně rezervací i na oběd v týdnu) u Bláznivé slepice a Muzeum pálenic ve Vlčnově. Nocleh opět Smraďavka.

 

Přejezd na Slovensko přes Starý Hrozenkov .... parádní silnice, ale zatáčky vhodné pro nadlimitní rychlosti :-). Hned na Slovesko doje zkažený mnoha kilometry po panelce vhodné tak na 60km/h. Kremnica a oběd u Modrého kocoura. Na náměstí svatba za svatbou. Návštěva Báňského muzea mincí a medailí ... ve dvou podlažích s cennostmi se nesmělo fotografovat. Dole v podzemí byly ukázky vzhledu důlních chodeb v různých historických dobách. K obědu rizoto se sušenými rajčaty.

Vrch Skalka u Kremnice ... bohužel bez rozhledny ... cesta nahoru a dolu motokářsky celkem zajímavá

 

Banská Štiavnica mne moc "nechytla". Ta stavba v pozadí je Kalvárie. kde jsem byl další den. Nocoval jsem v kempu Hodruša-Konibar. Cesta k němu je hodně zajímavá, užší s malým provozem a zatáčky, kde dvě nejsou stejné a hodně utažených vraceček.

Druhý den mělo pršet (a deště zůstaly na Moravě) a k tomu pondělí den zavírací - zůstal jsem v kempu, nakoupil, natankoval a okouknul poutní místo Kalvárie. 

Co jsem měl v úmyslu navštívit byl Nový zámok neboli "vartovňa" ... s památkami na turecké války ... nepovedlo se.

V úterý 30.6. byl přejezd k Velké Domaše do kempu. Po  Levoče, která se mi velmi líbila.  Návštěva cukrárny a zmrzlinový pohár se šlehačkou a banány. Na náměstí čilý provoz, kavárny plné. Příjemné město. Město má největší obdélné středověké náměstí na světě o stranách v poměru 1:3, obklopené řadou cenných renesančních domů. Kromě městského kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva vzácné kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km.

 

UNESCO město Levoča - výstup na věž s vyhlídkou a návštěva kostela Kostel svatého Jakuba s výkladem. Zde dřevěný oltář foto pořízeno přes zákaz na černo. Kostel hezký, je zde dřevěný oltář Mistra Pavla - výška oltáře 18 m.Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací a díky množství památek a uměleckých skvostů patří mezi nejkrásnější historická města na Slovensku.

 

Nejvýznamnější a jedinečnou památkou je gotický Kostel svatého Jakuba, obsahující 11 gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče. Foto interiéru bídné (mobil načerno) a převzaté z webu. 

Další bod zájmu byl Spišský hrad - impozantní zřícenina. Probíhá zde postupná rekonstrukce, aby zřícenina byla návštěvnicky příjemnější. Infocentrum, hezká WC. Jsou tam i něteré vybavené intereriéry, ale hodně jednoduché.

Následoval přejezd do jednoduchého kempu Krym u Velké Domaši.

Tento den - 1.7. byly na pořadu tři památky. První  Ladomirová s řecko-katolickým chrámem sv Archanjela Michaela roku 1742.  https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrám_svatého_Michaela_archanděla_(Ladomirová) Pozor - informační centrum pro Dukluje zde !!! Takový kostelíků je v tomto rohu Slovenska až k Michalovců asi 32 - půlka ke pravoslavná.

 

Další Byla Dukla a přibylo  Vojenské muzeum ve Svidníku věnované vzniku Slovenské armády a památník Dukla. 

Poslední bylo Muzeum moderního umění Andy Varhola Medzilaborce (zakladatel pop-artu - lidového umění). Přejezd  od Dukly k Medzilaborcům je alespoň z počátku po velice příjemné a klidné silnici. Místní názvy obcí jsou dvou až tříjazyčné. Vzniklo  Medzilaborcích v kraji jeho rodiště, od prvních myšlenek v roce 1988 po dlouhé přípravě a jednání jako jeho první na světě v roce 1991. Tři roky poté vzniklo muzeum A. Varhola v Pittsbur­ghu. Muzeum je rozsáhlé, velkoryse pojaté a jeho návštěva je příjemná a poučná. Suvenýry s tématem Varholových děl vč. triček.   https://www.muzeumaw.sk/clanok/historia-muzea

Pak následoval přejezd k Šíravě a Michalovcům. V Michalovcích pracoval můj děd okolo roku 1928 jako soudní úředník a našel si zde nevěstu, Ester rozenou Bódy.

 Děda je ve spodní řadě vlevo.

On ten můj děd, František Ptáček (13. Duben 1898, Rzy 20, okres Náchod, 4. Srpen 1985, Čáslav ) toho zažil dost a moc o tom nemluvil.

 

Překvapením byly pozavírané kempy a ten otevřený byl skoro prázdný, ale hospůdka otevřená.  Kemp Klokočov u Zemlínské Šíravy, voda 26. vzduch 27 stupňů ... hned jsem se namočil v Zemplínské Šíravě. 

 

Původní plán byl nocovat zde 2x a dát ještě nějaké kostelíky a oddych, ale nějak mne přešel elán. Tak jen jedna noc. Navíc v noci cestou na WC  jsem šlápl do skla. Zranění nebylo velké, ale bál jsem se tetanu. Ošetření drobných řezných ran na ploskách nohou ve fakultní nemocnici s poliklinikou J.A. Reimana v Prešově. Ošetření bylo důkladné i s RTG zda něco nezůstalo v ráně ... plus injekce proti tetanu. V nemocnici stráveny 2 hodiny.

 

Při odjezdu poněkud krápalo tak jsem dal pauzu u čerpací stanice. Následoval dvoudenní přejezd domů do Tábora. Nocleh na zastřešené terase  motelu (mimo provoz) Motorest Zubor - Volkovce. Zajímavostí byla nabíjecí stanice elektromobilů na parkovišti.   

 

V areálu jedna hýkající mula a mini bradatý kozlík. V noci černá kočka harašila na střeše a kontrolovala mne. V plánu byla sice návštěva hřebčince Topolčianky -- ale není moc návštěvnicky zaměřen (na rozdíl od Kladrub) -- pořád zavřeno. Budíček 5:00 , odjezd 6:00 - příjezd do Tábora 14:00

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE