Succubus je pekelný propadák

3. 8. 2020 18:30 | Dojmy z hraní | autor: Pavel Makal |

Tma. Dusno, pach kouře a potu. Místností se rozléhá zoufalý řev trýzněného nešťastníka. To není peklo. To je redakce Games.cz, kde byl před několika desítkami minut nainstalován preview build hry Succubus. Ty opravdové hlubiny Hádu se tedy odehrávají na monitoru, a to ne nezbytně proto, že je hlavní hrdinka démonem chtíče.

Víte, nejsem zrovna útlocitný typ. Za svůj život jsem zhlédl už lecjaká zvěrstva, počínaje snímkem Srpski film až k reality show Mama ožeň ma. Hrál jsem Harvester, Postala i Hatred. S krví a nářkem (na obrazovce) se umím vypořádat docela slušně a brutalitu umím odpustit, a dokonce i ocenit. Pokud ovšem není samoúčelná a hloupá, což bohužel ve většině případů je. Citlivě dávkované šokující momenty dokážou herní či filmový zážitek pozvednou a zapsat do paměti, pro chystané nové dílo polského studia Madmind to ale rozhodně neplatí.

Tohle peklo už jsme viděli

Pokud je vám jméno týmu z nějakého důvodu povědomé, nemýlíte se – Succubus není jeho prvotina. Před dvěma lety debutovalo se hrou Agony, která slibovala mnohé – nekompromisní ztvárnění pekla s těmi nejnepředstavitelnějšími zvrácenostmi, skrývání se před démony, získávání jejich schopností a příběh o snaze opustit říši prokletých v roli bezejmenného hříšníka.

Bohužel to nakonec dopadlo neslavně a výsledkem byl zoufalý, zabugovaný a v mnoha ohledech naprosto rozbitý polotovar, který mohl zaujmout snad jen právě těmi zmíněnými zvrácenostmi. Autoři si toho zjevně byli velmi dobře vědomi, protože namísto snahy herní zážitek jakkoli vylepšit raději posléze vydali ještě Unrated verzi, která měla být to opravdové maso. Tedy pokud je vám šestnáct a poprvé čtete 120 dní Sodomy.

Prokletím některých autorů bývá neschopnost opustit již vydřeněné téma, a tak nyní Madmind se svou Sukubou vstupují do stejné řeky podruhé.

„No co, hoši, stealth sice neumíme a v technických záležitostech jsme chabí, ale ty modely potracených plodů přece nevyhodíme! Leszku, naprogramuj fyzikálně nedůvěryhodné houpání prsou! A ty, Jerzy, navrhni nějaké sexy oblečky, moc se s tím nemazej! Launchujeme brzo!“ Takhle nějak si představuji rozmluvu před zahájením vývoje Succubus. Pokud by mu totiž předcházela jakákoli sofistikovanější a uvážlivější debata, museli by pánové celý nápad rychle zamést pod koberec.

zdroj: Madmind Studio

Preview začíná rovnou v akci, s podružnými zdržovačkami, jako je příběh, se tu nikdo nepáře. Po krátké ukázce platformingu, která vám ukáže „sexy“ protagonistku z těch správných úhlů, se hupsne rovnou na věc a autoři vybalí své karty na stůl.

Succubus je bohapustá (hoho) rubačka, v níž budete kosit zástupy démonů několika typy zbraní na blízko a občas použijete nějaké to ohnivé kouzlo. Asi jako kdyby takový Vermintide pracoval s čtvrtinovým rozpočtem.

Do celkového mixu můžete započítat možnost nakopávat nepřátele jako v Bulletstormu, aby se po krátkém plachtění vzduchem třeba efektně napíchli na všudypřítomné ostny, a léčení skrz brutální finishery. To vše obaleno do pekelného hávu krve, vnitřností a exkrementů (občas je těžké odlišit, co je zrovna co) a rádoby dráždivých detailů.

Vermintide pro (hodně) chudé

V roli démonky jménem Vidja tedy budete procházet jednotlivé úrovně a bezmyšlenkovitě máchat mečem, kosou, kladivem a poprsím do té doby, než se budou všechny nebohé duše v okolí válet v krvi (a vnitřnostech, exkrementech... však víme).

Problém je v tom, že už základní kámen hratelnosti je zoufale nezábavný, vraždění davů působí spíš jako epileptický záchvat a jednotlivé údery ani nemají ten správný drtící pocit. Je úplně jedno, zda máte v ruce úzkou čepel, nebo masivní drtikul, kromě zanedbatelného vlivu několika statistik je dojem z jejich používání stejný.

Po dokončení úrovně můžete navštívit svou „základnu“, kde lze zakoupit třeba nové oblečky, které nabízejí odlišné speciální schopnosti. Ty sice dle popisu znějí lákavě, ale žádnou bombu nečekejte. V lítém boji jsem navíc na jejich využívání zcela zapomínal – na střední obtížnost jsou zbytečné.

Některé levely jsou přiznaně pouhými arénami, kde nejde o nic jiného než o prosté přežití několika vln hordy nepřátel. Preview buildu při větší holomajzně začne bohužel povážlivě padat framerate. Rád bych věřil, že to je něco, co autoři do plné verze opraví, ale měl jsem tu čest s Agony. Takže nevěřím.

Největším „lákadlem“, ale z mého pohledu spíše kamenem úrazu, je ona nadšeně propagovaná a slibovaná kontroverze. Jenže Succubus je asi tak kontroverzní, jako byl druhý díl Lidské stonožky. Oběšené matky, kterým z rozpáraných břich visí plody na pupeční šňůře. Démonická nemluvňata popelící se ve vyhřezlých střevech. Mechanismus léčení spočívající v bití těhotné ženy přes břicho a následném vyrvání plodu vagínou, zlomení jeho vazu a vysání krve.

Svou sukubu můžete v doupěti nechat vyspat, což nemá žádný jiný smysl, než že můžete sledovat její bujné křivky a zakrvácená kopýtka. Do stejného ranku patří i možnost nechat ji vykoupat v jezírku krve, kde si můžete bedlivě prohlédnout všechna zákoutí pekelnického těla, zatímco se Vidja drhne dvěma penisovými démony (nikdy bych nečekal, že napíšu podobnou větu).

Komu tím prospějete?

Abyste si ale mohli připadat jako opravdová sukuba, můžete do své sluje získávat nové sexuální otroky. Ti jsou plně interaktivní, a vy tak můžete být svědky sexu v poloze na koníčka (s viditelnou plnou penetrací, pokud je to váš šálek kávy) nebo něžného laskání penisu, které ale následně vyvrcholí uražením čelisti, urváním zmíněného orgánu a jeho zadupání do prachu.

zdroj: Madmind Studio

V jednu chvíli se skřípavý démonický hlas optá na to, jak se hlavní hrdinka dívá na amazonky, které z nějakého důvodu patří mezi hordy pekelných nepřátel. „Jsou to děvky, prahnoucí po bolesti a rozkoši. Samozřejmě, že mě vzrušují,“ odvětí Vidja, nevědomky tak ztvrzujíc můj narůstající dojem: Madmind nejsou hloupí a vznik hry nebyl tak naivní, jak jsem si představoval o několik odstavců výše. Jejich záměr je mnohem vypočítavější.

Succubus totiž zjevně cílí na incely, kteří zoufale touží po důkazech o ženském zlu. I oni přece mají ve svém okolí nějakou tu domnělou sukubu, která jim alespoň obrazně zadupává mužství do země, i oni v hloubi duše ví, že hříšné ženské plémě je zmítáno chtíčem a pro svůj zisk je ochotno udělat cokoli.

Všechno, co se ve hře týká sexu, je pokroucené a prvoplánově na sílu dohnané do extrému. Tím, jak je hra všemi těmito motivy přesycená, ale neděsí ani nenastavuje zrcadlo nebo neukazuje pekelnou realitu, ve skutečnosti spíše sexuální násilí relativizuje, protože po několika minutách budete vůči zobrazeným scénám zcela imunní.

Nový počin od Madmind na všechny strany křičí „všimněte si nás“, ale není proč. Šokuje maximálně svou hloupostí, neschopností vymyslet něco lepšího. Ale hlavně je to špatná a nudná hra, což je ještě neodpustitelnější. Je ještě horší než Hatred, a to už je co říct.

Bohužel je to další titul, který má ambice objevit se v mainstreamových médiích a upozornit na to, že hry hrají jen úchylní psychopati. Ano, i špatné hry jsou potřeba, protože bez nich bychom si nevážili těch dobrých, Succubus je ale svým kalkulem a leností spíše urážkou.

Pokud mi nevěříte, chutě zamiřte na Steam, kde je k dispozici demo, o něco kratší než nám dostupná verze. Tak či tak je tohle naposledy, co Sukuba dostala na Games.cz prostor.

Nejnovější články