Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pamatujte si, co vás kouslo, radí odbornice. K potížím totiž může dojít až s časovým odstupem

Zdraví

  5:01
Česko zatím zaznamenalo jen ojedinělé případy západonilské horečky, avšak i jedno úmrtí. V letní přírodě na nás mohou čekat nejrůznější nástrahy, popisuje Hana Bílková Fránková, vedoucí laboratoře klinické mikrobiologie AGELLAB v Ostravě.

Asijský komár tygrovaný postupuje Evropou, ojediněle byl zaznamenán i na jižní Moravě. Přenáší některé nebezpečné nemoci — horečku dengue či žlutou zimnici. foto: JAMES GATHANY

LN Jsou pro nás nebezpečnější klíšťata, nebo komáři?
V globálním hledisku to jsou komáři, kteří jsou přenašeči řady onemocnění. V Česku jsou to jednoznačně klíšťata.

LN Klíšťatům se věnujeme v dolní části této stránky, zaměřme se tedy nyní na hmyz. Komáři a mouchy jsou otravní. Ale mohou nás i v Česku něčím nakazit, nějak nás ohrozit?
Komár patří ve světě k jedněm z nejnebezpečnějších. Je zodpovědný například za přenos malárie, japonské encefalitidy, dirofilariózy či žluté zimnice. V našich podmínkách je považován pouze za obtížný hmyz. Ve světovém měřítku se uplatňují jako přenašeči infekcí další druhy krevsajícího hmyzu: flebotomové, mouchy rodu Glossina (bodalky – pozn. red.), ploštice…

V tuzemských podmínkách jsou však komáři a mouchy naštěstí spíše otravní a nepříjemní. Prostřednictvím tažných ptáků se ale i v Evropě rozšířil virus západonilské horečky, a to především v Itálii, na Balkáně a také na jižní Moravě.

HANA BÍLKOVÁ FRÁNKOVÁ

Je vedoucí laboratoře klinické mikrobiologie AGELLAB v Ostravě Vítkovicích. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Působila v uznávané parazitologické laboratoři karvinské hygienické stanice, později v imunologické laboratoři v Havířově a ve Zdravotním ústavu v Ostravě.

LN Západonilskou horečku u nás ale zatím příliš neznáme…
Původcem západonilské horečky je virus, v tomto případě – podobně jako u klíšťové encefalitidy či žluté zimnice – to je flavivirus. Ve výjimečných případech dokáže proniknout až do centrálního nervového systému a poškodit ho. Rezervoárem infekce jsou ptáci, přenašečem nákazy a nebezpečím pro člověka a další savce jsou komáři rodu Culex, u nás to je zejména Culex pipiens. | V minulých letech byl v Evropě zaznamenán výskyt infekce u lidí – v Itálii, Srbsku, Řecku, Rumunsku, Maďarsku, Chorvatsku… To má souvislost s teplými a suchými léty v minulosti.

Také v České republice se objevují ojedinělé případy, a v roce 2018 na toto onemocnění dokonce jeden člověk na jižní Moravě zemřel. Většina infekcí však probíhá bez příznaků, u 20 procent pacientů má onemocnění průběh podobný chřipce. Může se také vyskytnout vyrážka, zejména na břiše.

LN V cizině žijí jedovatí pavouci, ale v tuzemsku žijící pavouk zápřednice je prý také jedovatý. Je to pravda? A co mi od něj hrozí?
Pavouk s odborným názvem zápřednice jedovatá žije většinou na málo sečených loukách, nestaví si sítě, ale tvoří poměrně velké zámotky na vrcholcích vegetace, aktivní bývá v noci. Kousnutí zápřednice je bolestivé, neboť je velká a dokáže prokousnout kůži. Ale nemusíme se obávat, že by nás aktivně sama napadla, například doma, museli bychom ji vyrušit v jejím prostředí. V našich podmínkách se prostě nemusíme bát zápřednice, ale, jak už jsem zmiňovala, hlavně klíštěte.

LN Setkáváte se přímo u vás v laboratoři s nebezpečnými druhy hmyzu?
Velmi vzácně. Ale protože u nás máme také úsek parazitologie, tak to bývají například štěnice, blechy či klíšťáci holubí. Jedná se o situace, kdy se lidé setkají se škodlivým hmyzem například doma a chtějí od nás určení, o jaký druh se jedná. U některých, jako jsou právě zmíněné štěnice, je opravdu nutné povolat specializovanou firmu k jejich vymýcení.

LN Existují u nás také nebezpečné rostliny?
Ano, i u nás roste mnoho jedovatých rostlin: rulík zlomocný, vraní oko, tis červený, lýkovec jedovatý, ale také bolševník, durman... Jedovaté rostliny si pěstujeme i doma v bytě – monstery, oleandry… Rozhodně bychom se měli vyhnout jejich konzumaci.

LN Co když mě kousne nějaká „breberka“ v cizině, jak mám postupovat?
Postup bude stejný v cizině jako v tuzemsku. A platí to jak u obecných pravidel týkajících se prevence, tak i v případě, že se už něco stane. Samozřejmě, v oblasti tropů a subtropů je riziko přenosu vyšší. Když nás něco pokouše, je důležité si to pamatovat. K potížím totiž může dojít až s časovým odstupem. Výhodou je vědět, co nás pokousalo – komár, ploštice, nebo jiný hmyz? V jaké oblasti to bylo? V jaké nadmořské výšce? V jakém měsíci? To je totiž pro lékaře nesmírně důležité. Od toho se pak odvíjí i diagnostika – jaký biologický materiál odebrat – zda krev, moč, stolici – a za jak dlouho jej odebrat, nebo dokonce i v jakou denní dobu. Některé parazity je totiž možné potvrdit pouze z krve odebrané v noci.

LN Vozí si lidé parazity z ciziny často? 
Když se po revoluci otevřely hranice, měla jsem za to, že nákaz bude mnohonásobně více přibývat. Ale není tomu tak. Jsou to naštěstí vzácné případy. Nejčastěji si lidé vozí střevní parazity a malárii.

LN Jak bychom se měli v cizině chovat, abychom se parazitů vyvarovali? Je bezpečné zkoušet místní jídelní speciality?
Jednoznačně doporučuji vyhnout se syrovému nebo nedostatečně tepelně upravenému masu. Rizikové mohou být také mořské plody, například i v souvislosti s přenosem virové hepatitidy E. Voda z neznámého zdroje může být riziková, proto je lepší koupit balenou. Základem je hygiena rukou, a to nejen v zahraničí, ale samozřejmě i doma.

LN Co když jsem alergik, je pro mě příroda zcela ztracena? Jak vyspělé jsou dnes už laboratorní testy na alergie?
Pobyt v přírodě určitě není pro alergiky nemožný, je však důležité mít svůj zdravotní stav pod kontrolou. Takže v případě potíží je nutné obrátit se na odborníka. Dnešní diagnostické i terapeutické možnosti jsou již na velmi vysoké úrovni.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!