Dusičnan amonný neexploduje jen tak, obrovský sklad blízko města je ale velkým rizikem, říká chemik

V libanonském Bejrútu v úterý explodoval sklad, v němž bylo podle premiéra Hassana Diaba 2750 tun dusičnanu amonného – látky, která se především užívá jako hnojivo, za jistých podmínek ale může sloužit i jako výbušnina. Jak uvedl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz chemik Michal Hocek, látka sice sama o sobě explozivní není, riziko ale roste například při zvýšení teploty – nebezpečí jsou pak podobná jako u benzinu.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dusičnan amonný, k jehož explozi podle posledních zpráv v Bejrútu došlo, se používá především jako hnojivo, spojený je ale i s pyrotechnikou. Za jakých podmínek může dojít k explozi této látky?
Potřebuje celkem značnou iniciaci – například zahřátím na vysokou teplotu, zapálením nebo výbuchem jiné třaskaviny. Není to však látka, která by mohla vybouchnout samovolně a v laboratoři bychom ji tak raději nechtěli používat. Normálně se s ní pracuje, a pokud je to v rozumném množství, aniž by se například zapalovala nebo míchala s hořlavinami, dá se s ní dělat zcela bezpečně.

Michal Hocek

Prof. Ing. Michal Hocek, DSc. je profesorem organické chemie na Přírodovědecké fakultě UK a vedoucím vědeckého týmu na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Zabývá se zejména chemií nukleových kyselin.

Dá se dusičnan amonný kvůli svým rizikům při špatné manipulaci i zneužít?
K jeho zneužívání občas dochází, a to i v případě terorismu, ale většinou je nutné přidat další látky, zejména hořlaviny, a například ho smíchat s naftou a zapálit. Dusičnan amonný se sám o sobě vyrábí v megatunách, vozí se v obrovském množství na lodích. V drtivě většině případů se tak problémy nevyskytují – látka se používá hlavně jako hnojivo a vyrábí se a skladuje po celém světě. Nepovažuje se za vysloveně nebezpečnou látku, ovšem stále by se s ní mělo zacházet velmi opatrně a existují i předpisy pro to, jak s ní manipulovat a bezpečně ji skladovat. Podobných případů výbuchů bylo jen několik a většinou v tom byl úmysl nebo nějaké hrubé porušování pravidel zacházení.

Ve skladu, kde došlo explozi, bylo podle tamních úřadů až 2750 tun ledku. Je skladování tak velkého množství této látky samo o sobě rizikem?
Pokud je chemikálie velké množství, musí se takový sklad brát jako rizikový a neměl by se nacházet takhle blízko města. To je to samé, jako kdybychom měli někde obrovský sklad benzinu. Rizika jsou pak v podstatě stejná.

Při výbuchu unikají do vzduchu i další chemikálie a způsobují znečištění. Hrozí obyvatelům města nějaké nebezpečí? Například zdravotní rizika?
Nemyslím si, že by zdravotní rizika ze samotných zplodin výbuchu byla velká. Při výbuchu unikají oxidy dusíku, z nichž můžou být kyselé deště, ale kromě toho vzniká i hodně kyslíku a dusíku, takže bych to neviděl jako nejzásadnější problém. Daleko více oxidu dusíku vzniká například z aut, a to především ve velkoměstech, kde je doprava rušnější. Pravděpodobně budou větší zdravotní rizika z prachu a dalších pevných mikročástic uvolněných do atmosféry ze zničených budov.

Dusičnan amonný

  • Dusičnan amonný, zvaný též ledek amonný, je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice
  • Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně. Zaznamenáno však bylo i několik rozsáhlých výbuchů, k nimž se řadí exploze v americkém přístavu Texas v dubnu 1947, dva výbuchy v továrně BASF v německém Ludwigshafenu, nebo exploze v čínském přístavním městě Tchien-ťin v srpnu 2015
  • V úterý v bejrútském přístavu údajně explodovalo ve skladu na 2750 tun ledku. Podle ministra vnitra Muhammada Fahmího se pravděpodobně jednalo o ledek, který byl zkonfiskován na jedné obchodní lodi v roce 2014. Podle různých zdrojů se mělo jednat o loď Rhosus plující pod moldavskou vlajkou z Gruzie do Mosambiku
  • S ohledem na svou výbušnost je dusičnan amonný uveden v rámci Evropské unie na seznamu látek, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá dozoru
  • Pro svou 1800 kilogramů těžkou nálož použil dusičnan amonný i americký atentátník Timothy McVeigh při atentátu na budovu federálních úřadů v Oklahoma City, při kterém v dubnu 1995 zahynulo 168 lidí. Látku použil při bmombovém útoku v Oslu na vládní budovy v červenci 2011 i norský atentátník Anders Breivik
  • Ledek, trinitrotoluen a hliníkový prášek byl také v bombě, která vybuchla v srpnu 1998 v zaparkovaném voze u velvyslanectví USA v keňském Nairobi

Tomáš Zrůst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme