Karel Havlíček, právní filozof, dlouholetý šéfredaktor časopisu Soudce a rovněž pravidelný spolupracovník INFO.CZ, vydal v nakladatelství Academia své „opus magnum“, knihu nazvanou Osudné vynálezy lidstva s podtitulem Obtížná cesta k fragmentárnímu státu a osvícenému právu, v níž rozebírá svá dlouhodobá témata. Vysvětluje, proč se současná podoba demokracie vyčerpala a potřebujeme nový stát a nové právo. Podle Havlíčka bychom se tak měli k staronovým prvkům, například k ostrakismu, tedy již v antice vyzkoušenému střepinovému soudu, či k tribunátu. Tyto instituty bychom podle něj měli inovovat do moderních poměrů, právě v nich je podle autora budoucnost státního uspořádání. Nejzásadnější pasáže z knihy jsme s Karlem Havlíčkem rozebrali v rozhovoru pro INFO.CZ. „Ostrakismus a tribunát by podle mého názoru významně posílily skutečnou váhu demokracie,“ říká mimo jiné Havlíček.
Právo a stát označujete za osudné vynálezy lidstva. Jak si stojí ve srovnání s vysloveně hmotnými objevy, k nimž lidstvo postupně dospělo?
Myslím, že to je veskrze dialektický, obapolný vztah. Kdyby určitá „přírodní bytost“ nezačala na úsvitu dějin využívat svůj příhodně koncipovaný mozkový potenciál, nikdy by se z ní nestal člověk společenský. Schopnost objevovat a poté dokonce vynalézat byla nepochybně hybnou silou lidského vývoje. Anekdoticky řečeno: Náš praotec spatřil oheň a začal objevovat jeho možnosti – teplo, světlo, ochranu před vnějším nebezpečím, úpravu jídla. Jenže v dešti oheň vyhasl nebo si jej přes noc odnesl prasoused. Praotec musel buď čekat, než blesk zapálí jiný strom, nebo se sám vypravit na lup. To jsou nejisté alternativy. Mnohem jednodušší bylo přijít na to, jak oheň rozdělat uměle. Když nad tím bádal, napadlo ho zároveň, že by si ten příští oheň měl umět ochránit.
Začal hraničit – a hraničení je sémě, ze kterého se rodí stát a jeho právo. To jsou ale tak složité vynálezy, že záhy zjistíte, že je potřeba vynalézt razítko a formulář a armádu a policii a smlouvy a spoustu dalších věcí. Stát a právo se tak stávají zároveň mimořádně významnými přirozenými iniciátory dalších objevů a vynálezů. Ale já jsem – popravdě řečeno – použil obrat „osudné vynálezy“ trochu v nadsázce, abych vyjádřil dva rozhodné objektivní faktory, které ke vzniku státu a práva vedly. A těmi jsou nutnost a síla.
