Zatím se počítal každý metr k dobru, a i to byly spíše výjimky. Po avizované Top Tower v Nových Butovicích se však objevil projekt, který má ambici stát se nejvyšší budovou v zemi. S plánovanými 238 metry by Ostrava Tower přerostla svého pražského sourozence o více než sto metrů.
Nový šedesátipatrový mrakodrap plánuje postavit společnost RT Torax, která je na severní Moravě a ve Slezsku známá především jako dealer vozů koncernu Volkswagen. Jestli se však budova v této podobě realizuje, ukážou až následující měsíce.
Ostrava Tower by se měla skládat ze dvou věží. Obytné s 48 a administrativní s šedesáti podlažími. Ve spodních patrech administrativní věže by měly být kanceláře, v horní části hotel s vyhlídkovou restaurací, v parteru komerční prostory a konferenční centrum. Součástí stavby by měly být také podzemní garáže zhruba pro 700 aut.
Pozemek o rozloze 8300 m² prodalo společnosti RT Torax za 61,7 milionu korun přímo město. Součástí prodeje byl i požadavek, že by na pozemku měla vyrůst výšková stavba minimálně o dvanáct nadzemních podlažích. Převod pozemku je smluvně vázán na úhradu celé kupní ceny a také na vydání pravomocného stavebního povolení, o které musí firma požádat do prosince roku 2022. Objekt musí být zkolaudován do května roku 2026.
Podle náměstkyně ostravského primátora Zuzany Bajgarové město směrem k reálnosti projektu zaregistrovalo určité pochybnosti, a to i ze strany některých zastupitelů. Názor, že projekt není v současné podobě ekonomicky udržitelný, přitom není výjimkou.
„Výšková stavba je samozřejmě na realizaci dražší než nízkopodlažní budovy a vyplatí se pouze tam, kde je poptávka a kupní síla, která je schopná zaplatit vyšší cenu. Kéž by se to v Ostravě podařilo, abychom v Česku měli další zajímavou stavbu. Nicméně bych měl obavu právě o ekonomickou stránku,“ vysvětluje Jiří Maršálek, majitel developerské společnosti Properity, která se podílela na výstavbě brněnského mrakodrapu AZ Tower. Ten je se svými 111 metry současnou nejvyšší budovou v ČR.
Maršálek dodává, že prodejní ceny obchodních ploch na ostravském trhu zdaleka nedosahují cen v Brně či Praze, přitom je nákladová cena na realizaci stejná. Výškové budovy však podle něj k české architektuře bezesporu patří. Jen by se nemělo jednat o soutěž, kdo je nejvyšší.
Vizualizace věží Ostrava Tower z podhledu
„Výškové stavby by měly být součástí naší generace a měly by být stavěny. Jejich výška by však měla obnášet hlavně požadavek na rentabilitu, aby nedošlo k tomu, že projekt nebude dokončen nebo bude odsouzen ke krachu. To by bylo pro danou lokalitu obrovským znehodnocením okolí,“ soudí Maršálek.
Dvousetmetrové budovy by podle něj bez problémů snesl pražský realitní trh a pár výškových domů do zhruba 150 metrů by mohlo mít i Brno. Důležitou roli hraje také vhodné umístění budovy v již existující zástavbě.
Naproti tomu architekt Josef Pleskot, který je s Ostravou dlouhodobě spojován především díky zdařilé rekonstrukci kulturní památky Dolní oblast Vítkovice, nevidí v plánované výšce problém. „Ostrava není žádné městečko. Je to velkorysá a rozložitá metropole. Vůbec bych se pořádného věžového domu v předpolí Frýdlantských mostů nebál. Čeho se ale bojím vždy, je úprava parteru okolo takového domu a jeho návaznost na okolní město,“ upozorňuje Pleskot.
Vizualizace parteru Ostrava Tower
Co se týče ekonomické stránky výstavby, není to tak, že cena výškové budovy roste s každým dalším patrem exponenciálně. „Rozvahu tohoto druhu si jistě udělal ten, kdo investuje. I v ekonomice však hraje svoji roli určitý druh iracionality. A sázka na něco, co penězi nelze předem ohodnotit,“ dodává jeden z nejuznávanějších českých architektů.
Podle Michala Krištofa z ateliéru Chybik + Kristof, který připravuje architektonickou studii, se s výškou stále pracuje. Nejde přitom jen o výšku samotnou, důležitý je i poměr výšky a šířky objektu, který pak dává základní představu o efektivitě celého řešení. „Pracujeme v početném týmu odborníků, abychom koncept rozvíjeli po všech stránkách. Tým obsahuje také německé statiky z Bollinger + Grohmann, odborníky na marketing Henceforth, dopravní inženýry Dua a projektanty K4,“ vyjmenovává Krištof.
Podle autorů projektu může být nová výšková budova další zajímavou stavbou, která tak vhodně doplní již avizované investice v bezprostředním okolí, jako je nová koncertní síň, přístavba domu umění „Bílý stín“ z ateliéru Josefa Pleskota či rekonstrukce městských jatek pro potřeby galerie Plato. Většina těchto významných staveb, mezi které patří i Museum+ nebo vědecká knihovna, však bude na rozdíl od plánovaného mrakodrapu financována z veřejných rozpočtů.
„Věřím, že projekt může posunout město zase o krok dále. Myslím, že výškové stavby mohou mít smysl a své uplatnění i u nás. Konkrétně v Ostravě, na našem svěřeném pozemku, určitě ano,“ uvažuje Krištof a vzpomíná zároveň případy, kdy jsou výškové stavby situovány nešťastně.
„Jako příklad bych uvedl právě brněnskou AZ Tower. Někde za městem, v poli, mezi sklady, to je špatně. V Londýně, ale i v Bratislavě se staví v širším centru. Výškové čtvrti jsou novými, moderními centry a protipóly těch historických. Stavby jsou tu blízko sebe a doplňují se. Mrakodrap na poli je vyhozená energie. V našem případě ale může dům akupunkturně pomoct samotnému centru města.“
V tuto chvíli je k vidění pouze ideová studie, která počítá se zmiňovanou výškou 238 metrů. Finální podoba projektu, na které pracuje právě architektonické studio Chybik + Kristof, bude známa až po zohlednění dalších aspektů, jako je například statika. Zatím tak probíhá průzkum geologického podloží, jehož součástí je i 120 metrů hluboký vrt. Podle předpokladů by však podloží mělo stavební zátěž zvládnout.
Výsledná architektonická podoba stavby, jejíž odhadovaná cena přesahuje 2,5 miliardy korun, by mohla být známa před letošními Vánocemi. Podle mediálního zástupce společnosti RT Torax Jindřicha Vaňka chce firma zajistit financování částečně z vlastních zdrojů a částečně s pomocí konsorcia bank, kde má zajištěn příslib pomoci s financováním projektu. Firma si podle Vaňka také dělala předběžné průzkumy u potenciálních nájemců a objekty by měla být schopna zaplnit.
„Náš klient má představu o maximálních nákladech, které se nyní musí potvrdit v podrobném návrhu architektonické studie. V ideové studii zatím nebylo možné podrobně prověřit všechny aspekty. Až nyní je čas věnovat se podrobným geologickým průzkumům, optimalizaci cen za základy, počet jader, požární a dopravní normy, typ konstrukce nebo fasády. Finální projekt musí vybalancovat všechny tyto aspekty do funkčního řešení,“ uzavírá Krištof.
