KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Nedělní představení běloruského režimu Alexandra Lukašenka pod názvem „prezidentské volby“ dopadlo tak, jak všichni očekávali. Státní moc oznámila, že získal osmdesát procent hlasů a jeho protikandidátka pouhých deset. Proti demonstrantům po volbách tvrdě zasáhla policie, která ve velkém zatýkala a řadu lidí zranila.
Není nutné být teoretickým fyzikem, aby člověk pochopil, že s výsledky běloruských voleb něco není v pořádku a že čísla oznámená opozicí – tedy v podstatě obrácené skóre ve prospěch Světlany Tichanovské (Svjatlany Cichanouské), která se rovněž prohlásila za vítězku – mají k pravdě když ne blíž, tak minimálně stejně daleko jako oficiální verze. Lukašenko zpackal reakci na koronakrizi a s ekonomikou to jde z kopce, přesto tvrdí, že jeho popularita ve srovnání s předchozími volbami neutrpěla. A vítězství prezident „oslavil“ stažením silových složek do Minsku, zastavením celého města a vypnutím internetu.
Dál už vážněji: co vyhlášené výsledky přinesou? I to je docela očekávatelné. Z Ruska, Venezuely, Kazachstánu a dalších „výsep demokracie“ přicházejí Lukašenkovi gratulace (i když Putinova slova jsou tentokrát poněkud chladnější), zatímco Západ volby odmítne jako zfalšované nebo bude tlačit na sankce ze strany EU.
