Vedení českých škol by teď měla být v plné permanenci při vymýšlení, jak zajistit jejich chod po začátku školního roku v situaci, kdy školy mají dodržovat nová hygienická opatření a kdy se může výuka zase přesunout ze škol domů. Vše se samozřejmě bude odvíjet od toho, jak se v příštích dnech a týdnech zachová nový koronavirus SARS-CoV-2, který nemoc covid-19 způsobuje.
Získám po prodělání koronaviru imunitu, nebo ne? Nová studie přinesla nadějný výsledek |
Škola místo hospody
V zahraničí mají úvahy o možnostech šíření koronaviru ve školách někdy nečekané souvislosti. Například v Británii před pár dny způsobilo úlek mezi hospodskými i jejich hosty doporučení jednoho z čelných medicínských poradců britské vlády, profesora Grahama Medleyho z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.
Ten má na starosti modelování dalšího vývoje pandemie. Navrhl, aby britské školy byly v novém školním roce normálně otevřeny, ale současně aby byly opět zavřeny hospody a restaurace. Tím by se podle něj mělo vyvážit šíření nemocí, které způsobí školáci, takže zdravotnický systém na ně bude schopen dobře reagovat.
Připomeňme, že Británie byla nemocí covid-19 zasažena podstatně více než Česká republika. Podle statistik Světové zdravotnické organizace jí onemocnělo 4782 Britů na každý milion obyvatel a zemřelo jich 610 z každého milionu obyvatel. Oproti tomu Česku statistiky připisují 2035 nemocných a 38 mrtvých na milion obyvatel. Britové proto berou rizika této choroby obvykle vážněji než Češi – ostatně i jejich premiér Boris Johnson ji málem nepřežil na jednotce intenzivní péče. Nicméně ani tak se nezdá, že by uzavření britských hospod bylo na pořadu dne. Aspoň prozatím.
Testovat ještě víc
Na doporučení profesora Medleyho navazuje analýza jiné britské vědecké skupiny, kterou vedla Jasmina Panovska-Griffithsová z londýnské University College. V ní se nemluví o uzavírání hospod, ale o tom, že kromě dětí do škol zamíří v září znovu do práce také spousta Britů, kteří zatím stále ještě pracují z domova. Jakmile se nemoc mezi nimi začne šířit, může to být nový tvrdý náraz na zdravotnický systém.
Druhý náraz přijde s chřipkovou sezonou, protože příznaky chřipky a covidu-19 jsou obdobné, což vnese zmatek do diagnostiky i léčby. Analýza proto doporučuje výrazně zvýšit počet testování na koronavirus u osob s podezřelými symptomy, aby bylo možné včas izolovat nemocné i lidi, kteří s nimi přišli do užšího kontaktu a mohli se nakazit.
Nejistá síla chřipky
Letos tedy bude obzvlášť důležité, zda se chřipková sezona ukáže jako mírná, anebo naopak intenzivní, takže se o dýchací přístroje na jednotkách intenzivní péče budou přetahovat pacienti s covidem a s chřipkou.
Při odhadování síly blížící se chřipky se epidemiologové vždycky dívají na jižní polokouli. Tam nyní končí zima, a tedy i chřipková sezona. Letos tam byly chřipky velmi mírné. Jenže za to zřejmě mohla opatření proti koronaviru, která zkomplikovala i šíření chřipkových virů. Až se viry chřipky přenesou na severní polokouli, kde se restrikce celkově spíše zmírňují, mohou už být agresivnější.
Naděje z Austrálie
Zahraniční zprávy o tom, jak se koronavirus projevuje ve školách a co tedy po začátku školního roku čekat, jsou bohužel rozporné. Právě vydaná studie v periodiku The Lancet Journal of Child and Adolescent Health se snažila pečlivě vystopovat původ konkrétních případů nákazy. Autoři dokazují, že mezi školáky se koronavirus příliš nešíří.
„Jeho přenos mezi dětmi je výrazně nižší než u jiných respiračních nemocí, například chřipky,“ uvedla vedoucí studie Kristine Macartneyová, profesorka Univerzity v Sydney. Studie vychází ze situace v australském státě Nový Jižní Wales v období od ledna do dubna, kdy byly školy většinou otevřené.
Studie popisuje, že v tomto státě s osmi miliony obyvatel, který nebyl covidem příliš zasažen, bylo ve sledovaném období zjištěno jen 33 prvotních případů nemoci covid-19 ve školách (16 u žáků základních a středních škol a 17 u učitelů a zaměstnanců škol). Tito lidé nákazu přinesli do školy zvenčí. Od nich se pak přímo ve škole celkově dále nakazilo jen 18 osob – 10 žáků a 8 učitelů.
Tolik tedy poznatky ze země, kde se covid-19 podařilo poměrně dobře potlačit (Austrálie celkově zatím napočítala 965 nemocných a 19 zemřelých na milion obyvatel).
Špatné zprávy z USA
Podstatně horší zprávy však přicházejí ze Spojených států, zasažených covidem mnohem tvrději (na milion obyvatel dosud 16 819 nemocných a 526 zemřelých).
Některé školy v USA zahájily výuku už v srpnu. Okres Cherokee v Georgii se čtvrtmilionem obyvatel zaznamenal hned v prvních dvou týdnech výuky více než sto potvrzených případů covidu-19 ve školách. Školy poslaly do domácí karantény přes 1600 žáků a učitelů, kteří s nemocnými přišli do styku, a některé přešly na výuku online.
Nárůst případů nákazy, karantén a uzavírání tříd se objevil i ve školách v Mississippi, Tennessee či Nebrasce.
Koronavirus v berlínských školách
V průběhu srpna se také otevíraly školy v některých spolkových zemích Německa. Deník Berliner Zeitung v pátek informoval, že z 825 berlínských škol se v 41 vyskytly případy nákazy koronavirem. Berlínští školáci jsou povinni nosit roušky na chodbách i o přestávkách ve třídě, sundat si je smějí, jen když sedí ve své lavici.
Malá nakažlivost mezi dětmi
Zastřešující pohled na stav v Evropě nabízí odborná zpráva Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Konstatuje, že v Evropě se jen velmi málo, méně než pět procent všech případů nákazy covidem-19, vyskytlo mezi lidmi do osmnácti let, tedy mezi žáky základních a středních škol. Jen výjimečně museli být kvůli tomu hospitalizováni a po celé Evropě zemřelo na covid-19 pouze několik dětí.
Dokonce i ve Švédsku, které přijalo jen málo bezpečnostních opatření a doplatilo na to (zatím má 8522 nemocných a 575 mrtvých na milion obyvatel), jsou školy výjimkou – přestože zůstaly otevřené a snažily se jenom zavést hygienická opatření, nehlásily větší množství hospitalizovaných dětí, konstatuje studie ECDC.
Zatím spíše odhadovaným vysvětlením je, že u dětí se projevuje účinnější imunitní obranná reakce na nový koronavirus než u dospělých.
Špatným poselstvím ovšem je, že nákaza u dětí obvykle probíhá jen s mírnými příznaky nebo úplně bez příznaků, takže je obtížné ji zjistit a infekce má šanci šířit se nepozorovaně.
Školáci nejsou tahounem infekce
Pokud se u dětí projevují příznaky onemocnění, ví se, že mohou vylučovat virus podobně jako dospělí, takže mohou nakazit spolužáky, učitele, doma rodiče. Data však naznačují, že infekce přenesená z dítěte na dítě či na dospělého, tedy i na učitele a další zaměstnance školy, je méně častá než mezi dospělými a že děti nejsou hlavními tahouny šíření infekce ve školách.
U dětí, u nichž nemoc probíhá bez příznaků, však není zatím známo, jak infekční jsou, uvádí studie ECDC. Tady se ještě mohou skrývat dosud neznámé počty neprokázaných přenosů infekce.
Dodává také, že při dodržování vzájemných odstupů a hygienických pravidel není škola o nic víc nebezpečným zdrojem infekce než jiné pracovní či rekreační budovy, v nichž se schází obdobný počet osob. Tento závěr se však jeví jako poněkud obojaký, protože u dětí, zejména z předškolních zařízení a základních škol prvního stupně, je udržení zmíněných pravidel vskutku obtížné.
Také pro učitele studie obecně uvádí, že jejich riziko nákazy není ve škole větší než v komunitě nebo domácnosti. Přesnější a dostatečně podložená data prostě zatím nejsou.
