Pro většinu z nás by asi bylo daleko lepší otevřít si počítač, ve stanovenou hodinu se spojit s lékařem a probrat, co nás trápí. Lékař by pak usoudil, zda je nutné sejít se osobně, anebo by nás uklidnil s tím, že kdyby bylo hůř, měli bychom se ozvat.
V některých ordinacích to už tak fungovalo, lékaři dokonce pacientům volali nebo jim posílali elektronické recepty na mobil, aby nemocný nemusel vážit cestu k lékaři. Byly to ale spíše výjimky. Také proto, že ze strany lékařů šlo o čistě dobrovolné konání, jež jim nikdo nehradil.
Změna nastala s pandemií covidu-19. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zavedla mimořádné opatření, jímž umožnila, aby se lékař s pacientem nemusel osobně setkat, pokud to nebylo bezpodmínečně nutné. To podle mluvčího VZP Vlastimila Sršně umožnilo stabilizovat situaci a zabezpečit, aby lékaři zůstali ve svých ordinacích, konzultovali s pacienty alespoň vzdálenou formou jejich zdravotní stav a předepisovali léky.
„Jednalo se o mimořádná opatření, proto nevznikl žádný hrazený speciální výkon. Bylo ale umožněno tuto činnost vykazovat jednotně prostřednictvím cíleného vyšetření v jednotlivých odbornostech. Jednalo se o rychlé a jednotné řešení nastalé situace,“ řekl mluvčí. S poklesem onemocnění před prázdninami bylo však opatření zrušeno k poslednímu červnu a vzdálené konzultace se podle mluvčího realizují jen lokálně, dle ohnisek nákazy.
Nenahraditelný kontakt?
Ačkoli ke vzdáleným konzultacím mezi pacientem a lékařem docházelo už v době „předcovidové“, někteří doktoři se proti telemedicíně vymezují. Místopředseda Sdružení praktických lékařů Jiří Zdražil v této souvislosti uvedl, že prezenční péči o pacienty nelze nahradit a ke konzultacím není potřeba nějakých zvláštních projektů.
„Elektronická komunikace s pacientem je pro většinu praktických lékařů již mnoho let běžnou součástí naší práce a stačí nám k ní pouze zabezpečený komunikační kanál,“ uvedl v médiích místopředseda Sdružení praktických lékařů.
Kolik doktorů a sester? Zákon o elektronizaci zdravotnictví pomůže proti covidu, míní statistik Dušek |
Abychom tomu lépe rozuměli, je třeba si uvědomit, že lékař má v první řadě ohromnou zodpovědnost za naše zdraví a vyšetření na dálku je pro něj nepřijatelné také proto, že u pacienta sleduje i jeho chování a reakce. Takové obeznámení je po telefonu i pomocí telekonference velmi obtížné, a pokud by k němu došlo, stejně by skončilo co nejdřívějším pozváním do ordinace. Vyšetřovat všechny potíže nemocného na dálku tedy možné není.
Konzultace však jistě možné jsou. Taková telemedicína ale podle Jiřího Zdražila musí být podmíněná lékařovou znalostí pacienta. Nesmí jít o první kontakt, kdy si pacient doktora náhodně zvolí. Telemedicína podle něj musí probíhat vždy a pouze mezi pacientem a jeho lékařem.
„Ten pacienta dobře zná a zároveň si je vědom limitů takto poskytované péče. Není bezpečné, aby konzultaci prováděl lékař, který pacienta nikdy neviděl,“ řekl místopředseda Sdružení praktických lékařů.
Znám a ošetřuji
VZP tvrdí, že mimo ohniska covidu-19 lékařům telemedicínu neproplácí. Trochu jiná je ale situace v zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Ty od letošního července zavedly v pilotním programu výkon Telemedicína – videokonzultace vzdáleným přístupem a „svým“ lékařům ji hradí.
„Motivem je snaha nabídnout pacientům a lékařům kvalitnější vzdálenou komunikaci a současně nastavit taková indikační omezení, aby se minimalizovalo riziko zneužití nebo pochybení,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich. Jak zdůrazňuje, první podmínkou, aby vůbec mohlo k videokonzultaci dojít, je fakt, že lékař pacienta zná.
Koronavirus v Itálii již klinicky neexistuje, tvrdí doktor a poukazuje na nové vzorky. Matete lidi, vzkazuje stát |
„Nově nabízený výkon videokonzultace je skutečně omezen jen pro pacienty, které již lékař zná a ošetřuje. Posiluje se tak kvalita kontroly identity pacienta a dále znalosti o pacientovi pro kvalitní rozhodnutí lékaře,“ popisuje Ladislav Friedrich.
Čtvrthodina za tři stovky
Lékařům bude telemedicína proplácena. Výkon je podle různých oborů mírně odlišně ohodnocen, ale obecně je dle Ladislava Friedricha úhrada okolo 300 korun a kalkulace vychází na 15 minut času videokonference. Lékař se během ní bude také opírat o záznamy ve zdravotnické dokumentaci. Může se uskutečnit dvakrát měsíčně.
I tyto výkony se ale budou kontrolovat, lékaři budou muset tento druh práce dokladovat, aby nedošlo ke špatnému vykazování péče. Podle mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenky Mazurové pro iDNES musí být lékař fyzicky přítomen v ordinaci při provádění výkonu, ve zdravotnické dokumentaci má být k dispozici čestné prohlášení pacienta nebo jeho zákonného zástupce o vlastnictví technického vybavení pro vedení videohovoru, a to včetně podepsaného informovaného souhlasu s možností distančního kontaktu pacienta s lékařem. Lékař a pacient si pak také musejí vzájemně odsouhlasit podmínky pro technické zabezpečení provádění výkonu a ochrany osobních údajů.
Vývoj podle zájmu
Může ale nastat situace, kdy lékař s využitím telemedicíny nebude souhlasit? „Lékař samozřejmě může tento výkon, pokud si jej s pojišťovnou dohodne, poskytovat a vykazovat jen v rámci indikačních omezení. Jedná se o počty opakování u jednoho pacienta, o předchozí léčbu a podobně. Kromě toho bude lékař určitě omezen i kapacitně, protože nemůže narušovat standardní léčbu pacientů, kteří jsou v ordinaci nebo jsou objednáni na normální ošetření. Předpokládáme, že lékař pro videokonzultace vyčlení nějaké časové období. Všechny tyto podmínky se však budou vyvíjet podle zájmu pacientů i lékařů. Právě proto je nutné ověřit vše v již zahájeném pilotním režimu,“ pokračuje Ladislav Friedrich.
Krize urychluje vývoj
Telemedicína se dle jeho slov bude u nás vyvíjet stále víc. „Současná krize vývoj jen urychluje. Distanční komunikace pacienta a lékaře po telefonu je již součástí našeho systému veřejného pojištění, ale má pro léčbu a bezpečnost svá výrazná omezení. Videokonzultace je tedy jen dalším logickým krokem a lze předpokládat, že brzy bude možné, aby si pacient i sám prováděl základní odečet některých hodnot. Průběžně s tím však bude nutné stanovit i zákonná pravidla pro ověření identity pacienta a způsob zaznamenání ve zdravotní dokumentaci,“ uzavírá Ladislav Freidrich.
