Vedení Evropského parlamentu ve čtvrtek formálně vyloučilo barmskou vůdkyni Aun Schan Su Ťij z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Politička, která ocenění získala v roce 1990 za boj za demokracii ve své zemi, podle europarlamentu dostatečně nebrání násilnému útlaku etnika Rohingů. O rozhodnutí předsedy EP Davida Sassoliho a šéfů europoslaneckých skupin informoval parlamentní mluvčí. Samotnou cenu parlament Su Ťij neodebere.

"Toto rozhodnutí je postihem za to, že nečiní dost a akceptuje pokračující zločiny proti komunitě Rohingů v Barmě," uvedl mluvčí Jaume Duch. Barmská politička se v praxi nebude moci účastnit akcí pořádaných EP v rámci setkání nositelů ceny ani se například společně s nimi vyjadřovat k otázkám lidských práv.

Pětasedmdesátiletá Su Ťij si na přelomu století získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi. Vládnoucí vojenská junta ji v letech 1989 až 2010 celkem přes 15 let držela v domácím vězení. Posledních pět let je však nositelka Nobelovy ceny za mír faktickou vůdkyní země a čelí kritice za to, že toleruje masakry menšinových muslimských Rohingů. Su Ťij sice připouští, že na etniku byly spáchány zločiny, odmítla ale, že by se jednalo o genocidu.

Již v minulých letech byla kvůli svému přístupu zbavena některých poct, například prestižního ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí udělila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

EP uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. Mezi její laureáty patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilhama Tohti.