Česká FMX legenda míří na Dakar, nohy se 40 šrouby trénuje na kole

Exkluzivně   13:00
Libor Podmol je pojmem ve světě Free Style Motocrossu nejen u nás, ale i ve světě. Má na kontě deset medailí z mistrovství světa. Loni šokoval celý svět hrůzostrašným pádem, při kterém si zlomil obě nohy.

Většina lidí by v jeho situaci řešila, jestli budou chodit, jenže Libor v tom měl od začátku jasno. Věděl nejen to, že bude chodit, ale pracoval na své fyzické kondici a neomylně mířil zpátky na motorku. Nejenže už zase předvádí triky a skáče FMX, ale oznámil úmysl startovat příští rok na nejnáročnějším závodě světa – na Dakaru.

Jak probíhal návrat na motorku?
Sedmého ledna jsem šel na rozhodující prohlídku s nohama. Rozhodovalo se, zda se mi to začne hojit, nebo jestli budu muset na další operaci. Kdyby se to nepovedlo, tak by mi tam museli dát nějaké štěpy z pánve a léčba by se hodně prodloužila. 

Díky tomu, že mi léčba pomohla se v prosinci zase nastartovat, dopadla kontrola dobře. Chodil jsem do hyperbarické komory a opravdu jsem se snažil. Povedlo se a operace tudíž nebyla nutná. Oddechl jsem si a vyrazil s rodinkou na dva měsíce na Srí Lanku.

Chodil jsem po pláži v písku, začal tam i surfovat, každý den v oceánu plavání. Bral jsem to jako rehabilitační záležitost a myslím si, že už tam jsem docílil toho, že už se mi chodilo lépe a můj zdravotní stav se začal zlepšovat. Po návratu jsem se měl pasivně účastnit Masters of Dirt. To je v evropském FMX jeden z nejzásadnějších momentů po Gladiátorech a vždy jsem se tam těšil.

Nohy se zlepšovaly, tudíž jsem měl v plánu pomoci v roli koordinátora nebo manažera. Vlastně se tam starat o všechny ty kluky a nějak to tam řídit. Byla by to pro mě nová zkušenost. Při návratu, ještě na cestě do letadla, mi přišla zpráva, že se Vídeň ruší. Jeli jsme domů a za dva dny začala karanténa tady v Čechách. Byl jsem v šoku.

Soustředění Libora před jízdou

Kamarád mě přesvědčoval, že začíná třetí světová. Musím přiznat, že jsem se toho trochu chytil. Přemýšlel jsem, jak zabedním okna. Nakoupil jsem si jídlo na internetu pro celou rodinu na dva měsíce. Takto začala moje korona. Naštěstí mě to za pár dní přešlo.

Dostával jsem se fyzicky do formy a někdy v dubnu jsem poprvé sedl na motorku, a to bylo pro mě zlomové. Poprvé po roce jsem dělal činnost, při které jsem nemyslel na nohy. V motocrossových botách máte nohu hodně zpevněnou. 

Víťa Kuklík pomáhá Liborovi s tréninkem jízdy

Začal jsem jezdit takzvaná endůrka po poli a úplně jsem se na té motorce smál sám sobě. Moc jsem si to užíval a znovu mě ježdění na motorce začalo bavit a pokračuje to tak doteď. Po tom zranění si začínám to motorkování jaksi více užívat. Nějak mi došlo, že nic netrvá věčně a všechno se mění.

Byl to pro mě návrat a jezdím opravdu pro zábavu. Poslední roky pro mě byly trochu stresové. Neustálé dělání těch nejtěžších triků a snažit se vyhrávat. I tréninky byly stresující, protože i v molitanu se může člověk vážně zranit. Tak jsem se trochu vrátil ke kořenům, díky enduru a motocrossu jsem se tím začal zase bavit. Zpočátku jsem jezdit na dakarské motorce a všechno směřuji k tomu, abych se v lednu vydal na Dakar.

Každopádně je to směrem k Dakaru velká změna. Je to jen odskočení si a zábava, nebo je to výhybka a chtěl bys přesměrovat kariéru tímto směrem?
Je to ta výhybka. Freestyle motocross bych chtěl dělat už jen pro zábavu. Myslím si, že patnáct let závodění je dost a deset medailí z mistrovství světa v tomto sportu nikdo nemá. Už tam není medaile, kterou bych neměl. Jsem přece jen o trochu starší a je to pořád ten stejný kolotoč, který se točí stále dokola a už mě to začalo unavovat. Ještě než jsem si zlomil nohy, jsem říkal, že toto bude moje poslední sezona. 

Domníval jsem se, že ten rok vybojuji desátou medaili z mistrovství světa. Pak, když jsem ležel se zlámanýma nohama v nemocnici, chtěl jsem vydat zprávu – jakousi rekapitulaci mé kariéry. Napsal jsem organizátorům, ať mi uvedou roky, kdy a jakou medaili jsem získal. Poslali mi soupis a já zjistil, že už jsem tu desátou medaili vlastně měl.

Super, já už tu desátou vlastně mám, to je jistě znamení. Takže freestyle motocross chci dělat pořád, ale už spíše jen mediální projekty. Kdyby se mi podařilo naučit se nebo vymyslet nějaký nový trik, proč ne. Chtěl bych dělat věci, které nedělá nikdo jiný na světě, ale závodit už nechci. Rád se zúčastním exhibice jako Gladiátor games na nějaké střední úrovni a věřím, že se na to budu moci i těšit.

Nyní mám za sebou tři dny freestyle motocrossu. Bylo to fajn, protože už nemusím; a bylo to pro mě velké odreagování, ale pořád mě u toho bolí nohy. Dopady jsou tvrdé, takže jsem se rozhodl – vše vložím do toho, abych něco dokázal v rallye.

Triky na motorce má Libor stále v krvi

Věnuji tomu tři roky. To je takový můj základní plán. Freestyle motocross odsouvám na druhou, třetí kolej. Rád bych tím bavil sebe i fanoušky. A samozřejmě, když mám doma velkou dakarskou motorku, na které nikdo nejezdí, tak je to další výzva k tomu, abych s ní zkusil vymyslet nějaký trik.

Laickým pohledem jsou to stále jen motorky, ale ve skutečnosti je to obrovská změna. Co to pro tebe znamená a jak jsi musel změnit svůj přístup k přípravě? Přece jen FMX je spíše sprint, maximální soustředění a výkon na pár minut. Dakar jsou dva týdny s minimálním odpočinkem, kde nesmíš udělat chybu, ale musíš se neustále soustředit a jet na maximální výkon.
Já si uvědomoval, že si po tom zranění musím dát nejdříve svoje tělo zpátky do dobrého stavu. Takže jsem přes zimu udělal program, který mě vlastně postavil na nohy a pomohl mi dát zbytek mého těla do formy. To mi pomohlo. Znovu jsem se dostal do sportovního módu, ačkoliv mají mé nohy čtyřicet šroubů a znovu běhat zatím neumím.

Není to prostě ideální, ale myslím si, že výkonnost nohou je zpět tak ze sedmdesáti procent. Věřím, že do Dakaru máme ještě čtyři až pět měsíců a že se to jistě zlepší. Potom mám přislíbeno, že by mi vyndali pár šroubů a mělo by to vést k dalšímu zlepšení. Je pravda, že celý život jezdím pomalu a freestyle motocrossová finálová jízda trvá maximálně dvě minuty, za které se úplně vyčerpáš. A je to hlavně o hlavě, ne ani že by to bylo tak fyzicky náročné.

Ve freestyle motocrossu jsem hodně cvičil a byl ve formě, abych zvládal to množství tréninků – ať už v molitanu, nebo na hlíně. Abych vypiloval dvouminutovou jízdu, byly to hodiny trénování denně, a převážně proto jsem dřel na kondici a fyzičce. Je mi jasné, že se potřebuji naučit být vytrvalý. Něco jsem si o tom četl, sledoval filmy.

Všichni mi říkali, že jsem malý a hubený, že nemůžu jet Dakar. Ale já nechci být tlustý! Nemyslím si, že by to bylo dobré pro jakýkoli sport. Na druhou stranu chápu, že Dakar jezdí takoví pořízci. To je spíše taková představa, že člověk musí být větší. Ale vím třeba, že jsou jezdci, kteří mají podobnou postavu jako já – což mě samozřejmě uklidňuje, že je tam aspoň někdo takový malý.

Libor se chystá na Dakar v barvách českého týmu MRG

Uvědomuji si, že díky mojí váze budu třeba o dvacet kilo lehčí než většina lidí tam. Ale díky tomu mi pojede motorka rychleji. Vím, že se na to musím připravit. Spojil jsem se s cyklisty v Praze a šel na laktátový test. Tam zjistili, že je moje fyzička výborná na krátkou vzdálenost, ale moje tělo neumí pracovat ekonomicky a dlouhodobě, takže jsem započal trénink podle plánu v malých tepových frekvencích. 

Takové tříhodinové jízdy na kole praktikuji téměř každý den. A opravdu jsem překvapený, jak se to zlepšilo. Učil jsem se jezdit na tep sto deset a myslím, že ze začátku by mě předjela i nějaká babička s nákupem. A samozřejmě po měsíci, po dvou se to zlepšilo.

Teď už cítím velkou změnu. Myslím, že příprava cyklistů se pro rallye hodí. Člověk, který by odjel Tour de France a ještě jezdil na motorce, by byl ideálně připravený. Cyklisté mají přípravu na úplně jiné úrovni, protože jejich sport je hlavně o fyzičce. I některé přední motocrossové týmy na mistrovství světa v motocrossu jedou též podle plánu cyklistů. A ještě je mému srdci blízké, že cyklisté vypadají jako já, ne jako ti obři, kteří jezdí Dakar.

To, že jsem menšího vzrůstu... s tím nic neudělám, není to ideální, ale už nevyrostu. V rámci přípravy jsem si zajel Mistrovství republiky v enduru. Hodně pršelo. Protože se na nohy nemohu stoprocentně spolehnout, bojím se občas si dupnout a pomoci si nohou. Pořád to v té hlavě mám. Jezdci si zvládají hodně pomáhat nohama a odrážet se. Já jsem malý, takže jsem se těma nohama neodrážel ani předtím a ani teď je vůbec nechci dávat na zem.

Nemám nejlepší fyzické předpoklady k tomu, abych byl rallye jezdec. Na druhou stranu mě freestyle motocross naučil určité psychické odolnosti a disciplíně, abych se na danou věc dobře připravil. A to používám i na rallye – snažím se jíst pravidelně a po tréninku doplňuji proteiny. I v zrcadle jsem takový větší, býval jsem úplné tintítko, a cítím se dobře.

Víťa Libora nešetří

Tréninky mi hodně dávají a posouvají mě dál, ale pořád jsem si nebyl jist sám sebou. Rozhodující pro mě byla příprava v Srbsku s týmem MRG. Na týmovém soustředění jsem se seznámil s Milanem Englem (zkušený dakarský závodník – pozn. red.), jezdili jsme spolu podle navigace. 

Fyzička mi nedělala problém. Vůbec jsem nebyl unavený, a to jsme jezdili šest dní v kuse denně sto šedesát kilometrů. Já pořád padal, ale opravdu často, takže jsem neustále zvedal motorku. Zpočátku jsem měl obavy, že ji neuzvednu – s plnými nádržemi váží sto osmdesát kilogramů. Ale tam jsem zjistil, že ji dokážu zvednout i šestkrát za den, a to mě celkem uklidnilo.

Začal jsem věřit, že fyzička asi nebude ten největší problém. Na druhou stranu jsem zjistil, že Milan jezdí o dost rychleji. To mě samozřejmě štvalo. Já nikdy nebyl tréninkový jezdec, ale když jsem pak závodil, šlo mi to o dost lépe, tak doufám, že tomu tak bude i v rallye.

Během tréninku jsem se bál, protože jsme jezdili po polních cestách nebo v šotolinách nebo i v normálním provozu. Občas na nás vyběhlo stádo krav nebo divokých koní. Asi pětkrát, šestkrát jsem prorazil kovový drát. Pozemky jsou obehnané dráty kolem dokola, aby neutekl dobytek. My jsme si trasy kreslili jen podle satelitních snímků a tam dráty nebyly vidět.

Já jel vždy první, abych se učil navigovat, a protože jsem byl nejpomalejší. A vlastně hlavně proto, že první nemá možnost číst si stopy, které jsou namalované na zemi. Takže jsem musel navigovat a tím se velmi učil. A to byl také důvod proražení asi tak šesti drátů… Některé předním kolem, dva plexisklem, za které jsem se naštěstí vždy včas schoval.

Díky bohu, že dakarka má plexisklo, jinak bych byl o hlavu kratší. Také proti mně vyjel traktor. Srbsko je taková chudší země a my byli na venkově, tak jsem jezdil trošku opatrněji. Bylo to vážně skvělé seznámení s navigací a zjistil jsem, že mě to velice baví. Vůbec se nedivím všem hobby jezdcům, kteří chtějí dělat rallye, protože je to vážně dobrodružství a člověk se ještě projíždí nádhernou přírodou.

Jsi zvyklý vyhrávat, ale nyní bys měl spíše sbírat zkušenosti. Jak si toto poskládáš v hlavě před startem Dakaru a přípravných závodů? S jakým cílem bys tam chtěl jet?
Určitě chci dojet, to je úplně zásadní cíl. A samozřejmě si nechci udělat ostudu. Já se prostě připravím, jak nejlépe budu umět – jak fyzicky, tak jezdecky. Pak tam ze sebe vydám všechno. Jak to dopadne, jak pojedu nebo kam dojedu, to ví jen bůh. Nechci si klást žádné cíle. Spíše mě mrzí, že moje příprava není kvůli finanční situaci s koronou taková, jak jsem si představoval.

Libor ve skoku

Není na tak profesionální úrovni, jak bych si přál a jakou bych mohl mít ve freestyle motocrossu. Tam mi stačí jen pár motorek. Tady jde o týmovou práci. Je to všechno složitější a bohužel v Čechách nemáme podmínky, kde by se dalo na Dakar dobře připravit. To mě trošičku mrzí a vím, že to ovlivní celý můj výkon.

Bohužel jde vždy o finance. Mám sériovou motorku. Vím, že ostatní mi ujedou už jen tím výkonem. Na tom bych rád určitě ještě zapracoval, protože vzhledem k mým malým zkušenostem nejsem ani moc rychlý, tak bych měl mít alespoň rychlou motorku, abych se nepral ještě s výkonem. Na tom se budeme snažit ještě zapracovat. Já si původně myslel, že to tedy dám na sériovce, ale teď mi čím dál více dochází, že mi bude chybět výkon.

Existují z freestyle motocrossu nějaké věci, které pro tebe mohou znamenat na Dakaru výhodu, nebo je to prostě úplně jiný svět?
Na jednu stranu je to vážně úplně jiný svět. Na druhou je to pořád parta lidí, kteří mají rádi motorky a baví je to. Z freestyle motocrossu si beru hlavně tu psychickou stránku věci. Myslím tím, že vím, že o něco jde, že budu disciplinovaný. Zabývám se i meditací, potřebná je určitá klidná mysl. Musí tam být klid a musí mě to bavit a pak to bude dobré. To si myslím, že jsem se v FMX naučil.

Freestyle motocross je hlavně o hlavě a troufám si tvrdit, že mám natrénováno. Ve freestyle motocrossu jdeš do každého závodu na mistrovství světa nebo na X-games dělat ty nejtěžší triky. Víš, že je to nebezpečné, ale prostě to uděláš co nejlépe. Někdy se to také nepodaří a pak máš čtyřicet šroubů v noze. To se prostě někdy tak stane.

Léta jsi kolem sebe budoval skvěle fungující tým. Teď spolupracuješ s již zaběhlým týmem. Jak to funguje?
Je to paráda. Když jsem ještě před více než dvaceti lety závodil v motocrossu, jel jsem závod družstva za Delta-racing, který tenkrát vedl Ervín Krajčovič. A teď jsme se po dvaceti letech znovu spojili. Ervín vede tým MRG. Mně se líbí jejich atmosféra a kamarádství. Na druhou stranu, není to tovární tým. Je to český tým a stejně jako mě tak i je omezují finanční možnosti. Myslím, že kdyby se našel ještě další silný sponzor, který nám pomůže, můžeme to dělat ještě lépe.

Pavel Kubíček je Liborovi oporou nejen v přípravě, ale chystá se s ním i na...

Po testování v Srbsku mě však uklidňuje, že jsme si lidsky sedli. Byli jsme tam jako parta kámošů, kteří se znají léta. Takže se těším. Ervín mi pomáhá a předává mi zkušenosti. Beru si s sebou svého mechanika Petra Vesického, který se mnou byl na freestylu. Dalším mým mentorem je Pavel Kubíček – jeden z prvních lidí, za kterými jsem tehdy s myšlenkou na Dakar šel. Stále to spolu probíráme a diskutujeme. Těším se, že bude na Dakaru se mnou a pomůže mi na všechno dohlížet a bude mi psychickou oporou a poradcem.

Máš nějaké vzory, co se Dakaru týče? Nebo někoho, kdo tě ovlivnil?
Jedním z lidí, kteří se mnou byli v Srbsku, je Martin Čábala, který jel Africa eco race. On začal jezdil na motorce ve čtyřiceti osmi letech, kdy prodělal nějakou hroznou nemoc. Uřízli mu půlku pusy kvůli rakovině a prodělal chemoterapii. Teď, po třech letech, jezdí rallye. A když byl na Africa eco racu, zlomil si nohu a dojel s tím pět set devadesát kilometrů! Má jí teď podobně sešroubovanou jako já. Myslel si, že druhý den pojede další etapu.

Hodně jsem se díval na historii Dakaru, nejvíce mě zaujala osmdesátá léta, co se tam dělo a jaké tam byly příběhy. Závodili tam dva jezdci na motorkách a pět let se rvali o první místo. Jeden rok vyhrál ten, potom ten druhý. Jeden z nich si zlomil obě nohy a dojel s tím do cíle. Byla tam spousta emocí. Hrdina je pro mě každý, kdo Dakar na motorce dojede. V autě se může vozit každý. (smích)

Co tě teď čeká? Další příprava, tréninky, závody?
O tomto víkendu 12. a 13. září máme v Benešově Rock’n’ride festival, kde si trochu zafreestyluji a zablbnu s kluky, což mě potěší. 

Výšku a skoky má Libor v krvi

Začátkem října jsem měl jet v Maroku nejdůležitější závod před Dakarem. Měla to být zároveň kvalifikace, kde bych ukázal své schopnosti. Nicméně kvůli koroně se ruší a závod se přesouvá do Španělska. To mě mrzí, protože Maroko se mělo jet v písku, stejně jako Dakar.

To je další důvod, abychom se sbalili a alespoň na nějaký čas jeli trénovat do písku, protože já se s dakarkou stále sžívám. Myslím si, že na polích a motocrossových tratích jsme spolu za dobře, ale v dunách jsem jezdil sedmkrát, osmkrát v životě, v Dubaji nebo v Namibii, ale vždy to bylo o tom najít tu největší dunu a udělat na ní co největší skok s co největším trikem.

Nikdy jsem na ní nejel s dvěstěkilovým monstrem a snažil se najít tu správnou dunu. Takže to bude něco jiného. Jet Rallye Dakar s tím, že jsem nikdy nejel v písku, by bylo bláznovství. Na druhou stranu, už jsme zaplatili startovné a všechno je jednou poprvé. Ale rád bych se co nejlépe připravil. A to teď stojí na financích, ať už mých, nebo celého týmu.

Mluvil jsi o festivalu Rock’n’ride v Benešově, což je akce, kterou spoluorganizuješ a tradičně se tam setkáváš s fanoušky. Letos se uskuteční 11. a 12. září. Uvidí tě letos fanoušci s dakarkou, anebo s FMX motorkou?
Přivezu určitě dakarku, ale vezmu si s sebou i freestylovku i endurko. První den v pátek si chci s kluky zajezdit freestyle. To je takový klidnější den, kdy to všechno teprve začíná, a v sobotu se budu věnovat spíše moderování. Uvidím, jestli budu mít čas si zajet cross country závod, anebo to možná také skončí tím, že budu jen moderovat a organizovat, protože si to chci užít bez stresu.

První trik Libora Podmola na dakarské motorce

Už jsi udělal s dakarkou nějaký trik? Přeci jen je to úplně jiná motorka. Jde to vůbec?
Asi za to dostanu od Ervína vynadáno, ale myslím, že něco zkusíme.

Třetí místo v prvním závodě

V době vydání tohoto článku má Libor Podmol první dálkový závod za sebou. Všem škarohlídům vyrazil dech, a i mezi konkurenty si vydobyl respekt. Nejenže rallye v Řecku dokončil, ale podařilo se mu vyhrát jednu z etap a celkově dojet na třetím místě! Na nováčka neuvěřitelný výsledek. Po závodě řekl: 

„Jsem nadšený. Zjistil jsem, že špička Evropy jede v tempu, které bych časem zvládl. U rallye jezdců jsem si vydobyl respekt,“ okomentoval svůj výkon.

Závod vyhrál Polák Maciek Giemza, druhý byl Milan Engel – týmový kolega z českého týmu MRG. Tím na sebe tým manažera Ervína Krajčoviče, výrazně upozornil a my se můžeme těšit na letošní Dakar.

Autor:
  • Nejčtenější

Autoškoly mají povinně vyučovat holandský chvat na otevření dveří, přeje si EU

25. března 2024

Autoškoly by se měly do budoucna při výcviku nových řidičů věnovat bezpečnosti chodců a cyklistů....

Ukrajinský malíř nevzdává boj se Škodou. Spor o design zamítl i ústavní soud

28. března 2024

Malíř a designér Vladislav Vovkanič neuspěl s ústavní stížností ve sporu se společností Škoda Auto....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

AUTOVIDEO: Čínské ferrari nemá žádné zápaďácké díly. Stovku dá za 1,9 s a stojí třetinu

24. března 2024

Čína se stále více emancipuje i v případě supersportovních aut. V poslední době se objevily...

Autorizované, nebo neautorizované servisy? Boj mezi nimi se vyostřuje

22. března 2024

Dát auto do autorizovaného, nebo neautorizovaného servisu? Věčné dilema, které nemá jednoduchou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Číňané vycítili šanci uspět s létajícími auty, koupili práva na slovenský AirCar

27. března 2024  18:40

Čínská společnost Hebei Jianxin Flying Car Technology koupila exkluzivní práva na výrobu a...

Průkopnický fiat ukázal všem cestu. Jezdil s ním i Ferrari

29. března 2024

Italská továrna Fiat představila koncem 60. let minulého století vůz, který předběhl konkurenci a...

Dopravní policie v pohotovosti. Akce Velikonoce bude probíhat čtyři dny

28. března 2024

S cílem zabezpečit plynulost dopravy a zvýšit bezpečnost všech účastníků silničního provozu...

Xiaomi na kolech v prodeji. Čínský výrobce telefonů už nabízí svůj elektrovůz

28. března 2024,  aktualizováno  15:25

Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily. Firma v Číně zahajuje...

Diář petrolheada: Do Mostu dorazí klenoty z Mnichova i Stuttgartu

28. března 2024

Zdá se, že i přes poslední záchvěvy je zima u konce a vládu po ní přebírá snad rovnou léto. Alespoň...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...