Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Jídlo

Vinobraní bude letos později, zrání hroznů zpomalilo chladnější a deštivější léto

Vinobraní na Pálavě. foto:  Petr Topič, MAFRA

Brno - Nejméně o dva týdny později než loni začne na jihu Moravy hlavní část letošního vinobraní. Důvodem je chladnější a deštivější léto i začátek září, hrozny mají ještě nízkou cukernatost a k dozrání potřebují slunečné dny a chladné noci, řekli oslovení odborníci i zástupci vinařů.
  13:02

Víno drsné jako Gruzie. Chci ho zkusit udělat lehčí a pitelnější, říká mladá vinařka

„Hlavní sklizeň začne podle mého odhadu až poslední týden v září, tedy později než v uplynulých pěti teplých letech. Hrozny při deštích natáhly vodu a cukernatost je tak ještě nízká. Pokud ale vyjde předpověď počasí, měla by se v průběhu příštího týdne zvýšit,“ poznamenal prezident Svazu Vinařů Tibor Nyitray.

Jak poznamenal Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, vinobraní se tak letos vrací ke svým tradičním termínům. „Potřebujeme ještě aspoň týden tepla a slunečného počasí. Vinobraní bude trvat do přelomu října a listopadu, jen mám obavu, aby pak v noci neklesaly teploty pod nulu a nezmrzly listy,“ dodal Pavloušek.

Nízkou cukernatost hroznů ukazuje i pravidelná předsběrová analýza, kterou na začátku každého týdne zveřejňuje firma BS Vinařské potřeby. Cukernatost dosahovala maximálně 18 stupňů a jen u některých odrůd, za zralé se obvykle považují bílé hrozny s cukernatostí 21 stupňů a modré s cukernatostí 22 stupňů.

Plocha vinohradů poprvé od roku 2011 klesla. Nejvíce se pěstuje Pálava a Ryzlink

Míra cukernatosti hroznů se liší nejen podle odrůdy, ale i místa, kde hrozny dozrávají. Zatímco Veltlínské zelené z Lednice mělo na začátku týdne cukernatost 11 stupňů, stejná odrůda testovaná na Strážnicku měla 14 stupňů.

Na jihu Moravy momentálně neřádí žádná vážnější choroba révy vinné, vinohradníci ale i nadále čelí u révy houbové nemoci ESCA, na kterou zatím odborníci nenašli žádný spolehlivý lék. „Tato nemoc k nám přišla s oteplováním, zřejmě sem byla zavlečena se sazenicemi ze zahraničí a dařilo se jí hlavně v teplých letech,“ poznamenal Nyitray.

Výzkumu této nemoci se věnují i odborníci na Mendelově univerzitě. „Na konci roku snad bude hotová metodika, která by měla pomoci v boji s touto chorobou. Zatím se zdá, že se do keřů dostává v místech, kde kmen poškodí mechanizace ve vinohradu,“ uvedl Pavel Pavloušek.

Ledové víno ročník 2019 nebude. Počasí mu tuto zimu vůbec nepřeje, upozornil šéf svazu

Výskyt nemoci ESCA se podle něj s letošním chladnějším počasím ale významněji nesnížil. „Hodně to ale souvisí se stresem rostlin, který může být naakumulovaný. Pak by se důsledky letošního počasí projevily až v dalších letech. Keře letos jsou vitálnější a budou mít lepší šanci chorobám čelit,“ doplnil Pavloušek.

V České republice je podle posledních údajů 18.111 hektarů vinic, pouze 677 hektarů vinic je v Čechách, zbytek na Moravě. Z podoblastí znojemské, mikulovské a velkopavlovické leží většina na území jižní Moravy, jen malá část zasahuje do kraje Vysočina. Podoblast slovácká leží na území Jihomoravského a Zlínského kraje.

Autor: