Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Až nás půjdou miliony. Jak těžké je počítat účastníky demonstrací

Petr  Vidomus
Petr Vidomus
15. 9. 2020
 7 824

Na jednu z prvních povolebních demonstrací v Bělorusku přišlo 30. července 63–70 tisíc lidí. Nebo taky – podle policie – třikrát míň. O počtu účastníků se vedou spory prakticky po každé větší demonstraci. Moc na tom nezměnily ani nové technologie jako umělá inteligence nebo drony.

Až nás půjdou miliony. Jak těžké je počítat účastníky demonstrací
Zdroj: Srpnový Minsk. Pořádkové síly a žiletkový drát střeží prezidenta před demonstranty. Andrej Bortnikau / Shutterstock

Píše se rok 1995 a američtí občanští aktivisté chtějí upozornit na svízelnou situaci afroamerické komunity. V tradici pochodů na Washington svolají Million Man March – milionový průvod.

Organizátoři tvrdili, že názvu dostáli, podle nich se na prostranství v parku National Mall sešlo 1,5 až 2 miliony účastníků. Jenže Národní správa parků (NYSP), v jejíž gesci park je, odhadla počet příchozích několikrát níž – na 400 tisíc. Zjevný rozpor přinesl spršku výhružek soudními spory a vyústil v rozhodnutí Kongresu, že NYSP může sice účast odhadovat, ale odhady nesmí zveřejnit, což platí ve Washingtonu dodnes.

Marš!
Zdroj: Shutterstock

Z dějin pochodů na Washington

Z dlouhé tradice pochodů na Washington vybírá Matěj Schneider tři, které spojuje motivace: byly to pochody chudých. Úplně první byl pochod nezaměstnaných za velké krize v roce 1894:

Za ještě větší krize v roce 1932 se na Washington vydali veteráni 1. světové:

A pak Pochod chudých lidí, poslední z pochodů chystaných Martinem L. Kingem:

Pozdější výzkumy ukázaly, že odhad úřadů byl přesnější, ale případ „milionového průvodu“, který milionový nebyl, dobře ilustruje, jak můžou být odhady účasti na politických akcích ožehavé. A ačkoli se do měření stále častěji zapojují nové technologie, spory trvají.

Příkladů bychom našli mnoho. Odhady účasti na inauguraci Baracka Obamy se pohybovaly v rozmezí od milionu do 1,8 milionu. Ostře sledované protivládní demonstrace v Hongkongu (2014) mělo navštívit 510 tisíc lidí podle organizátorů, policie kontrovala značně nižším číslem 98 tisíc. Odhady účasti protibabišovské demonstrace na Letné v listopadu 2019 se pohybovaly od 200 tisíc (policie) po 300 tisíc (organizátoři).

Obecně platí, že oficiální policejní odhady bývají téměř vždy nižší než údaje organizátorů. Například v případě protitrumpovského hnutí Women's March se v roce 2017 tyto krajní odhady u jednotlivých akcí lišily většinou o 40 až 100 procentních bodů.

Počet účastníků demonstrací má výrazný symbolický význam. Na rozdíl od jiných forem politického vyjádření ‒ jako jsou volby nebo účast v průzkumech ‒ mnohem znatelněji signalizuje míru angažovanosti a odhodlání k akci. Ve skutečnosti o úspěchu hnutí ale nerozhoduje nějaká „objektivní“ účast, ale i image daného hnutí, tedy význam, který akci připisují média, organizátoři, veřejné autority… Politici i publikum se o akcích hnutí dozvídají většinou nepřímo, z médií. Už proto je pro organizátory takřka povinností údaje o účasti nadsazovat a zhodnocovat tak svůj politický kapitál.

Pravidlo 3,5 procenta

Význam velikosti protestu pro prosazení společenské změny nedávno popularizovaly americké politoložky Erica Chenowethová a Maria Stephanová v knize Why Civil Resistance Works: The Strategic Logic of Nonviolent Conflict. Jejich „pravidlo 3,5 %“ se stalo natolik populárním, že se o něm referovalo i v souvislosti s protesty proti Andreji Babišovi a stalo se i jakousi mantrou hnutí Extinction Rebellion. Na základě studia vzorku několika stovek protestů v průběhu 20. století dospěly k závěru, že dělicí linií (ne)úspěchu je aktivní účast 3,5 % populace na akcích hnutí: cokoli nad touto úrovní přináší výraznou politickou změnu (pád režimu nebo alespoň kooptaci vzbouřenců). Nepochybně inspirativní výzkum autorek má své kritiky, kteří poukazují na význam represe vůči hnutí nebo nutnost zohlednění politické kultury či míry otevřenosti politického systému dané země.

Deset lidí na metr čtvereční?

Odhady počtu účastníků nejsou ničím novým, a i když se vyvíjejí nové technologie, v řadě případů staví na Jacobsově metodě, která vznikla už v 60. letech 20. století. Profesor žurnalistiky Herbert Jacobs byl tehdy na Kalifornské univerzitě svědkem řady demonstrací proti válce ve Vietnamu. Z oken své pracovny si všiml, že prostranství před kampusem je rozděleno do geometricky podobných částí. Fotografický snímek demonstrace rozdělený na jednotlivé sektory poté poměrně snadno analyzoval: odhadl průměrnou hustotu lidí v každém „čtverci“, výsledky z jednotlivých sektorů sečetl a získal celkový odhad počtu demonstrujících. Podobným způsobem biologové odhadují množství ptáků v zimovištích nebo hustotu vegetace.

Není v tom žádná velká matematika, a možná i proto se z Jacobsovy metody stal jakýsi zlatý standard. Výhodou je, že elementární odhad počtu účastníků si může spočítat prakticky každý. Základními parametry jsou velikost plochy daného prostranství, procentuální podíl plochy, který je lidmi obsazen, a hustota davu.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Velikost plochy lze snadno vypočítat poměrně snadno pomocí aplikací, často postavených na datech z Google Maps, jako třeba na webu Maps and Directions. Jiné aplikace odhadnou na základě podobných metod a zadané hustoty rovnou počet účastníků. Jde například o MapChecking. Jejich slabinou je, že vstupním zdrojem je uživatelem zadaný odhad průměrné hustoty účastníků na prostorovou jednotku (na metr čtvereční).

Už samotná velikost plochy a dostupné znalosti o průměrné hustotě nám dávají vodítko k ověření příliš nadsazených údajů o účasti. Maximální reálná hustota bývá šest lidí na metr čtvereční plochy. To už je velmi hustý dav, ve kterém se prakticky nepohnete (například na koncertech v blízkosti pódia). Průměrná hustota na demonstracích ale bývá maximálně tři lidi na metr čtvereční. Pokud někdo uvádí nesmyslně velký počet účastníků, lze ho odhalit právě zpětným výpočtem hustoty: pokud vychází například deset lidí na metr čtvereční, je jasné, že tu něco neklape.

Ve většině případů takový výpočet postačuje, podobně počty odhaduje i policie, často na základě zkušeností z hromadných akcí z minulosti (byť naneštěstí málokdy zveřejňuje konkrétní metodologii). Elementární odhad je možný i na základě modelových vizualizací, které publikoval například britský sociolog Keith Still.

Dav na demonstracích nebo koncertech  nebývá homogenní: hustota je obvykle podstatně větší u pódia nebo u centra dění. Statistici si tedy pro přesnější odhad fotografie demonstrací rozdělují na stejně velké sektory, které analyzují samostatně (tedy jako původně Herbert Jacobs). V zásadě se postupuje tak, že pro každý sektor (například 10 metru čtverečních plochy) si analytik zaznamenává jednak hustotu (většinou na základě předem dané stupnice), jednak podíl obsazenosti sektoru (např. od 25 % do 100 % ‒ čtverec plochy totiž může být plně obsazen pouze z části). Tímto postupem mimo jiné také snadno vyloučíme plochy, které můžou být lidmi obsazeny jen minimálně (květináče, různé překážky, pódia apod.). Následně poměrně jednoduchým statistickým výpočtem získáme celkový počet účastníků akce. Validitu odhadu je vhodné dále posílit doplňujícími daty, například na základě údajů z hustoty veřejné dopravy v daný den.

Zdroj: Shutterstock

Největší české demonstrace od roku 1989

23. 6. 2019: Demonstrace na Letné za nezávislost justice a proti Andreji Babišovi (283 tisíc podle T-Mobile, 200 tisíc podle policie)
16. 11. 2019: Druhá demonstrace na Letné (podle T-Mobile 257 tisíc, podle policie 250 tisíc)
21. 4. 2012: Demonstrace ČMKOS proti reformám vlády Petra Nečase (podle organizátorů až 150 tisíc, podle policie 90 tisíc)
8. 11. 1997: Demonstrace odborářů proti hospodářské a sociální politice Klausovy vlády (podle organizátorů až 120 tisíc, podle policie 60 tisíc

Zdroj: ČTK

Ačkoli je pro tyto účely možné použít fotografie z výškových budov, dnes se často používají fotografie z letadel nebo dronů, které o poznání méně zkreslují (fotografové dobře vědí, že stejná skupina lidí vypadá pod různým úhlem jinak, tedy více či méně početná). Použití dronů má ovšem svá rizika a na hromadných akcích je u nás dost omezeno Úřadem pro civilní letectví ‒ například při první demonstraci proti Andreji Babišovi na Letné byly povoleny pouze dva, zbytek suplovaly jeřáby.

Existují i méně sofistikované metody. Například datoví novináři Českého rozhlasu v roce 2017 použili jednoduchou metodu „tužka a papír“, kdy ručně počítali hlavy na zvětšené fotografii z Václavského náměstí. Toto počítání hlav bylo doplněno odhadem u sektorů zakrytých stromy. Zamýšlené použití tzv. neuronové sítě k automatické detekci obličejů se redaktorům údajně neosvědčilo.

Odhady z mobilů do tří hodin

Zatímco seriózní odhad z fotografie může trvat i několik dní, k analýze účasti na základě dat mobilních operátorů postačuje několik hodin (např. T-Mobile uvádí dodání odhadu do tří hodin po ukončení akce). Lokalizační data jsou vlastně záznamy z vysílačů v dané oblasti, které monitorují aktivitu účastníků sítě, jako volání, posílání zpráv, přihlášení na internet, ale i přechod od jednoho vysílače k druhému a podobně. Ačkoli tato data operátoři analyzují z jiných důvodů – dají se využít pro plánování dopravy nebo pohybu kolem obchodních center, takže se dají zpeněžit – lze je využít i k relativně přesnému odhadu počtu účastníků demonstrací. Například protest proti Andreji Babišovi na Letné odhadl T-Mobile v červnu 2019 na 283 tisíc účastníků (policejní odhad 200 tisíc).

Na rozdíl od dřív zmíněných postupů se v tomto případě s analýzou začíná už před konáním akce. Vyměří se lokalita, v níž se budou účastníci pravděpodobně pohybovat, analyzuje se běžný komunikační provoz v daném místě, a především se vytipují vysílače, které oblast dobře pokrývají a zároveň nemají mnoho překryvů s jinými oblastmi. „Moderní mobilní telefony velmi aktivně vyhledávají nejsilnější zdroj signálu, takže pokud akce není příliš rozsáhlá nebo v členitém terénu, nebývá počet takto vytipovaných vysílačů moc vysoký. Při samotném výpočtu vycházíme primárně z počtu přihlášených mobilních telefonů do naší mobilní sítě,“ vysvětluje Adéla Ráčková, manažerka oddělení Big data a pokročilé analytiky T-Mobile.

Letná Antibabiš: Foto: Petr Bonek / Shutterstock

16. listopadu 2019. Při demonstraci na Letné se dohady telefonních operátprů a policie lišily o pouhých sedm tisíc. Což je při zhruba čtvrtmilionu demonstrujících pozoruhodná shoda

Odhad z mobilních dat je přesnější ve velkých městech s detailním pokrytím, možnost ohraničení se zhoršuje v členitém terénu a v málo obydlených oblastech se špatným pokrytím vysílači. I tady je třeba počítat se zkreslením. V případě uvedené demonstrace na Letné bylo zmiňováno zanedbání lidí bez telefonů (především dětí, kterých zde bylo mnoho), nebo naopak pravděpodobné započítání policie a organizačního personálu (což je v celku naopak zanedbatelné). Zmínit je třeba i časový aspekt: T-Mobile na Letné analyzoval pouze časový úsek mezi 16.30–19.00, a započítával pouze ty účastníky, kteří na místě strávili alespoň 20 minut.

Protesty v pohybu

Mnohem obtížnější jsou odhady počtu účastníků v pohybujících se demonstracích a průvodech. Dav je v tomto případě mnohem hůře kontrolovatelný, účastníci můžou do průvodu vstupovat a opouštět jej v různých fázích protestu, navíc průvod nemusí mít jednoduchý lineární průběh z bodu A do bodu B. Odhad na základě fotografií v takovém případě nebývá přesný. Možná i proto se odhady účastníků pohybujících se demonstrací výrazněji rozcházejí. Známý je například případ protiválečné demonstrace v Londýně roku 2007, která směřovala z Hyde Parku na Trafalgar Square: zatímco organizátoři uváděli 60 tisíc účastníků, policie velikost odhadla na 10 tisíc, což už je značný rozdíl.

Velké zkušenosti s pohybujícími se demonstracemi mají v Hongkongu, kde protičínské protesty probíhají více než dekádu, často se opakují a mnohdy mají podobu průvodu v relativně jasně vymezitelném prostoru mezi mrakodrapy. Také zde jsou odhady kontroverzní a značně nevděčnou činností, neboť odhadovaná účast se okamžitě stává symbolickým zdrojem ve vyjednávání s ostrovními i pevninskými úřady.

Hongkong 2019Zdroj: Shutterstock

V roce 2014 se symbolem protestů v Hongkongu stal – deštník. Nejenže poskytuje dobrou ochranu proti dešti a aspoň chabou proti vodnímu dělu. Především ale brání kamerám, aby demonstrantům nebylo vidět do obličeje, což v době velkých databází získává na důležitosti. A počítání demonstrantů bylo zase o stupínek komplikovanější.

Vedle odhadů policie a organizátorů tu probíhalo šetření Ústavu veřejného mínění Hongkongské univerzity. Jeho metoda spočívala v kombinaci počítání (přesněji odhadu) v jednom bodu průvodu a následném telefonickém průzkumu. V kontrolním bodu (třeba P) umístěném těsně před koncem průvodu několik výzkumníků odhadovalo počet průchozích v pravidelných časových odstupech. Z těchto dat byl vypočítán celkový počet účastníků, přičemž možné zkreslení (způsobené tím, že někteří opustili průvod před bodem P nebo do něj vešli za bodem P) bylo korigováno následným telefonickým průzkumem náhodně vybraných účastníků demonstrace. Nevýhody tohoto postupu jsou nasnadě: časová i finanční náročnost, nedůvěra respondentů, problém s konstrukcí vzorku apod.

Tým hongkongských a australských statistiků pak zvolil alternativní metodu dvou sčítacích bodů. Účastnící byli počítáni (opět spíš odhadem) ve dvou stanovištích, jednom v první třetině průvodu (A) a druhém na začátku poslední třetiny (B). Dvěma stanovišti se eliminovala chyba způsobená odchodem účastníků mezi body A a B, zkreslení způsobené ještě pozdějším odchodem bylo sníženo dotazníkovým šetřením na místě. Zajímavé je, že odhady ve sčítacích bodech (většinou 3–4 nezávislé odhady, každých 5 minut) se moc nelišily, rozdíl v odhadu se pohyboval v řádu desítek lidí.

Autoři výzkumu Paul Yip a Ray Watson míní, že jejich odhady jsou přesnější než první zmiňovaná metoda nebo počítání podle fotek ze satelitu. A ačkoli ani tento postup není dokonalý (nezachytí třeba účastníky, kteří do průvodu vstoupili a zase z něj vystoupili mezi body A a B), považují jej v dané situaci za nejlepší možný. Jejich závěr však organizátorům, kteří uváděli většinou dvojnásobná čísla, zjevně radost neudělal: „Víme, že dokonalá metoda počítání neexistuje. Zdá se ale, že policejní odhad je rozumný, zatímco odhady organizátorů nikoliv.“

Protesty v Hongkongu: srovnání různých metodik

 

2003

2004

2005

2006

Policie

350 tisíc

200 tisíc

63 tisíc

28 tisíc

Organizátoři

500 tisíc

530 tisíc

250 tisíc

58 tisíc

Jeden sčítací bod

362–429 tisíc

180–210 tisíc

81–98 tisíc

36–43 tisíc

Dva sčítací body

x

140–190 tisíc

60–80 tisíc

25–27 tisíc

Satelit

x

192 tisíc

92 tisíc

22 tisíc

Zdroj: Paul Yip, Ray Watson et al. Estimation of the number of people in a demonstration. Australian and New Zealand Journal of Statistics (2010)

Víc než počet hlav

Velké debaty ohledně etiky i legálnosti využití osobních dat z velkých demonstrací vzbudil na jaře výzkum americké marketingové společnosti Mobilewalla. Ta údaje o uživatelích služeb neshromažďuje sama, ale nakupuje je od telekomunikačních firem, internetových poskytovatelů, inzerentů a podobně. Následně je technologiemi umělé inteligence analyzuje a výsledky dál prodává zejména komerčním partnerům. Firmou běžně používaný postup vzbudil nevoli poté, co jej využila k analýze demografické skladby účastníků demonstrací Black Lives Matter ve čtyřech amerických městech mezi 29. a 31. květnem. Analýza nazvaná George Floyd Protester Demographics: Insights Across 4 Major US Cities jde za hranu toho, co je možné v tuzemském právním prostředí: z mobilních dat zjišťuje gender, etnicitu, věk a bydliště účastníků bez jejich vědomí. Výzkum vzbudil rozhořčení zejména mezi demokratickými senátory, a možná i proto byl následně z webu stažen.

Podobná analýza by v českém kontextu pravděpodobně nebyla možná a také zástupkyně T-Mobile tvrdí, že takovými daty nedisponují. „Ne, neděláme to, a ani to není možné. Pro tento typ analýz se zpracovávají data, která jsou anonymizována již na samotném zdroji dat (mobilní síť),“ říká Adéla Ráčková.

Sociologové však, a to experimentálně i v Česku, skladbu demonstrujících zjišťují jinými způsoby. Většinou se z protestujících na místě sestavuje náhodným výběrem vzorek, který reprezentuje účastníky dané demonstrace (nikoli tedy celé hnutí). Vybraní respondenti pak odpovídají na otázky v rozhovorech na místě, v dotazníku poštou, případně může jít o kombinaci těchto technik. V Česku byl tento postup využit například v roce 2012 během Prague Pride nebo loni v rámci klimatických demonstrací Fridays for Future. Tým kolem politologa Ondřeje Císaře z FSV UK pochopitelně nezajímaly jen běžné demografické charakteristiky, ale i politické postoje účastníků a další.

Wikipedie protestů

Údaje o demonstrantech začínají dávat větší smysl ve vzájemném srovnání, pokud máte údaje za větší časové období, z více měst a z různých typů protestu. Tato úvaha stála za zrodem nejrůznějších databází, které se objevují zejména v posledních letech. Zatímco databáze ACLED se zaměřuje hlavně na deklarované cíle a celkový počet protestů a je dobrým zdrojem o vlnách nepokojů zejména v zemích globálního Jihu, weby Count Love nebo Crowd Counting Consortium (CCC) jsou příklady iniciativ, které po zvolení Donalda Trumpa usilují o shromažďování údajů o počtu demonstrantů ve velkém zejména v americkém kontextu. Na rozdíl od výše zmíněných metod tu nejde o přímé počítání nebo odhady z místa události, ale analýzu mnoha sekundárních zdrojů: z běžných i sociálních médií, oficiálních odhadů, případně fotografií účastníků.

Zejména CCC lze přirovnat k jakési Wikipedii protestů, protože data o demonstracích může do jejich databáze anonymně vepisovat kdokoli. Tyto údaje jsou však konfrontovány s řadou dalších dat, v čemž tkví hlavní síla tohoto zdroje. Z poslední doby je inspirativní kolektivně vytvářená databáze americké politoložky Eriky Chenowethové. Ta se soustředila nikoli na počet účastníků, ale výhradně na formy protestu v rané fází pandemie koronaviru, kdy běžné formy demonstrací byly znemožněny, a naopak kreativně vznikaly nové. V českém prostředí podobné veřejné databáze protestů nemáme, byť by měly jistě význam pro vícero zúčastněných stran i pro akademiky.

Hlavně aby vyhráli naši

Přesnost odhadů u masových akcí nezávisí jen na použité technologii, ale také na jejich dynamice. Nepředvídatelné, rychlé, pohyblivé protesty bez možnosti kontroly přístupových bodů se počítají vždycky s větší mírou chybovosti než události dobře ohraničené, ještě lépe s kontrolou vstupů (což bývá běžné u placených koncertů například s turnikety). Zejména v oblasti odhadů pohyblivých průvodů je ještě co dohánět. Uvádí se ale, že při použití vhodné technologie lze počítat s odchylkou odhadu do deseti procent. Pro zvýšení přesnosti se doporučuje kombinovat různé vstupy: fotografie s údaji o dopravě, mobilní data s údaji ze sociálních sítí a podobně.

Experti na odhady velkých protestů mají za to, že zdravá skepse je v jejich oboru na místě víc než jinde, lež, ač ospravedlňovaná dobrými úmysly, může mít zásadní dopad. Zmiňovaní Paul Yip a Ray Watson to formulují dokonce tak, že při odhadech je pravda taková, jakou ji chceme mít: „Pokud se s cíli demonstrace ztotožňujeme, máme tendenci přehnaná čísla považovat za milosrdnou lež. Zatímco nižší odhady považujeme za politicky motivované.“ Byť se nám to nemusí líbit, platí to při demonstraci na Letné stejně jako v centru Minsku.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
9
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Petr  Vidomus

Petr Vidomus

Dramaturg Českého rozhlasu a sociolog se specializací na moderní sociální hnutí. Zajímá se o klimatickou politiku, konzervativní hnutí a politické souvislosti jazzu 50. let. Potěšíte ho vinylem a dobrým... Více

Související témata

běloruskodemonstracehongkongstatistika
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo