Ministerstvo financí zveřejnilo očekávanou makroekonomickou prognózu, která je klíčová pro sestavení státního rozpočtu pro příští rok. Rezort počítá s letošním poklesem ekonomiky o 6,6 procenta, příští rok HDP poroste o 3,9 procenta. Šéfka rezortu Alena Schillerová (ANO) odhaduje, že se české hospodářství vrátí na předkrizovou úroveň v roce 2023.
Rezort tak zhoršil svůj výhled z letošního dubna, kdy předvídal letošní pokles ekonomiky na úrovni 5,6 procenta. Naopak odhad jejího růstu v příštím roce ministerstvo zlepšilo, původně předvídalo 3,1 procenta. V té době podle rezortu financí ještě nebyla jasná všechna vládní opatření na podporu ekonomiky. Nyní Schillerová očekává, že vláda už další významnější omezení ekonomiky přijímat nebude a v příštím roce nastane oživení.
„Ale ráda bych varovala před chybným dojmem, že mírné oživení může kompenzovat letošní bezprecedentní pokles,“ uvedla Schillerová. „Očekáváme, že na úroveň reálného hrubého domácího produktu roku 2019 se vrátíme až v roce 2023,“ dodala.
Ministerstvo také odhaduje, že veřejné finance letos skončí ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu a celkový veřejný dluh by pak měl stoupnout na 39,4 procenta HDP. Odhad inflace rezort ponechal na 3,2 procenta a pro příští rok jej zvýšil na 1,9 procenta.
Schillerová nyní pracuje na návrhu státního rozpočtu pro příští rok, který musí představit do konce září. Stále přitom není shoda na nastavení zrušení superhrubé mzdy, podobě kurzarbeitu nebo stravenkového paušálu, které budou mít významný vliv na hospodaření státu. Deficit se odhaduje v řádu stamiliard, přesné číslo ministryně zatím neuvedla.
„Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření," řekla Schillerová. Letos se počítá se schodkem 500 miliard korun. „Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti,“ dodala.
Prognóza počítá s dalším růstem nezaměstnanosti. Letos by měla stoupnout na 2,6 procenta z loňských dvou procent a příští rok by pak měla ještě vzrůst na 3,4 procenta. Ministerstvo přiznává, že vyšší nezaměstnanosti prozatím brání vládní opatření, zejména program Antivirus, kdy stát přispívá pracujícím na mzdy.
Banky, ekonomové či Hospodářská komora považují predikci ministerstva za reálnou. „Na rozdíl od predikce v dubnu, kdy se ministerstvo financí nemělo o co opřít, tak tentokrát se prognóza blíží našemu odhadu," řekla analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Analytik Komerční banky František Táborský označil predikci ministerstva za spíše konzervativní. Deficit státního rozpočtu nejde podle něj nyní předvídat. „Odhadujeme, že se bude pohybovat kolem 270 až 300 miliard korun. Zároveň vidíme, že stále probíhají na politické úrovni diskuze o různých daňových změnách, což bude mít na rozpočet vliv," dodal.
Ekonomiku v příštím roce může podle makroekonomické prognózy významně ovlivnit několik faktorů. Jedním je další šíření epidemie koronaviru a druhým brexit, pokud se nepodaří vhodně nastavit vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Stát s obavami také sleduje vývoj na trhu nemovitostí a v automobilovém průmyslu.
