Průměrná mzda v Česku vzrostla za rok o půl procenta, ve druhém čtvrtletí dosahovala 34 271 korun. Lidé tak měli na výplatních páskách o 160 korun víc než před rokem. Při zohlednění růstu spotřebitelských cen jim ale reálné výdělky klesly o 2,5 procenta. „Uvedený vývoj způsobila opatření proti šíření koronaviru, kdy řada zaměstnanců na překážkách pobírala nižší mzdu, zároveň se do mezd nezapočítávalo ošetřovné či náhrada mezd v karanténě. Pokles mezd je mimo jiné ovlivněn také tím, že se inflace pohybuje nad třemi procenty,“ řekl Jakub Seidler, analytik ING Bank.
To potvrdil i Petr Dufek, hlavní analytik finančních trhů ČSOB. „Odstávky a další omezení provozu zastavily trend dosavadního růstu mezd a změnily i poměry na tuzemském trhu práce,“ vysvětlil. Zároveň ovšem připomněl, že průměrná mzda je do značné míry virtuální číslo a dvě třetiny zaměstnanců na ni v Česku nedosáhnou. Naopak reálnější, mediánová mzda, tedy střední hodnota mezd, na rozdíl od průměrné ve druhém kvartálu poklesla o 0,2 procenta na 29 123 korun. Což znamená, že firmy šetřily především na hůře placených zaměstnancích.
Hlavní tahoun – veřejná sféra
„Lidé s nižšími příjmy spíše trpěli tím, že jim mzdy klesly. V zásadě se ve druhém čtvrtletí zvětšil rozdíl mezi nízko- a vysokopříjmovými skupinami,“ konstatoval Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Dopady koronavirových opatření se odrazily především na výplatních páskách lidí, kteří pracují v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily téměř o 12 procent. Druhý nejhorší pokles mezd, téměř o šest procent, byl v oblasti nemovitostí. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda asi o pět procent na 32 707 korun.
Hlavním tahounem růstu mezd letos i příští rok bude podle analytiků s vysokou pravděpodobností veřejná sféra. Lidí bez práce zatím naštěstí nepřibývá. Vládní opatření významně pomáhají udržovat nízkou nezaměstnanost. Ta se od března do června zvýšila z tří na 3,7 procenta, což je s ohledem na okolnosti malý nárůst. |
Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta. „Průměrná mzda už se rozhodně nevrátí ke krásným růstům, které jsme tady měli v roce 2019 a podobně. Za letošní rok předpokládám růst mezd kolem tří procent. A ani v příštím roce by neměla dynamika mezd výrazněji zrychlit. Do finálního čísla ale promluví případný růst minimální mzdy a růst platů ve veřejném sektoru,“ vysvětlil Seidler z ING Bank. Podle Štěpána Křečka z BH Securities se navíc řada lidí neodváží za současné situace požádat svého zaměstnavatele o zvýšení mzdy.
„Především v nejpostiženějších odvětvích, jako je automobilový a zpracovatelský průmysl,“ soudí Křeček. Růst mezd by proto měl zůstat utlumený i v dalších čtvrtletích. Řada firem totiž bude nucena šetřit na mzdových nákladech. Hlavním tahounem růstu mezd letos i příští rok bude podle analytiků s vysokou pravděpodobností veřejná sféra. Lidí bez práce zatím naštěstí nepřibývá. „Vládní opatření významně pomáhají udržovat nízkou nezaměstnanost. Ta se od března do června zvýšila z tří na 3,7 procenta, což je s ohledem na okolnosti malý nárůst,“ uvedl Michal Brožka, ekonom Komerční banky.
Mzdy v průměru za celou republiku sice stouply, v sedmi krajích ale klesly. Nejvýraznější propad výdělku zaznamenali zaměstnanci v Libereckém kraji, kde mzdy klesly o 2,8 procenta. Proti loňsku tak měli na výplatních páskách měsíčně o 887 korun méně. Nejvyšší výdělky nadále zůstávají v Praze s měsíčním průměrem 42 435 korun za druhé čtvrtletí, přes celorepublikový průměr se dostaly ještě mzdy ve Středočeském kraji, ostatní kraje jsou pod ním. Nejméně brali lidé v Karlovarském kraji, který jako jediný má průměr pod 30 tisíci korunami.