Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna ve středu v doprovodném usnesení podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Zastánci zákazu argumentovali tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Uváděli, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují.

Odpůrci zase poukazovali na to, že zákaz poškodí české chovatele vůči ostatním v EU a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí. "Vystavili jste Českou republiku velikánskému tlaku na dovozy vajec a likvidujete české výrobce. To je všechno, co jste dokázali," uvedl na adresu prosazovatelů zákazu klecového chovu do sedmi let.

Sněmovna zákaz schválila poměrně těsně hlasy 53 ze 101 přítomných poslanců. Pro byli především zástupci opozice s výjimkou téměř všech poslanců KSČM a většinově také sociální demokraté. Z poslanců ANO byl pro pouze Jaroslav Kytýr, který později svůj souhlas odvolal. ANO podle šéfa poslanců tohoto hnutí Jaroslava Faltýnka chtělo většinově podpořit návrh Martina Kolovratníka (ANO), který chtěl postupný zákaz v letech 2027 až 2033, jenž by se týkal i takzvaných obohacených klecí.

Tajemnice Agrární komory ČR Gabriela Dlouhá uvedla, že chovatelé nosnic nevylučují protestní akce před jednáním o zákazu chovu v klecích v Senátu. Komoru podle Dlouhé mrzí to, že nejde o evropský zákaz, čeští chovatelé tak budou v konkurenční nevýhodě. Poukazuje mimo jiné na to, že do voliér se na stejnou plochu vejde o třetinu méně slepic než do klecového chovu, což se promítne na provozních nákladech. Chovatelé jenom na přestavbu podle ní budou potřebovat zhruba čtyři miliardy korun. Ty by v budoucnu mohl nabídnout evropský rozvojový program.

Část chovatelů podle ní s chovem skončí, podle předchozích odhadů by mohlo jít až o třetinu. Tím se zhorší soběstačnost Česka v této komoditě, upozornila Dlouhá.

Jednou ze společností, která zvažuje ukončení chovu, je koncern Agrofert, který do února 2017 vlastnil současný premiér Andrej Babiš (ANO), následně jej vložil do svěřenských fondů. "Agrofert bude respektovat platnou legislativu, nicméně stále zvažujeme, že podnikání v této oblasti ukončíme a své chovy nosnic prodáme," sdělil tiskový mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Pokud nepřijme Evropská unie plošný zákaz, budou se do Česka vozit levná vejce z jiných evropských států, uvedl. Firma podle něj ročně vyprodukuje 195 milionů vajec z klecových chovů, což je zhruba desetina spotřeby. "Vajec z podestýlkových chovů dodáme na trh 35 milionů. V součtu tedy 230 milionů a stále méně než desetina celkové spotřeby. Z hlediska objemu produkce všech vajec jsme mezi českými výrobci na čtvrtém místě," dodal.

Naopak aktivisté jsou ze zákazu nadšení. "Je to fantastický úspěch nejen pro čtyři miliony českých slepic, ale i pro ochranu zvířat celkově. Děkujeme všem poslancům, kteří zákaz klecí podpořili," uvedl předseda spolku Obraz - Obránci zvířat Marek Voršilka. Teď už podle něj zbývá přesvědčit Senát.

Zákaz klecových chovů prosazovala skupina poslanců kolem Jana Pošváře (Piráti), podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání tzv. neobohacených klecí začal platit od roku 2012.

Sněmovna v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání schválila odškodnění majitelů zakázaných kožešinových farem. Podpořila návrh Pošváře, aby se částky snížily na tři tisíce korun za norka a 3900 korun za lišku. Dolní komora rovněž schválila zákaz drezury lidoopů, šelem a dalších druhů volně žijících zvířat v cirkusech a podobných zařízeních.

Na návrh Moniky Jarošové (SPD) poslanci zdvojnásobili až na jeden milion korun pokuty za týrání zvířat v návaznosti na zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách stanovila na návrh poslance ANO Davida Pražáka na pět tisíc korun a 10 tisíc korun podle míry provinění.