I když mají veřejnoprávní média pro vysílání před krajskými volbami pevně stanovená pravidla, někteří politici mají pocit, že jsou ve vysílání vidět a slyšet málo. Například Českou televizi opakovaně kritizuje hnutí Trikolóra, které kvůli slabším výsledkům v průzkumech prošlo jen do malého počtu předvolebních debat ČT. V minulosti si podobně stěžovala třeba SPD, pak ovšem vyšlo najevo, že její zástupci odmítají do studia přijít.

„Václav Klaus mladší nesmí projít,“ kritizoval nedávno na Facebooku předvolební pravidla České televize člen Trikolóry a někdejší člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek. Narážel na to, že lídr Trikolóry nebude mezi pozvanými v závěrečné superdebatě, kterou ČT odvysílá těsně před krajskými volbami. Podobné hlasy jsou z Klausova hnutí slyšet častěji.

Štěpánek se opírá o rozdílné znění předvolebních pravidel pro vysílání ve verzi platné letos a verzi před čtyřmi lety. V roce 2016 totiž ČT zvala do superdebaty lídry „politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR“, zatímco verze 2020 zní, že v debatě budou „předsedové stran zvolených ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2017“.

Proč se to Trikolóře nelíbí, je zjevné. Vznikla teprve loni, dva roky po parlamentních volbách, a nesplňuje tedy zmíněná kritéria.

Ve skutečnosti však změna pravidel v jednom ohledu Trikolóře naopak pomohla dostat se do debat více, k tomu se vrátíme níže.

ČT: A kolik máte poslanců?

Předvolební pravidla ČT jsou poměrně obsáhlý dokument, který veřejnoprávní televizi dává řadu mantinelů. Je v nich i „návod“, jak zajistit prostor v předvolebních debatách pro co nejvíc relevantních politických aktérů:

„Vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti, odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie,“ stojí v dokumentu a pro Trikolóru je to znovu problém. Strana zatím neprošla úspěšně žádnými volbami, kterých se účastnila (opakované komunální volby ve Strakonicích a senátní v Teplicích) a ve sněmovně má jen tři poslance, dva zvolené ještě za ODS, plus jednu exposlankyni SPD.

Oproti krajským volbám v roce 2016 přibyl do aktuálních pravidel pro předvolební vysílání ČT ještě jeden odstavec, který kritéria pro zvaní aktérů do debat dále zpřesňuje:

„Klíčem je též váha kandidujících subjektů v hlavních orgánech zastupitelské demokracie, přičemž při posuzování se bere v úvahu tradice politické strany, hnutí nebo koalice, velikost členské základny, významnost zastoupení v některé z komor Parlamentu ČR. Pokud půjde o subjekt nový, ale podle výzkumů s mimořádně výraznou nebo dynamicky se vyvíjející podporou, Česká televize vezme tuto skutečnost v úvahu.“

Trikolóra se za poslední rok v průzkumech stabilně pohybuje pod pěti procenty hlasů a její podpora výrazně neroste.

Neznamená to však, že by strana v předvolebních debatách chyběla. Ve třinácti diskusích odvysílaných Českou televizí před volbami jsou místa pro pozvané hosty rozdělována rovněž podle předem daného klíče – pozváno je vždy prvních devět stran s nejvyšším volebním potenciálem v daném kraji. Kdo má jaký potenciál, určil průzkum společností Kantar a Data Collect. Trikolóra se však s hodnotami potenciálu mezi 3,5 a 7 procenty dokázala do devítky dostat jen ve čtyřech krajích.

A právě zde jsou aktuální předvolební pravidla ČT k Trikolóře shovívavější než ta z roku 2016. Tehdy totiž zvala Česká televize do debat jen prvních osm stran z průzkumu. Kdyby tomu bylo tak i letos, hnutí Klause mladšího by prošlo jen do dvou debat ze třinácti.

Rozhlas: losování a prostor pro všechny

Jinou strategii volí před volbami veřejnoprávní Český rozhlas. „Neopíráme se o žádné předvolební průzkumy, ale dáváme prostor všem,“ říká ředitel zpravodajství ČRo Jan Pokorný. Krajské debaty s kandidáty vysílá rozhlas na svých regionálních stanicích, v každém kraji čtyři (vysílat se budou příští týden).

„Jejich stopáž se liší podle počtu diskutujících,“ upřesňuje Pokorný. Ve čtyřech debatách dostane v každém kraji prostor celkem 12 až 20 stran, podle počtu kandidujících subjektů v konkrétním kraji, jejichž pořadí v debatách určilo losování. Například zmiňovaná Trikolóra je tak pokaždé ve hře.

Interview ČT24 – Vážený pane Tomio Okamura – SPD, nelžete. Zástupci vašeho hnutí byli do tohoto pořadu od začátku roku pozváni 36x, přijali jste 3x. Tuhle statistiku ostatně znáte a máte ji i písemně, protože jste si ji vyžádal. Nemanipulujte a stěžujte si ve vlastních řadách.

— Nora Fridrichova (@NoraFridrichova) September 26, 2019

Jinak než Česká televize se veřejnoprávní rozhlas vypořádal i se složením hostů závěrečné „superdebaty“: „Zveme šéfy všech politických stran a hnutí, které mají v Poslanecké sněmovně poslanecký klub,“ vysvětluje Jan Pokorný. Jasně dané kritérium Trikolóra znovu nesplní. Poslance má pouze tři a jako strana vzniklá až během volebního období jich k vytvoření poslaneckého klubu potřebuje nejméně deset.

Hnutí Václava Klause mladšího však není první stranou, která si stěžuje na to, že ji veřejnoprávní média nedávají dostatečný prostor. V minulosti si na ČT stěžoval například i Tomio Okamura. Televize však doložila, že zástupci Okamurovy SPD dostali desítky pozvánek do vysílání, nabídku ale využili jen minimálně.