Zdroj: Shutterstock
Češi se dožívají vyššího věku, populace stárne a počet penzistů stoupá. Zatímco v roce 1970 důchod průměrně pobírali 11 let, dnes už je to přes 24 let.
Roste i výše průměrného důchodu. Jenom výdaje na ty starobní tvoří čtvrtinu státního rozpočtu, přesto mzdy rostly v posledních letech rychleji. Současně ale celkové množství peněz vyplacených na důchody roste rychleji než celkové výdaje státu.
To všechno můžeme vyčíst z důchodové ročenky za rok 2019, kterou teď vydala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Prošli jsme ji a vybrali to nejzajímavější.
Mezi roky 1999 a 2019 vzrostl průměrný starobní důchod na 2,3násobek. Zvýšil se tak méně než průměrná mzda, která za tu dobu stoupla na 2,7násobek hodnoty roku 1999 – z tehdejších 12 797 na loňských 34 111 korun měsíčně.
Průměrná výše všech vyplácených starobních důchodů loni dosáhla 13 468 korun za měsíc. U nových starobních důchodů, které ČSSZ začala vyplácet až v roce 2019, je průměr vyšší – 15 081 korun. Čerství penzisté tedy mají vyšší důchody než jejich starší kolegové, protože těží z růstu průměrných mezd v posledních letech.
Výrazně vyšší starobní důchody mají i nadále muži – loni v průměru o 2506 korun měsíčně víc než ženy.
Jak rostl průměrný důchod v posledních 20 letech.
Zatímco na průměrnou mzdu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, u důchodů je střední hodnota (takzvaný medián) velmi blízko u průměru: Průměrný starobní důchod dosáhl v minulém roce 13 468 korun, medián byl jenom o 111 korun nižší.
Medián představuje prostřední hodnotu, pokud bychom je všechny seřadily vedle sebe od nejnižší do nejvyšší – na rozdíl od průměru tedy není tolik zkreslen extrémně vysokými (nebo nízkými) hodnotami.
Jde o potvrzení toho, že český důchodový systém je výrazně solidární, pokud jde o výši příjmů. Zatímco desetina lidí s nejnižšími penzemi loni dostávala méně než 10 038 korun měsíčně, jenom deset procent seniorů naopak dosáhlo na penzi vyšší než 16 955 korun.
U mezd je toto rozpětí mnohem širší. Podle posledních dat za druhé čtvrtletí roku 2020 desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 14 659 korun, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 56 263 korun.
Jaký důchod mají nejchudší, střední a nejbohatší?
Kolik lidí dostává nejvyšší důchod a jak vysoký je? Česká správa sociálního zabezpečení v předchozích letech odpovídala autorovi tohoto textu, že dva lidé pobírali víc jak sto tisíc korun měsíčně. Nově už uvádí jako horní hranici pouze důchody nad 70 tisíc korun – a těch bylo v minulém roce šest.
Kromě toho ke konci loňského roku vyplácela 66 důchodů v pásmu od 50 000 do 69 999 korun měsíčně. A důchod nad 30 tisíc korun loni pobíralo 4130 penzistů.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
O koho konkrétně jde, samozřejmě úřad neupřesňuje. O lidech s těmi úplně nejvyššími důchody můžeme obecně říct, že předtím měli vysoce nadstandardní příjmy a důchod jim byl přiznán před rokem 2015. Pak se totiž změnila pravidla výpočtu a maximální výše nově přiznaných důchodů se od té doby pohybuje kolem 35 tisíc korun.
K extrémní výši důchodu se tito penzisté s největší pravděpodobností postupně „dopracovali“. Penze totiž roste nejenom o každoroční valorizaci, ale roli hraje také to, když lidé v důchodovém věku dál pracují.
Jestliže odmítnou brát důchod, přestože už na něj mají věk, a místo něho dál pracují, stoupne jim za každých 90 dnů výdělečné činnosti procentní výměra penze o 1,5 procenta. Pokud člověk pracuje, ale současně už bere důchod, sice se mu také zvýší, ale jenom mírně – o 0,4 procenta za 360 dní.
Ročenka ilustruje také největší problém důchodového systému: stárnutí populace. Zatímco v roce 2019 (tmavě zelené linky) byla v Česku nejpočetněji zastoupena věková skupina mezi 35. a 49. rokem života, v roce 2030 (světle zelené) to mají být lidé od 50 do 59 let.
Stromový graf ukazuje trend, který nás v následujících desítkách let nemine. Ubývá dětí a mladších ročníků a naopak přibývá seniorů, kteří se budou dožívat stále vyššího věku.
Mužům pobírajícím starobní důchod bylo na konci roku 2019 v průměru 71 let, ženám 70 let. Nový starobní důchod Češi loni začali čerpat v průměru v 62 letech (u mužů to bylo 63 a u žen 61 let).
Věkové složení české populace v roce 2019 a v roce 2030.
Věk pro odchod do důchodu sice každý rok o několik měsíců roste, průměrná doba, kterou v něm Češi tráví, se přesto pořád prodlužuje.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty. Ale k tomu pořád investovat a šetřit. Rádi poradíme s výběrem.
Můžou za to obecně lepší podmínky pro život (od zdravotnictví přes životní prostředí až po stravu), díky nimž se zvyšuje doba dožití.
V roce 2019 dosáhla průměrná délka starobního důchodu 24,37 roku. Výrazně se ale liší podle pohlaví: Zatímco muži v důchodu stráví průměrně něco přes 19 let, u žen je to více jak 28 let.
Ženy totiž stále ještě chodí do důchodu dřív (narovná se to až kolem roku 2030, kdy se důchodový věk má sjednotit na 65 letech) a také se dožívají vyššího věku (v průměru to loni u žen důchodkyň bylo 83,75 roku a u mužů důchodců 79,81 roku).
Jenom od roku 2010 se průměrná doba strávená v důchodu prodloužila téměř o dva roky. A od roku 1970 se dokonce víc jak zdvojnásobila – tehdy dosahovala jenom 11 let.
Vývoj délky důchodu a průměrného věku důchodce v čase.
V roce 2019 šlo na starobní důchody 382 miliard korun, což je 2,5násobek výdajů v roce 2001. Výdaje na důchody tak rostly rychleji než celkové výdaje státního rozpočtu, které za stejnou dobu stouply na 2,2násobek stavu z roku 2001.
Lépe než v miliardách si to možná představíme jako podíl ze všech výdajů českého státu (1,55 bilionu korun). Na starobní důchody jich šla v roce 2019 celá čtvrtina.
Vývoj výdajů státní pokladny na důchody.
Podrobnější pohled ukazuje, že na invalidní důchody směřovalo 48 miliard korun, na vdovské důchody 22,6 miliardy a na důchody pro vdovce 2,9 miliardy. Na sirotčích důchodech stát loni vyplatil 3,5 miliardy korun.
Státní výdaje podle typu důchodů v roce 2019.
Česká správa sociálního zabezpečení v roce 2019 vyplácela 2,41 milionu starobních důchodů, z toho zhruba 40 procent pobírali muži a 60 procent ženy. Celkový počet starobních důchodců za posledních dvacet let vyrostl o 28,5 procenta.
Vývoj počtu starobních důchodců za posledních 20 let.
Předčasné důchody se loni podílely na celkovém počtu starobních důchodů více jak čtvrtinou – bylo jich 641 tisíc. Každý čtvrtý starobní důchodce v Česku tak odešel do penze předčasně.
Počty předčasných důchodců v posledních 20 letech.
Jiří Hovorka
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 9. 2020 16:45, Danuše
Dobrý den. Od ministryně Maláčové často slyšíme, jak jsou nízké důchody. Nějak opomíná, že jejich výše je vždy odvislá od činnosti,kterou člověk celý život vykonával a pobíral k tomu odpovídající mzdu , ze které odváděl i podíl na soc.zabezpečení .Uklízečka nemůže svůj důchod srovnávat s VŠ pracovníkem např. ve vedoucí funkci.Proto mě dost naštve,když se neustále omílá výše důchodů bez potřebné návaznosti na základ.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 9. 2020 19:38, Johny 5
Na důchody jde půl bilionu, třetina rozpočtu. Na dávky, včetně třeba mateřský desítky miliard. Vidíte ten rozdíl? Důchodců bude stále víc, protože staneme. Proto je to problém. I kdyby jsme přestali vyplácet všechny dávky, duchody to nezachrání. Chápete?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (260 komentářů) příspěvků.