Český Brod i Rakovník jsou původem královská města – jejich vznik je tak spojen s korunou a panovnickým dvorem. Dodnes se zde dochovala řada památek. Co nejhezčího a nejzajímavějšího navštívit?
Poznejte dvě středočeská královská města, jejichž vývoj byl ovlivněn pivovarnictvím – Český Brod a Rakovník. Až budete procházet prvním zmíněným městem, pečlivě si prohlédněte jeho vzácné středověké hradby s baštami a poté se vydejte prozkoumat Kounický pivovar, abyste posoudili, jak se jeho sládkům daří navázat na zdejší dávnou tradici vaření piva. Také malebný Rakovník, jehož dějiny ovlivnily nedaleký hrad Křivoklát i právo várečné, si zaslouží vaši pozornost.
Český Brod profitoval i z obchodu
Český Brod vděčí za svůj vznik pražskému biskupovi Janu I., jenž ho s největší pravděpodobností ve 12. století založil. Zvolil umístění na jedné z nejdůležitějších zemských stezek spojující Prahu s jižní a východní Evropou. Po polovině 13. století povýšil jiný pražský biskup, Jan III. z Dražic, trhovou osadu na město známé pod názvem Biskupský Brod.
Pojmenování Český Brod se užívalo až od 14. století. Díky své výhodné poloze na důležité trase těžilo město z cestovního ruchu a stalo se důležitým obchodním a ubytovacím střediskem. Na svobodné královské město povýšil Český Brod roku 1437 císař a král Zikmund Lucemburský. Český Brod je jedním z mála středočeských měst, kde se alespoň částečně zachovaly středověké hradby i s baštami. Na jeho rozvoj a věhlas mělo značný vliv také pivovarnictví. V současné době na tuto dávnou tradici navazuje Kounický pivovar situovaný v budovách, v nichž se pivo vařilo už ve středověku.
redakce
27. prosince 2017
Na dohled od Křivoklátu
Druhým středočeským městem, jež má ve svém příběhu rovněž kapitoly o pivovarnictví, je Rakovník, který se v minulosti nacházel v místě významné obchodní stezky. Základy jeho současné podoby pocházejí zhruba z období kolem roku 1300. Dávné dějiny Rakovníka byly výrazně ovlivněny postavením hradu Křivoklát, jenž se nachází nedaleko. Rakovník měl statut komorního města a byl na Křivoklátu závislý. Až císař Rudolf II. ho roku 1588 povýšil na město královské a tento specifický druh „poddanského“ vztahu k hradu zanikl. Velký rozvoj nastal v druhé polovině 16. století, kdy byly postaveny kamenné hradby a nové brány, a ještě více se rozmohlo chmelařství a vaření piva, jejichž vliv byl ale značný již ve století minulém. V současnosti na historii rakovnického pivovarnictví navazuje Tradiční pivovar, mezi jehož výrobky patří také piva značky Bakalář. Název je připomínkou bakaláře Jiřího Pičky Píseckého, správce školy, který žil v Rakovníku v 16. století a byl oddaným milovníkem umění místních sládků.
Marta Pušová
19. září 2020