Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

„Máme tu vrchol epidemie, ale zvládáme, a ještě ubylo pacientů v nemocnici“, napsal 21. září na Twitter stomatolog Roman Šmucler. Bylo by nepochybně skvělé, kdyby měl pravdu a podzimní vlna nákazy prošla Českem bez škod na zdraví a životech. Ovšem není mnoho důvodů tomu věřit.

Počet zachycených případů začal stoupat výrazně až během září. Ze statistik je přitom jasné, že hospitalizace a úmrtí mají za záchyty nových případů určitě zpoždění. Nemusíte nám to věřit, můžete se podívat přímo na data z několika zemí (a států USA), která jsme pro vás připravili do interaktivního grafu.

Můžete si v něm snižovat zpoždění mezi zaznamenanými případy a úmrtími s covid-19, tak aby na sebe co nejlépe „seděla“. V horním řádku vám pak systém píše, jaká je pro daný posun míra shody.

Jak a proč jsme udělali interaktivní graf V grafu vidíte křivky počtu nových potvrzených případů infekce covid-19 (modrá) a počtu nových úmrtí na covid-19 (červená). V obou případech jde o týdenní klouzavé průměry. Graf má také dvě vertikální osy: levá je pro nové případy, pravá pro úmrtí. Cílem byla vizuální názornost, která by se ztratila, kdyby byly obě hodnoty vykreslovány na stejné vertikální ose. Posunutím jezdce posuvníku vyberete, o kolik se křivka úmrtí posune v čase doleva, čímž se kompenzuje její zpoždění. Korelaci jsme v grafu označili jako „vysokou“, pokud jde o jednu z pěti nejvyšších korelací, a jako významnou, pokud je korelace posledních 50 dní obou křivek vyšší než 0,7. Na konkrétním čísle příliš nezáleží. Větší důležitost jsme kladli na to, aby byla grafika interaktivní a pochopitelná. Co se týče vybraných států, vybrali jsme ty, kde se „druhá vlna“ projevila již v minulých měsících, a lze tedy sledovat nárůst identifikovaných nových případů následovaný (o dva až tři týdny později) nárůstem úmrtí. Graf také ukazuje, že zpoždění nemusí být vždy konzistentní, dokonce ani v rámci stejného státu nebo stejné země. Je to dáno několika faktory: počtem testů, rychlostí testování, zda se testují i lidé, kteří nemají příznaky, jaký je věk nakažených a jak rychle/často jsou zanášena úmrtí do databáze. Data o evropských státech jsme čerpali z ECDC (viz náš interaktivní graf) a data o USA z The Covid Tracking Project (viz náš interaktivní graf). Data byla aktuální k 19. září 2020. Zobrazit více Sbalit

Jak jste si mohli sami vyzkoušet, zpoždění je minimálně několik týdnů. V některých státech jsou to dva týdny (v USA cca 17 dní), v některých spíše čtyři týdny. Například Francie má nejvyšší shodu na hodnotě 27 dní, Španělsko 30 dní.

Proč je zpoždění v různých státech různé?

Svou roli nepochybně hrají rozdíly ve zdravotnických systémech. Pokud v USA se zdá být odstup mezi úmrtími ve statistikách cca 17 dní a v Španělsku 27 dní, není to tím, že by v USA byl virus jiný než ve Španělsku. Spíše to bude souviset s tím, kdo je kdy testován, a například i toho, jak rychle jsou k dispozici výsledky. Ve Spojených státech měly například během léta některé lokality ohromný problém s testovacími kapacity a lidé se dostávali na testy s velkým zpožděním (problém znepokojil i oborové organizace, viz tato zpráva).

Dá se očekávat, že v Česku bude odstup spíše na vyšší hranici. Volných lůžek v nemocnicích je zatím relativně dostatek, lékaři ví o nemoci stále více a mají k dispozici účinnější postupy i léky - což v důsledku nejen zvýší odstup, ale také by mělo poměrně výrazně snížit celkovou smrtnost.

Z několika důvodů by tak odstup mezi odhalením případů (tj. pozitivním testem a jeho zanesením do systému) a úmrtími by tedy u nás měl být rozhodně větší než v zemích, které epidemie zaskočila, jako byla Itálie. Během její březnové vlny byl odstup mezi případy a úmrtími pouze 6 dní.

Zdroj dat: ECDC

V Česku březnová vlna nových infekcí – i díky ponaučení právě z Itálie – nestihla narůst do italských rozměrů, a nemáme tak zkušenosti se stovkami mrtvých denně. Nyní ovšem počet odhalených infekcí prudce stoupá, mnohem rychleji než na jaře. Vzhledem k vysokému poměru pozitivních testů se zdá, že to nejde o důsledek mohutnějšího testování, ale obraz toho, že virus je skutečně rozšířený.

Zdroj: MZ ČR

I tentokrát se Česko může ze zkušeností ostatních zemí poučit. Při pohledu na data odjinud lze totiž jen těžko předpokládat, že počty mrtvých nezačnou v následujících týdnech znatelně růst i v ČR.

Když se vrátíme 14 dní zpět ode dne vzniku článku, denní počet odhalených případů se stále držel pod tisícem. Dne 7. září činil 560, první „tisícovka“ přišla 8. září (přesně 1 161 pozitivních nálezů). Dvoutisícovka byla pokořena o týden později. Jsme tedy stále na začátku. Kdybychom se měli vrátit o měsíc zpět, tedy do třetího srpnového týdne, průměrné denní hodnoty odhalených případů se pohybovaly cca kolem 300 denně. 

Je rozhodně dobrá zpráva, že v Česku nyní na covid-19 neumírají desítky pacientů denně. Ale bylo by bláhové se tím utěšovat. Zkušenosti z ostatních zemí bohužel ukazují, že když jde nahoru křivka zachycených případů infekce, křivka úmrtí ji obvykle následuje.