Vědci srovnávali geografické rozmístění nákaz koronavirem v Brazílii s případy horečky dengue z minulého a letošního roku. Z výsledků pak vyčetli, že místa, kde se koronavirus příliš nerozšířil, byla v nedávné době silně zasažena epidemií této horečky. Podle autorů studie je tedy možné, že spolu v lidském těle reagují protilátky vůči viru způsobujícímu dengue a SARS-CoV-2.
„Pokud by se tato hypotéza potvrdila, mohlo by to znamenat, že nakažením dengue nebo imunizací účinnou a bezpečnou vakcínou proti dengue by mohl vzniknout určitý stupeň imunologické ochrany (vůči koronaviru),“ uvádí studie vedená profesorem Miguelem Nicolelisem.
Výsledky bádání jsou podle něj zvláště zajímavé také kvůli tomu, že se již dříve prokázalo, že lidem s protilátkami proti horečce Dengue občas vychází pozitivní test na protilátky vůči SARS-CoV-2, ačkoliv se virem ve skutečnosti nenakazili. „To naznačuje, že by mohla existovat imunologická reakce mezi dvěma viry, kterou nikdo nečekal, protože oba patří k úplně jiným rodinám virů,“ řekl Nicolelis. Dodal však, že k potvrzení souvislosti je potřeba provést ještě další studie.
Komár přenášející ziku či dengue se rozšířil už do půlky Francie |
Kromě Brazílie přitom vědecký tým přišel na menší výskyt covidu-19 také v jiných místech Latinské Ameriky, v Asii a na ostrovech v Indickém a Tichém oceánu, kde nedávno řádila epidemie horečky dengue.
Vědci podle Nicolelise objevili vztah obou virů jen náhodou, když zkoumali, jak se šířil SARS-CoV-2 v Brazílii, jež patří s 4,5 milionu potvrzených nálezů k nejhůře zasaženým zemím na světě. Při tomto bádání zjistili, že významnou roli v šíření nákazy hrají dálnice. Na mapě však spatřili některá místa jen s velmi malým počtem případ a začali se pídit po příčině takového jevu. Průlom nastal, když tým srovnal šíření koronaviru právě s horečkou dengue.
„Byl to šok. Naprostá náhoda. Ve vědě se to stává, míříte na jednu věc a trefíte cíl, jehož zasažení jste nikdy nepředpokládali,“ řekl profesor Nicolelis.
