Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

K současnému důchodovému systému neexistuje rozumná alternativa

  17:40
Současný důchodový systém byl odvozen od tisíc let trvajícího výměnku – mladí lidé museli prací uživit nejen sebe, ale i své děti a staré rodiče. Příjmy budoucího systému však nelze zakládat na zdaňování práce zaměstnanců, ale automatů a robotů.

Čas na reformu, nebo na postupné změny? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se v pořadu České televize Otázky Václava Moravce v neděli 23. srpna obhajovala, aby od příštího roku byly důchody valorizovány o 840 korun a před letošními Vánocemi bylo vyplaceno důchodcům takzvané rouškovné ve výši šest tisíc korun. Na první pohled, či poslech potěšující zpráva pro ně. Toto vylepšení důchodů jim prý pomůže vyrovnat se alespoň částečně s následky inflace maloobchodních cen potravin a dalších základních potřeb, která začala zkraje roku 2020.

Ministryně Maláčová však nezmínila jednu z hlavních příčin inflace. Pro pochopení problému je třeba připomenout politickou bitvu o zvýšení mezd v roce 2019 s cílem přiblížit mzdovou úroveň v Česku té v Německu. Platy ve státní sféře, například ve školství, zdravotnictví či v policii, byly skutečně zvýšeny a výrazně narostly i mzdy v klíčových odvětvích soukromé sféry, třeba v automobilovém průmyslu.

Přesun nárůstu mezd

Zaměstnanci se však neradovali dlouho – od začátku roku 2020 začaly růst maloobchodní ceny, inflace rychle narostla natolik, že zvýšení mezd pohltila. Zaměstnanci zjistili, že si za své mzdy koupí stejně, nebo dokonce méně, například zeleniny či ovoce, než před jejich zvýšením. Základ českého maloobchodního prodeje totiž tvoří supermarkety vlastněné zahraničními podnikatelskými subjekty.

Základ českého maloobchodního prodeje tvoří supermarkety vlastněné zahraničními podnikatelskými subjekty. A ty se postaraly, aby se nárůst mezd českých zaměstnanců přesunul na jejich konta v domovských zemích západní Evropy.

A ty se postaraly, aby se nárůst mezd českých zaměstnanců přesunul na jejich konta v domovských zemích západní Evropy. Obzvlášť když mohly inflaci svést na klimatické podmínky v producentských zemích (zelenina a ovoce) a následně, od března 2020, na omezení produkce (nedostatek zahraničních dělníků) a obchodu (dopravní opatření) kvůli koronavirové pandemii. Co lze po této zkušenosti očekávat, budou-li zvýšeny důchody?

Důchodci představují významný spotřebitelský segment. Bylo by proto divné, kdyby supermarkety zareagovaly jinak než na začátku letošního roku na zvýšení mezd významné části zaměstnanců státní i soukromé sféry. Zdá se, že cesta ke spravedlivému příjmu zaměstnanců i důchodců nevede jen přes jeho zvyšování, protože přináší prospěch někomu jinému, než byl určen.

Tradiční státní záruky

Stát si může půjčit u finančních institucí, ale peníze vypůjčené na zvýšení mezd protečou supermarkety a vrátí se k západním věřitelům půjček. Problémem je, kde má stát, jehož daňové příjmy se v důsledku pandemie výrazně snižují a výdaje na boj s ní enormně rostou, brát na růst požadavků nejen důchodců, ale všech žadatelů o státní pomoc. Ministryně Maláčová v diskusi letmo naznačila cestu – zdanění kapitálu.

Spořicí účty na důchod jsou nesmysl, protože peníze znehodnocuje inflace. Navíc nikde není záruka, že důchodové fondy budou investovat úspěšně. Proto jsou tradiční státní záruky stále to nejlepší, co máme k dispozici, neboť jsou založené na výběru daní od všech produkujících subjektů.

V některých ekonomicky i sociálně vyspělých zemích se uvažuje o zavedení nepodmíněného základního příjmu, například v Německu nebo ve Finsku – občan bude dostávat od státu, aniž by pracoval, částku pokrývající základní potřeby. Ti, kdo dávali za totality ve škole pozor, vědí, že za socialismu měl být člověk odměňován dle zásluh, ale po vybudování komunismu dle potřeb. Kde na to a na důchody vzít?

Současný důchodový systém byl v bismarckovském Německu konce 19. století odvozen od tisíc let trvajícího výměnku – mladí lidé museli prací uživit nejen sebe, ale i své děti a staré rodiče. Spořicí účty na důchod jsou nesmysl, protože peníze znehodnocuje inflace. Navíc nikde není záruka, že důchodové fondy budou investovat úspěšně. Proto jsou tradiční státní záruky stále to nejlepší, co máme k dispozici, neboť jsou založené na výběru daní od všech produkujících subjektů.

Zajištění spotřeby

Rozumní politici si to uvědomují. Proto se o penzijní reformě hovoří již 30 let, ale nikdo se neodváží ji uskutečnit. K současnému důchodovému systému totiž neexistuje rozumná alternativa. Do hry však vstupuje technologický vývoj. Práci zaměstnanců, živou práci, nahrazují automaty a roboty nejen v automobilovém průmyslu, ale i v potravinářském průmyslu, zemědělství, lesnictví či ve finančních službách. Příjmy budoucího důchodového systému proto nelze zakládat na živé práci, tedy zdaňování lidí, ale na práci automatů a robotů.

Mnoho lidí aktivního věku bude pobírat nepodmíněný základní příjem, nejen starobní či invalidní důchodci důchod, především proto, aby byla zajištěna spotřeba, neboť bez ní nedává výroba smysl. Podnikatel bude muset pochopit, že pokud chce své produkty prodávat, a tím udržet výrobu, bude se muset o zisk formou daně podělit s ostatními lidmi.

Mnoho lidí aktivního věku bude pobírat nepodmíněný základní příjem, nejen starobní či invalidní důchodci důchod, především proto, aby byla zajištěna spotřeba, neboť bez ní nedává výroba smysl. Podnikatel bude muset pochopit, že pokud chce své produkty prodávat, a tím udržet výrobu, bude se muset o zisk formou daně podělit s ostatními lidmi. Automaty a roboty obsluhuje skupinka lidí, pro něž je tato práce zajímavou hrou.

Ministryně Maláčová kapitál nedefinovala. Není jen výrobní, ale i finanční, respektive bankovní. Všechny banky a hlavní finanční instituce v Česku vlastní zahraniční kapitál, který z nich ročně odvádí miliardové zisky do mateřských zemí. Jisté je, že něco bude třeba udělat, protože schodek důchodového účtu v důsledku společenské a ekonomické situace narůstá.