Hlavní obsah

V okolí zmizelé vesnice si lze vychutnat krásu šumavských kopců

Novinky, Jan Kaše

Rozhlehlé louky, překrásné výhledy a také trocha nepříliš lichotivé historie. Tak lze charakterizovat část Šumavy, kam příliš lidí nezavítá.

Foto: Jan Kaše

Výhled na Šumavu

Článek

Dříve zalidněná  

Pokud se chcete vydat do míst, kde v nadmořské výšce kolem 900 metrů po staletí stávala vesnice Milov, můžete vyrazit po úzké silničce z Nicova směrem na Popelnou. Modrá turistická značka vás spolehlivě navede na polní cestu a procházku vám zpříjemní výhled na Javorník.

Foto: Jan Kaše

Bývalá obec Milov

„Skutečně téměř až do konce 30. let 20. století byla Šumava zalidněná, políčka obdělávaná a vypásána v potu tváře a při nesmírné dřině, selské lesy chráněny jako oko v hlavě a dědictví budoucím generacím, cesty udržované, krajina kultivovaná,“ uvedl v předmluvě knihy Tenkrát na Šumavě Jiří Pokorný.

Hlavní cesta z Kašperských Hor

A Milov (nebo také Millau) nebyl co do zalidnění výjimkou. V 19. století zde údajně v patnácti staveních žilo přibližně 150 lidí, později se jejich počet ještě zvýšil.

Šumava je u turistů nejoblíbenější

Cestování

„Milov ležel na staré cestě Kašperské Hory – Vimperk a až do doby kolem roku 1845 jím procházela veškeré doprava mezi oběma středošumavskými městy. Nová silnice pak vedla jinudy, a tak Milov zůstal zcela stranou jakéhokoliv většího ruchu,“ dočteme se na informační tabuli.

Obdélníková náves se rozkládala kolem cesty. Nechyběla kaple s cibulovitou střechou a malou zvoničkou.

Foto: Jan Kaše

Nicov, v pozadí Javorník

Zbyl jen pomník

„Před Javorníkem, který měl rovněž kolem 1000 metrů nadmořské výšky, ležela na jižním jeho svahu obec Nicov, k níž jsme my, Milovští, patřili. Byl tam i náš farní kostel a vedle něj naše obecná škola. Nicov neměl víc než 25 domů a nebyl tedy vlastně o nic moc větší než moje rodná ves,“ popsal Rudolf Gerhart, který se 24. srpna 1933 v této obci narodil (zdroj: www.kohoutikriz.org).

Po válce bylo zdejší německé obyvatelstvo odsunuto (uvádí se 730 lidí), čímž došlo k vylidnění a postupnému zániku této šumavské obce. Asi definitivní tečkou byl odstřel kaple v roce 1958. Dnes je obec připomínána malým pomníčkem v místě, kde kaple stávala.

Foto: Jan Kaše

Nad bývalou obcí

Výhled z okolních luk

Kousek od pomníku se vám otevře impozantní výhled na šumavské vrcholy – Březník, Můstek, Hamižná, Javorná, Velký a Malý Prenet a mnoho dalších. K jejich identifikaci vám pomůže zde umístěný plánek. Velká škoda, že tady není lavička, na které by člověk vydržel dlouho sedět a obdivovat tu krásu.

Rozhodně se vyplatí navštívit i louku nad zaniklou obcí. Klid, který se kolem vás rozprostře, umožní vnímat a nasávat úžasnou atmosféru místa, kde dříve žili a pracovali lidé. A jestli budete mít zájem se dále procházet, modrá značka vás dovede až do Kašperských Hor.

Označení „perla baroka“ není v případě Manětína pouhá fráze

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám