Hlavní obsah

Mynář odhalil, jak prodával důl: Nabízeli mi podíl, já to odmítl

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

„Pan Masný tu byl několikrát na schůzce, chodil sem pravidelně, brečel, jak to potřebuje. Takže standardně, jako u jiných firem, snad s jedinou výjimkou toho, že se známe 25 let, jsem se pana Masného snažil propojit s čínským investorem,“ zmiňuje v obsáhlém interview šéf prezidentské kanceláře Vratislav Mynář.

Reklama

Kancléř Vratislav Mynář popisuje pro Seznam Zprávy svou roli v jednáních o koupi dolu na severu Moravy.

Článek

Z pozice nejvýš postaveného úředníka prezidentského úřadu vstoupil v minulých letech Vratislav Mynář opakovaně do obchodních jednání o prodeji břidlicového dolu nedaleko Opavy.

Podle zjištění Seznam Zpráv nadvakrát pomáhal podnikateli Radimu Masnému získat pro tento projekt čínské společnosti CEFC a poté CITIC, pro jednání poskytl prostory své hradní kanceláře.

V první reakci, kterou zveřejnil na internetových stránkách Hradu, popsal kancléř svoji roli jako akt ekonomické diplomacie, nyní pro Seznam Zprávy však uvádí, jaké ho s podnikatelem Masným, který měl na obchodu zájem, pojí osobní vztahy. „Známe se 25 let,“ říká v rozhovoru kancléř a v dalším místě připomíná někdejší obchodní vazby s Masným. „On mi tehdy pomohl tím, že mě nasměřoval někam, kde jsme udělali standardní obchod a likvidovali jsme odpady. To bylo jediné, co mě motivovalo v tom, abych nezapomněl na to, že on mi tehdy pomohl. Tak já mu teď chtěl pomoct,“ uvádí Vratislav Mynář.

Opakovaně v rozhovoru tvrdí, že pomoc Masnému nepřesáhla standard podpory, jakou kancléř poskytuje v jiných případech českým firmám a podnikatelům.

Avšak poprvé připouští, že mu byla za pomoc při prodeji dolu nabídnuta odměna. „Pan Masný mi nabídl partnerství, ale já to odmítl,“ uvedl Vratislav Mynář.

O možném podílu na obchodu promluvily pro Seznam Zprávy dva zdroje, které jsou ochotny svá tvrzení potvrdit i před soudem. Podle nich se během obchodu domlouvala pro kancléře odměna v řádech stovek milionů korun.

Podrobně v článku zde, pod odkazem přinášíme rozhovor s Vratislavem Mynářem.

Neříkal bych tomu síla.

Tak možnost.

Ani ne možnost. Byl to standardní příběh, stejně jako když za námi chodí jiné české firmy a žádají o pomoc. Stejně jako když jsem zodpovědný za podnikatelské delegace jezdící s panem prezidentem všude po světě. Stejně jako když v Praze pořádáme Česko-čínské investiční fórum, kterého se účastní stovky firem. To, nač se ptáte, byl stejný příběh.

Pana Masného ale znáte dlouho, že?

Ano, my se známe 25 let.

Takže kamarádi?

Ne, řekněme, že 25 let se známe.

Byl jsem jen elév

Ne, to nebylo. Byl to významný muž v době, kdy měl hokej, Ostravar, nevím, co vše mu patřilo. Tehdy jsem nastoupil jako elév do firmy na likvidaci odpadů. On mi tehdy pomohl tím, že mě nasměřoval někam, kde jsme udělali standardní obchod a likvidovali jsme odpady. To bylo jediné, co mě motivovalo v tom, abych nezapomněl na to, že on mi tehdy pomohl. Tak já mu teď chtěl pomoct, když on chodil za mnou. Vykládal mi o obchodu, který měl být zajímavý pro čínské investory.

Čím přesně?

Chtěl v Číně nakoupit nějaké technologie, které souvisely s důlní činností. V první fázi mě žádal, jestli bych tam neuměl zařídit nějaké lepší podmínky. To bylo těžké. Pak mi vysvětloval, že v produktu, který má v souvislosti s tou důlní firmou vymyšlený, je největším výrobcem břidlicových výrobků Čína. Dá se z toho prý vyrábět řada věcí. Vysvětlovali mu to tady jako určité perpetuum mobile, do kterého dáte korunu, vypadne milion. Takže mě pan Masný poprosil, že když máme dobré vztahy s Čínou, potřeboval by sehnat čínského investora –⁠ protože Čína je v tomto odvětví zkrátka největší. Takže jsem je propojil a snažil jsem se mu pomoci a hlavně vytvořit více jak 100 pracovních míst v regionu Bruntálska.

Jak?

Oslovil jsem čínského investora působícího v České republice, skupinu CEFC, později CITIC. Pan Masný tu byl několikrát na schůzce, chodil sem pravidelně, brečel, jak to potřebuje. Takže standardně, jako u jiných firem –⁠ snad s jedinou výjimkou toho, že se známe 25 let –⁠ jsem se pana Masného snažil propojit s čínským investorem.

Jak jednání dopadla?

Nedopadlo to. Zástupci CITIC mi řekli, že tuhle oblast nedělají, ani že nemají partnera. Podívali se i na to, zda by se jim nevyplatilo vstoupit do projektu jako investor. Řekli však, že je v tom takový nepořádek, že by porušili svá interní pravidla. Provedli due-diligence, neklaplo to. Panu Masnému jsem sdělil, že zájem není, on byl smutný. Řekl mi, že se holt nedá nic dělat, že má ale zájemce z Ruska, a že si nějak poradí. Rok jsem ho neviděl a teď jsem se dozvěděl, že vykládá, že za to mohu já.

Dodám jediné: vyjel jsem si v rejstříku přehled, který mi ukazuje, že pan Masný je v exekuci, je to de facto bezdomovec a jsou na něho přihlášeny pohledávky za 600 milionů. Neumím si představit, jak toto může člověk za život vyrobit. Myslím, že tento stav dost jasně vypovídá o serióznosti pana Masného a informacích, které uvádí. Já na to říkám, že zoufalý člověk dělá zoufalé věci. Mrzí mě, jak vůči mně postupuje, já mám ale čisté svědomí. Lidsky je mi ta situace líto.

Pět minut pro známého

Ještě bych se vrátil k těm schůzkám ohledně tohoto obchodu. Máme informace, že probíhaly zde na Hradě, je tomu tak?

Ano.

Účastnili se jich zástupci CEFC, respektive CITIC. Ředitelka CITIC paní Ren? Prezidentův poradce Martin Nejedlý? Nepřesahuje to už vaši roli kancléře?

Jak bych to měl rozdělit?

Tak nemusely by se konat na Hradě, respektive vy byste mohl zájemce propojit, jednání se už ale dále neúčastnit.

Ale takto to přesně bylo. Podívejte, mám tu oficiální dopisy, kterými mě zástupci dolu požádali o pomoc s jednáním. Jednou to bylo se CEFC, podruhé se CITIC. Požádali mě, abych na jednání šel a představil ho. Tak jsem tam na pět minut šel, řekl, že se známe, že pokud to půjde, bude to super, rozloučil se, a odešel za panem Tvrdíkem. Víte, ono to nejde oddělit. Kdybych se nescházel jako kancléř, ale jako fyzická osoba, budu se scházet u mě doma, v hospodě, v dole. Já to tu dělal schválně oficiálně, nepokoutně, v kanceláři, právě proto, aby mě tací lháři jako pan Kroupa () nemohli nařknout z osobního zájmu. Nemám se za co stydět.

Spekulace a nesmysly

Nemělo by se to uvádět do nějakého registru, aby na takových schůzkách neulpěly různé otazníky či podezření?

Až bude připravený zákon o lobbingu, klidně to udělám.

To má vše tenkou hranici. Dalo by se to zneužít a z prezidentské kanceláře udělat Kancelář Tondy Blaníka, jakési tržiště, kde se budou obchodovat různé zakázky.

To je nesmysl. Teď se vytahuje příběh pana Masného, ale o jiných případech s jinými zeměmi se mlčí.

To, je to stejné, přesně tak. Žádný problém. Jenom novinářské spekulace.

Nebo to dřevo pro firmu z rodiny bývalého majitele lánského pozemku, kde si prezident staví chalupu.

To je fakt úplný nesmysl. Tu pilu mají nejblíž, nabídli nejlepší podmínky. V tom není žádná abnormalita. Říkáte hlouposti, aniž byste znal fakta.

Myslím to tak, zda nejde alespoň do budoucna nastavit systém tak, aby se zabránilo byť jen spekulacím nad lobbováním za konkrétní obchodní zájmy, ať už firem kamarádů, nebo i cizích společností?

Skutečně nevidím problém v tom, když pomáhám českým firmám v zahraničí, a zahraničním tady u nás. Rozdíl je v tom, že když takto pomohu jiné české firmě, to je ekonomická diplomacie. Jenže když jde o Francii, nikoho to nezajímá. Čína a Rusko jsou jen víc na očích, to je celé.

Ještě bych měl dotaz k tomu břidlicovému dolu. Vy jste měl přivést do obchodu olomouckého podnikatele Ivana Kyselého, je to tak?

Je to jinak. Pan Masný ode mě chtěl jakoukoliv pomoc. Jednou z těch pomocí bylo, abych vstoupil jako akcionář. To jsem ale odmítl, protože pana Masného znám a vím, jak je velkoústý, když to řeknu slušně. Řekl jsem, že se nechci stát akcionářem. Chtěl ode mě i půjčky, protože potřeboval peníze. Řekl jsem, že tohle neudělám, že mohu pomoci jen s tím, co umím –⁠ tedy pomoci domluvit jednání s investory či partnery. Pan Masný se s panem Kyselým velmi dobře zná. Podle mých informací už v dřívější době pan Kyselý panu Masnému půjčil peníze, léta se znali, jezdili spolu na chalupy do Karlova. Zkrátka byli spolu ekonomicky nějak aktivní, tak jsem Masnému řekl, ať Kyselému řekne o výpomoc.

Takže nebylo to tak, že byste vy byl skrytým akcionářem skrze Ivana Kyselého?

V žádném případě. Kdybych chtěl být akcionářem dolu, vezmu peníze, které mám, a oficiálně se přihlásím k majetkovému podílu. Z titulu mé funkce mi nic nebrání ve vlastnictví akciového podílu. Já to ale od počátku odmítal, nechtěl jsem mít žádný výdobytek, žádný zisk.

Podle některých zdrojů jste měl dostat za domluvení obchodu 500, respektive 230 milionů korun, potažmo majetkový podíl v dolu. To tedy odmítáte?

Jednoznačně, absolutní blbost. Pan Masný mi nabízel partnerství, já to ale odmítl. Myslel si, že to zvýší moji aktivitu, to se ale nestalo, já dělal vše standardně. Ale to se vše lehce ukáže, pokud je pravda, jak píše váš kolega Kroupa, že mám podíl v dole a důl se prodal, tak se těším, že mi na účet přijdou peníze. Já je zdaním a všechny ostatní dám na charitu. Ale vzhledem k tomu, že je to jedna velká lež, tak se obávám, že charita bohužel nic nedostane.

Seznam Zprávy přinesou ještě druhou část rozhovoru, v níž kancléř Vratislav Mynář popisuje, jak v době koronaviru funguje prezident Miloš Zeman, jak si představuje svou budoucnost po hradní éře nebo vysvětluje, že nebyl součástí Peltovy vlivové sítě zvané Pentagon.

Reklama

Doporučované