V Česku přesáhl počet nakažených v uplynulém týdnu 3000 za den, víkendová čísla nebyla povzbuzující, ale aktuálně nemocných ubývá. V neděli jsme slyšeli např. od profesora Vladimíra Černého, že pokud přibude dalších tisíc pacientů, kteří vyžadují intenzivní péči, nebudou už záložní lůžka. Při nárůstu čtyři tisíce nakažených předpokládá nutnost omezení necovidové zdravotní péče. Pane profesore, co říkáte na aktuální vývoj?

Dalo se to předpokládat. Mnoho lidí na jaře říkalo, že s podzimem nastoupí další vlna. Nevím, do jaké míry ji přivezli turisté od moře, nakolik se o ni přičinil nástup žáků a studentů do základních a středních škol, nakolik za ni vděčíme lidem, kteří jsou tak vysoce inteligentní, že v době nákazy pijí z jedné nádoby a z jedné slámky. Já jsem proseděl celé léto zodpovědně doma a moc platné mi to není.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v pondělí odstoupil z funkce. Jak byste jeho působení zhodnotil?

Necítím se kompetentní hodnotit působení ministra zdravotnictví. On mi do sociologie taky nemluví.

Novým ministrem resortu se stal Roman Prymula, dosavadní vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví. Už na jaře hovořil o nutnosti promořování populace. Po kritice veřejnosti dal zpátečku. Poprask způsobila i jeho slova o zavření hranic. Co od něj vlastně čekat?

Mně osobně by se zamlouval více doktor Maďar, byl ve svých výrocích na jaře mnohem uvážlivější. Ale myslím si, že je v podstatě jedno, kdo do této funkce usedne. Ať udělá cokoliv, opozice a část médií to ztrhá. Buď mu vytknou, že je příliš mírný, anebo zbytečně radikální. Popřípadě ho obviní, že není ani jedno, ani druhé. Nemůže udělat naprosto nic, čím by se epidemiologu Fialovi, hygieniku Bartošovi a viroložce Pekarové Adamové zavděčil.

Kontroverze v minulosti vyvolávaly informace o napojení Prymuly na firmu Biovomed, která provádí klinický výzkum pro společnosti z celého světa. Firmu vlastnila Prymulova dcera. Kvůli tomu měl být odvolán v roce 2016 z čela královéhradecké nemocnice. Prymula tehdy hovořil o osobních sporech s tehdejším ministrem zdravotnictví. Může být Prymula ve střetu zájmů? Navíc, už vznikla i petice za jeho odvolání. Autoři poukazují na to, že si měl založit v červnu živnost na výrobu zdravotnických prostředků. Dodejme, že Prymula říká, že v tomto směru nic nepodniká. Co k tomu říci?

K tomu by se měly vyjádřit kompetentní orgány, které mají na starosti řešit střet zájmů, pokud k němu dojde. Já v tomto případě nemám více informací než vy. Obecně mohu říci, že už hodně dlouhou dobu je obtížné orientovat se v české politice, pokud člověk nevlastní detektivní kancelář. Jde to napříč stranami a já jenom žasnu, proč to dneska tolik vzrušuje ty, které to v případě jiných stran nechávalo naprosto klidnými.

Jak zásadní by měla přijít epidemiologická opatření? Máme zavřít obchody, restaurace, provozovny, omezit výrobu, zastavit sportovní a kulturní akce? Jak konkrétní zásahy do běžného života a ekonomiky jsou na místě?

Pokud bych to věděl, byl bych v této zemi zaručeně jediný. A nechal bych si to pro jistotu pro sebe, protože cokoliv bych řekl, bylo by okamžitě použito proti mně.

Lékař Lukáš Pollert z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol považuje za úplně směšné číslo 500 mrtvých, kteří zemřeli na covid, ve světle masy lidí, které v nemocnici den co den vídá. Jde o lidi s nadváhou a samozřejmě kuřáky. Připomíná, že počet úmrtí a nemocnost v důsledku kouření cigaret je číslo, o kterém se covidu nemůže ani zdát. Proti tomu je covid úplný žabař, říká. Váš komentář?

Pan doktor jistě ví, že zlozvyk a nákaza nejsou tak úplně to samé. Proč tyto dvě věci porovnává, je pro mne velkou záhadou. Osobně si myslím, že lékař by neměl mluvit o stovkách mrtvých jako o něčem směšném. Přiznám se, že jako pacient bych k takovému doktorovi necítil úplnou důvěru.

Právě kvůli kuřákům, obézním lidem a těm, kteří se o své zdraví nestarají, se podle Pollerta omezuje žití všech, a to nejen nošením roušek. „Přitom jsou další desetitisíce a statisíce mrtvých ze závažnějších příčin,“ podotýká. Staráme se o zdraví, až už je pozdě? Do jaké míry hraje roli to, že „státu je to jedno“, jak říká lékař Pollert?

Zdá se mi tady popleteno dohromady hodně věcí. Ale dobře, odpovím ve stejném stylu. Obecně platí, že pokud máme svobodu, měli bychom mít také svobodu žít nezdravě. Druhá věc je, že zodpovědný člověk by měl různými formami zaplatit náklady na to, že o něho společnost pečuje, když si zhuntuje zdraví. V tomto ohledu zde máme hodně černých pasažérů. Není jednoduché to řešit. Když promítnete náklady na léčení do ceny cigaret či alkoholu, rozjede se s nimi ilegální obchodování, které mívá dopady ještě horší. Jen tak na okraj: Zcela subjektivně se domnívám, že zdraví rozhodně neprospívá třeba veslování. Je to docela nepřirozený pohyb, navíc prováděný ve vlhkém prostředí. Našemu státu je to však jedno a proti kajakářům ani kanoistům nijak nezasahuje. Potom vidíme ty následky.

Od pondělí začal fungovat krizový štáb, který si prosadila ČSSD s opozicí. Premiér Andrej Babiš nakonec připustil, že spolupráce mezi kraji a ministerstvem nebyla dobrá. Co to pro Babiše znamená?

Mám dojem, že uznal svoji chybu, když fungování tohoto orgánu původně odmítal. Proč byl původně proti, to nevím, ale pokud se koordinace zlepší, je to v zájmu vlády a mělo by to být i v zájmu opozice. Konečně bude aspoň na něčem shoda.

V pondělí večer vystoupil premiér s mimořádným proslovem v televizi. O čem to svědčí?

Svědčí to o vážnosti situace a o tom, že pět set mrtvých není směšně málo.

Ursula von der Leyenová chce etnicky vyváženou Evropskou komisi a větší soustředění na boj proti rasismu. V plánu je zaměřit se na policejní složky, vytvořit pozici „protirasistického koordinátora“ a také „protirasistický summit“. I na děti se dostane, dle eurokomisařky Dalliové se nikdo jako rasista nenarodí a je nutné „zvrátit, co jsme v dětech v našich společnostech vypěstovali“. Čili začít už od učiva. Nově se má vybírat „Evropské hlavní město inkluze a rozmanitosti“. Co těmto záměrům říkáte?

Na jednu stranu je smutné, kam to Evropská unie dopracovala. Na druhou stranu se můžeme těšit, že evropské hlavní město inkluze a rozmanitosti bude někde u nás, třeba v severních Čechách.

Ptala se Daniela Černá, PL, 23.9.2020