„U nás se to bohužel děje běžně. Lidé k nám chodí napřímo i s banálními onemocněními, což zatěžuje naše lékaře, kteří by měli řešit až těžké případy. S podzimními virózami a chřipkou čekáme, že takových případů řádově přibude a lidé i přes veškerá doporučení přijdou rovnou do nemocnice,“ řekl Lukáš Velev, ředitel Nemocnice Jihlava. Problémem není jen kapacitní přetížení, ale i extra náklady.
Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se ale jarní scénář, kdy úplně zavřelo ordinace procento praktiků a další fungovali omezeně, opakovat nebude. „Situace je dnes diametrálně odlišná, lékaři vědí, jak s nakaženými pacienty pracovat, a hlavně ochranných pomůcek je dostatek. Na jaře vůbec nebyly,“ potvrdil serveru Lidovky.cz.
  |
Přesto nevyloučil, že neregistrovaní pacienti mohou působit nemocnicím potíže, drama ale nečeká. „Snažíme se lidem vysvětlit, že je dobré praktika mít, i když od něj zrovna nic nepotřebují,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Největší masa jedinců bez praktika je podle Šonky u mladých do 30 let. „Skončí u pediatra v 19 letech a potom třeba studují, nepotřebují ani žádné administrativní úkony typu vstupní prohlídka do zaměstnání, jsou relativně zdraví. K lékaři doputují, až když je k tomu okolnosti donutí,“ dodal.
Pak je tu nemalá skupina lidí, kteří sice svého lékaře mají, ale protože pracují v jiném městě a jejich praktik je daleko, volí alternativu nejbližší tomu, kde reálně žijí. Často ambulanci nejbližší nemocnice. A tu to v současné době může kapacitně i finančně značně bolet.
Potvrzení nebo vyloučení diagnózy není podle šéfa jihlavské nemocnice Lukáše Velevy levné a ani snadné. „Jenom zajištění ochranných pomůcek pro pracovníky, kteří provádějí odběry a jsou v kontaktu s příchozími, se může denně vyšplhat na sto tisíc korun,“ dodal.
„Podezřelé“ oddělují už na příjmu
Na zvýšený provoz se v souvislosti s podzimem chystá také vinohradská nemocnice v Praze. „Připravujeme se na vyšší počet pacientů, kteří budou chodit na odběry na základě doporučení od praktiků. Ze stávajících 300 odebraných vzorků denně jsme připraveni jít na 1000. V laboratořích tak zvyšujeme kapacitu – nakupujeme více chemikálií, posilujeme personál, nyní jsme kupovali nový přístroj, který udělá testy rychle – do 90 minut,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
S rostoucí potřebou testování na covid-19 zatím nemocnice v krajích nemají problém a kvůli zvýšenému zájmu se otevírají nová odběrová místa.
Kromě toho v nemocnici opět aktivují tzv. fever clinic na centrálním příjmu interních oborů, ve které lékaři oddělují hned při vstupu pacienty se zánětlivými onemocněními, projevujícími se kašlem a horečkou, od pacientů, kteří mají například infarkt. „V praxi to znamená, že ty, kdo kašlou a mají teplotu a máme u nich podezření na zápal plic nebo embolii nebo právě covid-19, izolujeme do doby, než dostaneme jejich výsledky PCR. Na podzim hodláme zrychlit testy natolik, aby se nám pacienti nehromadili. Což byl problém na jaře. Je to ale dost drahé, takže je využijeme především pro sporné případy,“ doplnil Arenberger.
Zvýšené náklady nemocnice na podzimní vlnu infikovaných se podle něj pohybují v řádu milionů korun, ruku v ruce s tím jdou výpadky spojené s odkládáním péče – především ortopedických operací, náhrad kloubů a dalších.
V současné době je v desetimilionovém Česku asi 5200 praktiků, dětských lékařů je kolem dvou tisícovek. „Občané ČR nemají povinnost se registrovat u praktického lékaře, nicméně je obecně doporučováno, aby každý měl svého registrujícího lékaře. Pokud by některý z klientů VZP měl problém ho sehnat, ať se obrátí na naši pobočku, kde mu poradí,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Vlastimil Sršeň. Pojišťovny jsou odpovědné za tvorbu a hustotu sítě lékařů. K praktikovi se má pacient dostat v dojezdové době 35 minut.
Pojišťovny nicméně nemohou svým klientům zajistit volnou kapacitu lékaře. To si musí dotyčný zjistit sám a případně se obrátit na jiného ze seznamu. Odmítající lékař je povinen vydat pacientovi písemnou zprávu s odůvodněním. Pokud ji nevydá, dopouští se přestupku, za který mu hrozí až stotisícová pokuta.
Venkov netáhne
Ačkoli praktiků není v tuto chvíli podle Šonky dramatický nedostatek, existují lokality, kde stav není dobrý.
„Zejména mladí lékaři mají tendenci držet se Prahy a větších měst, otvírat svoje praxe tam. Pak se stane, že je tam síť příliš hustá, a na venkově je řídká. Máme snahu směrovat je do míst, kde jsou potřeba. I pojišťovny se je snaží motivovat k tomu, aby šli do oblastí, kde je potřebují. Jsou jim schopny nabídnout lepší kontrakt, platit víc, protože to je oblast, která není atraktivní,“ zdůraznil Šonka.
Pokud pojišťovna poruší povinnost zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti, ministerstvo zdravotnictví jí může uložit pokutu až do výše deseti milionů korun.
